Jadrom knihy Štátne symboly Slovenskej republiky sú základy praktického používania štátnych symbolov Slovenskej republiky, ilustrované početnými príkladmi ich správneho aj chybného aplikovania v každodennej praxi aj v slávnostných chvíľach. Kniha obsahuje aj erbovú a vlajkovú etiketu, ktorej podstatou je úcta k vlastným i cudzím symbolom. Autor uvádza aj históriu vzniku a vývoja štátnych symbolov SR

Kolektiv autorů této publikace podává komplexní obrázek o dějinách Horní Lužice od raného středověku až do poloviny 17. století, kdy přináležela k zemím Koruny české. Poskytuje tak čtenáři nejen přehled historického vývoje, ale i dějin správy, vztahů s okolním městy, zeměmi a panovníky, ale i dějiny uměni na tomto území s přihlédnutím právě k sounáležitosti s českými zeměmi. Kniha přibližuje podobu

Na jedné straně se českoslovenští a východoněmečtí funkcionáři a občané nacházeli ve společném \"socialistickém táboře míru\", na straně druhé jakékoli větší přiblížení politických představitelů i občanů Československa a Spolkové republiky vzbuzovalo permanentní podezření a živilo nedůvěru vedení NDR. Mnohé mezilidské kontakty sice neodpovídaly logice tohoto \"přátelsko-nepřátelského\" schématu, řada

Dokumentácia, identifikácia a reštitúcia kultúrnych statkov obetí II. svetovej vojny. Kniha obsahuje príspevky z medzinárodnej vedeckej konferencie v Českom Krumlove z novembra 2005.

Dne 20. října 2011 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal druhý ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě. Studenti historie a příbuzných oborů z různých vysokoškolských pracovišť v ní předložili výsledky své badatelské práce.

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti.

Československo je už třicet let minulostí. Minulostí, se kterou se ale ještě dnes pracuje.

Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy.

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí.

Regionální publikace popisující dějiny i současnost obcí bývalého Uničovského panství. Kniha je zajímavá nejen souhrnem historických faktů a zajímavostí o obcích, které byly úzce spjaty s královským městem Uničovem.

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Čtrnáctý díl představuje kraj na východ od Hradce Králové.

Titul „Na Vltavě v Praze – jak bylo a jak je“ vyplňuje mezeru mezi naší publikací o lodích aplavbě na střední Vltavě z roku 2008 a knihou o staré plavbě na Vltavě dolní z roku 2006 a to vylíčením dění na pražském úseku Vltavy od 19. století do současnosti. Popisuje nejen nejznámější plavbu osobní, ale i nákladní a sportovní a různá plavidla stojící trvale u vltavských nábřeží.

Je to už sedmdesát let, co vzniklo Státní nakladatelství dětské knihy. Od dubna 1949 je hlavním pilířem naší literatury pro děti a mládež a za těch sedm desetiletí k sobě přitáhlo mnoho zajímavých autorů a ilustrátorů, ale taky poutavých příběhů.

Je 7. února 1945. Ulicemi Brna jezdí auta a tramvaje, lidé spěchají za svými povinnostmi.

Autentické a napínavé spomienky katolíckeho kňaza Františka Revesa zo začiatku 50. rokov 20. storočia, z čias komunistickej totality a prenasledovania. Reves spolupracoval s bl.

V knihe z histórie kultúry v rázovitom slovenskom regióne Začiatky bigbítu na Kysuciach ide o zachytenie vývoja hudobnej avantgardy, o spomienky a svedectvá. Autor sa vracia k obdobiu, ktoré sa odohralo zhruba pre 40 – 45 rokmi.

Autorka nahlíží do života městečka u Orlice od začátku 20. století po rok 1945.

Autorka zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení - Norbertina, kde by se vzdělával premonstrátský dorost z celé české provincie, čímž se zde de facto vytvářela alternativa k pražské \"jezuitské\" univerzitě. Čtenář se tak může dovědět, jak tento plán vznikl, proč se ho nepodařil

Kniha pojednává o případu nejproslulejšího českého policejního konfidenta, ale také politického radikála a spisovatele Karla Sabiny (1813–1877). Karel Kazbunda (1882–1982), který svoji práci zpracovával ve 30.– 60. letech 20. století, se v ní jako historik vyrovnával s realitou protektorátního a poúnorového konfidentství. Nedokončenou publikaci z Kazbundovy pozůstalosti editoval Martin Kučera.