Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (19242013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj. Oproti sedmdesátým letům, kdy v něm působilo několik stovek lidí, narostl jejich počet v roce 1989 do tisíců. Záznamy přinášejí množství cenných informací o schůzkách představitelů

Evanjelický cintorín pri Kozej bráne bol založený koncom 18. storočia a nachádza sa uprostred evanjelickej štvrti, ktorú ohraničuje Župné námestie, Suché mýto, Palisády, Kozia a Šulekova ulica. Leží v blízkosti evanjelických kostolov, bývalého evanjelického lýcea a nemocnice. Mená na náhrobkoch svedčia o bohatej histórii tejto časti mesta: ležia tu známe osobnosti z obdobia národného obrodenia, významní

Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie.

Kniha obsahuje 229 dobových pohľadníc z obdobia rokov 1948 až 1989. Sú rozdelené do dvoch kapitol.

Odhaľoval prešľapy a podozrivé obchody mocných. Upozorňoval na klientelizmus a korupciu za bývalých vlád Smeru.

Na Šancovej ulici smerom od Trnavského k Račianskemu mýtu po pravej strane stojí sedem prakticky rovnakých päťposchodových domov. V tridsiatych rokoch minulého storočia ich na vtedajšej periférii Bratislavy postavilo družstvo UNITAS podľa projektu architektov Friedricha Winwurma a Ignáca Vécseia.

Ve dnech 8. 9. – 21. 10. 2020 se v prostorách Galerie Věda a umění v budově Akademie věd konala výstava J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání. Byla uspořádána při příležitosti 350. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů, Jana Amose Komenského (1592–1670). Zaměřila se na to, jakým způsobem a prostřednictvím jakých médií se formovaly a proměňovaly kolektivní představy o této kanonické

Ladislav I. ako uhorský kráľ je významnou historickou osobnosťou našich dejín s výrazným dosahom na stredovekú Európu. Odhliadnuc od jeho politických a vojenských úspechov je jeho blahorečenie za svätého založené najmä na jeho neprehliadnuteľnej zásluhe o rozvoj kresťanstva v stredovekom Uhorsku.

Poslání Ročenky Československého dokumentačníhostřediska, která se svazkem za rok 2003 vydává na cestu, těsně souvisí s úkoly, jež si vytyčila obecně prospěšná společnost ČSDS: přispívat ke studiu dějin domácí a exilové antitotalitní rezistence v éře komunistického Československa, shromažďovat a zpřístupňovat svědectví o duchovním vzdoru, o nezávislém myšlení a samizdatovém vydávání, o formování zárodků

Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci a tak se například boje s bolševiky překrucovaly.

První díl souboru kratších textů Petra Pitharta přibližuje třicetileté období šedesátých až osmdesátých let 20. století. Po ukázkách z mladických básnických pokusů shrnuje autorovu polemickou publicistiku v Literárních listech roku 1968, samizdatové texty a záznamy debat v disentu, stati z exilových periodik i „zprávu o stavu společnosti“ z října 1989, která předpověděla to, co si z minulosti poneseme

Kniha je věnována jednotlivým druhům písemné komunikace v období raného novověku od 16. do 18. století a vychází z tradičního nahlížení na komunikaci jako na jednoduchou sociální interakci. Písemná komunikace je zde pojímána ve dvou rovinách podle tematické příbuznosti.

Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.

„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška.

Knižní sbírka fascinujících případů obětí totalitní zvůle v Československu přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzepjetí proti totalitě. Pohnuté osudy, v kterých se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, jsou mnohdy napínavější než smyšlené thrillery.

Kniha o začiatkoch Uhorského kráľovstva, sleduje ich zo slovenského pohľadu, hľadá slovenský podiel na vzniku Uhorska, na jeho budovaní a utváraní hraníc.

Kniha zpřístupňuje u příležitosti životního jubilea část obtížně dostupných zahraničních vědeckých studií prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc. Sleduje tři volně spolu související tematické oblasti.

Kniha zpřístupňuje vzájemnou korespondenci mezi historičkou Miladou Paulovou (1891-1970) a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1867-1941) jako historicky významný a zajímavý pramen, který zaznamenává nejen osobní život první československé profesorky, ale i vývoj československé historické vědy a kultury v jejich provázanosti s politickou scénou první republiky. Korespondence je svědectvím

Karol Sidor /16.7.1901 Ružomberok - 20.10.1953 Montreal, Kanada/ bol slovenský politik, novinár a spisovateľ. V tridsiatych rokoch 20. stroročia bol výraznou osobnosťou slovenskej politiky a žurnalistiky.