Kniha významnej zakladateľskej osobnosti slovenskej teórie modernej fantastiky. Tvoria ju dve eseje: Dobre organizovaný netvor a Metamorfózy človeka v (post)modernej fantastike.

Předkládaná kniha se zabývá v současnosti velmi živě diskutovaným tématem analytické filosofie jazyka. V tradičním obrázku sémantiky byl výraz bezproblémově spjat se svým významem.

Dokonalá kniha pre milovníkov kníh, knihomoľov a pre tých, ktorí knihu považujú za niečo výnimočné. Vedeli ste, prečo sa zaviedlo prisahanie na knihy?

Ruská avantgarda nadväzuje na antológiu Ruská moderna, ktorá vyšla v roku 2011. Zostavovateľ Valerij Kupka v nej predstavuje ruskú avantgardnú scénu od obdobia jej vzniku začiatkom 10. rokov 20. storočia a až po jej likvidáciu stalinovským režimom koncom 30. rokov.

Monografie se věnuje úvahám francouzského historika a teoretika literatury Louise Cazamiana, které jsou věnovány povaze humoru. Představuje návaznost těchto úvah na Bergsonovu teorii komična jako kontrastu mezi životem a automatismem i na Bergsonovy poznámky věnované humoru jako zvláštnímu typu komické transpozice jazyka.

Básnířka a překladatelka Mary de Rachewiltz (*1925) je dcerou známého modernistického básníka Ezry Pounda a Olgy Rudgeové, fenomenální koncertní houslistky a objevitelky řady zapomenutých děl Antonia Vivaldiho. S nelehkým poválečným osudem svých blízkých (zejména s nařčením otce z kolaborace s italským fašismem) i s životem ve stínu slavných rodičů se Mary vyrovnávala tvorbou.

Publikace představuje dějiny českého a slovenského tisku v Argentině a seznamuje s 45 tituly česky a slovensky psaných periodik vydávaných převážně v Buenos Aires. První část knihy přibližuje v pěti kapitolách vývoj krajanského a exilového tisku v chronologickém pořadí.

Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky?

Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční.

Tato kniha obsahuje edici latinského traktátu z 15. století, který se beze jména autora a bez nadpisu dochoval v jediném úplném, byť ne dokonalém opise a v jednom výtahu. Orthographia Bohemica, jak je tento text podle svého obsahu konvenčně označován od té doby, co byl v 19. století nalezen, je pozoruhodným projevem jazykové reflexe, doporučením, jak pomocí diakritiky adaptovat repertoár latinských

Dílo Franze Kafky nás dodnes fascinuje, mimo jiné tím, jak úspěšně se vzpírá jednoznačným interpretacím. V této knize Jan Kosek poukazuje na některé méně známé souvislosti spisovatelova života a díla, které vznikalo v rámci velice složitého společenského, politického a intelektuálního kontextu tehdejší Mitteleuropy.

India zohrávala významnú úlohu v európskej imaginácii už od antiky. V 18. storočí britské kolonizačné aktivity priniesli bližšie kontakty a nové poznanie indickej kultúry, ktoré sa prejavilo aj v európskych literatúrach.

Kniha představuje české historické myšlení ovlivněné strukturalismem, a to nejen v kontextu historické vědy. Autorka se zabývá výraznými osobnostmi českého meziválečného vědeckého kontextu a představuje, místy s přesahem do druhé poloviny 20. století, jejich osobité přístupy k výkladu historické skutečnosti, jež nesou stopy strukturalismu, a to od nesmělých názvuků až po zřetelně strukturalistické

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Monografie navazuje na knihu České literární romantično (Host 2012). Soustředí se na literaturu vycházející z francouzského Parnasu a představující v českém prostředí jeden z klíčových diskurzů konce devatenáctého a počátku dvacátého století. V prolegomenách Aleš Haman rekapituluje historii užití pojmu parnasismus v české literární vědě a osvětluje motivaci jeho znovuzavedení, Jiří Pelán resumuje podobu

Historie překladatele mapuje vývoj postavení překladatelů ze skandinávských jazyků do češtiny v letech 1890–1950, v němž se promítají bouřlivé kulturní i politické proměny na evropské scéně tohoto období. Překladatel zde není pouze anonymní postavou, převádějící text z jednoho jazyka do druhého, nýbrž je zkoumána celá šíře jeho kulturního působení, od vlivu na proces výběru, překladu a vydání knihy

Zborník literárno-kritických článkov z 8 krajín západnej, strednej,južnej a východnej Európy od celkovo 22 prispievateľov. Práce založené na dlhodobej spolupráci s pánom Jánom Koškom vychádzajú k jeho 70. narodeninám.

Klaiscká literárnovedná publikácia zachytáva základné rysy modernej lyriky, ako je zlom a deformácia, rozširovanie hraníc, diktátorská fantázia, jazyková mágia a pod., od polovice 19. storočia do polovice 20. storočia.

Prvý diel dvojzväzkového knižného projektu obashuje literárnovedné state o modernej literatúre a jej autoroch.

Publikace shrnuje poznatky, které vyplývají z autorova mnohaletého zájmu o literaturu polského baroka.Vedle vzniku nepochybných literárních a uměleckých hodnot se toto období polské historie vyznačuje i hlubokými politickými a společenskými změnami, jež vyústily v krizi polské společnosti v 17. a 18. století. Tento vývoj je v literární tvorbě intelektuálůplebejského původu provázen snahami o vytváření