Říká se, že národy, jejich charakter, temperament, tužby a míra úspěchu nebo neúspěchu jsou výsledkem jejich dějin. Ve skutečnosti je to ale naopak a dějiny většiny národů se tvoří částečně z legend a mýtů, z části z podjatého výkladu několika skutečně zdokumentovaných a několika údajných historických událostí, ale hlavně ze současného konsenzu vnímat kolektivní minulost tak, aby to napomáhalo vytvářet

Často ani nevnímáme, jak výjimečný byl vlastně Masarykův život. Vědec a politik, který měl za sebou úspěšný boj s antisemity a zabránit dovedl i hromadné justiční vraždě, zamířil v penzijním věku do exilu, aby tam zápolil o svůj sen - o Republiku československou. Nakonec zvítězil a vracel se domů jako její prezident. Tato kniha není jen o T. G. Masarykovi, i když je také o něm. Potlučeným lvem tu není

Dejiny sa najlepšie píšu prostredníctvom ľudských príbehov a príbeh šľachtického rodu Friesenhof Oldenburg, ktorý žil v 19. až 20. storočí v kaštieli v Brodzanoch, stojí za rozpovedanie. Je unikátny svojimi nadnárodnými väzbami - alsaským pôvodom, spojením s habsburskou monarchiou a územím dnešného Slovenska, s veľmi silným ruským kontextom, prepojeným na rodinu básnika A. S. Puškina. Jeho príslušníkom

Trnavská univerzita v Trnave v priebehu dvoch rokov oslavovala dve významné výročia. V roku 2010 to bolo 375. výročie založenia starobylej Trnavskej univerzity pôsobiacej v Trnave v rokoch 1635 – 1777 a rok 2012 bol rokom pripomenutia si jej dvadsaťročnej novodobej histórie.

Série knih o zříceninách od renomovaného kastelologa profesora Tomáše Durdíka a fotografa Viktora Sušického navazuje na řadu předchozích dílů, opět výpravnou publikací, tentokrát mapujících zříceniny na území východních Čech. Kniha představuje na více než 400 barevných fotografiích 50 známých i málo známých lokalit, obsahuje množství odborných perokresbových nákresů, detailní popis přístupu a samozřejmě

Kniha usiluje o nový vhled do tématu romské menšiny, ve kterém se obrací na vztah křesťanských církví k Romům. Po stručném přehledu života Romů a postavení církví na českém území od roku 1918 do současnosti následuje rozsáhlý výzkum obsahující statistické údaje zahrnuté v tabulkách a grafech (zmapování situace ve vybraných církvích a vybraných lokalitách ČR). Závěr knihy obsahuje rozhovory se zástupci

Listy politického väzňa Juraja Hurného z jáchymovského pekla manželke Eliške.

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly.

Publikace dvou významných historiků – Františka Vaška a ZdeňkaŠtěpánka – připomíná události a hrůzy, které se udály během prvního a druhého stanného práva na Moravě v letech 1941 – 1942. Povídání začíná eskalací teroru v okupační politice Němců, která postupně vyústila v první stanné právo a nástup protektora Heydricha.

Po skončení prvej svetovej vojny, zániku Rakúsko-Uhorska a vzniku Československa stála pred slovenskými učiteľmi neľahká, ale o to dôležitejšia úloha – vybudovať slovenské školstvo. Práve toto obdobie zachytáva Kronika školského inšpektorátu v Liptovskom.

Kniha je průvodcem internací českých biskupů římskokatolické církve v Československu v letech 1949–1968. Komunistický režim se marně snažil biskupy i celou církev podřídit a přistoupil k represím.

Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem a současně i citem pro dramatičnost látky. V jejím středu stojí jednak Občanské fórum jako aktér politických změn, jednak boj o moc a o podobu počínající společenské tra

Mezi nejoblíbenější knížky patří toho času všemožné „vzpomínkomaty“ a retro návraty do minulých desetiletí, zejména do šedesátých let, a právě do období normalizace, v němž mnoho z nás prožilo dětství či mládí, případně i část aktivního věku. Pod oparem nostalgie se tak jeví tato doba téměř idylicky.

Slovensko je oprávnene nazývané krajinou hradov. Hoci sú dnes mnohé už iba opustenými ruinami na neprístupných kopcoch, v období raného novoveku boli stále živými organizmami, miestom každodenného života ich majiteľov, dvoranov, úradníctva i služobníctva.

Kniha je příspěvkem k sociálním a kulturním dějinám poválečné generace ve střední Evropě v padesátých a šedesátých letech 20. století. Na příkladu diskusí o každodenním životě studentů zkoumá poststalinskou emancipaci a diferenciaci polské, české a slovenské společnosti.

Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů.

Sborník obsahuje příspěvky ze seminářů Konstitutivní hodnoty novodobé české společnosti a Politika bez vavřínů, uskutečněných v roce 2005 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, který je věnován živým otázkám naší i evropské minulosti a je určen jak širšímu spektru odborníků, tak i laické veřejnosti. V tomto svazku se čtenář seznámí s problematikou proměn hodnotové orientace české společnosti v

Štvrtý zväzok náročného edičného projektu, ktorý má v celkovo šesťzväzkovej sérii sprístupniť úplný súbor heraldických symbolov miest, obcí, korporácií i jednotlivcov, ktoré sú registrované na Ministerstve vnútra SR.

Malá obec Budmerice na úpätí Malých Karpát neďaleko Bratislavy má bohatú históriu. Obci dominuje pálffyovský kaštieľ, ktorý sa v druhej polovici 20. storočia navždy zapísal do našich kultúrnych dejín ako Domov slovenských spisovateľov.

Kniha navazuje na autorovo velmi úspěšné pojednání o tom, Jak žil Žižkov před sto lety (2005, dotisk 2006). Tentokrát se Zdeněk Šesták zaměřil na oblast kriminality - na základě dobového tisku sleduje drobné podvodníky, zloděje, prostitutky, výtržníky, rváče a další lidi na okraji společnosti, ale rekonstruuje také případy vražd a velkých, promyšlených zločinů, jejichž `věhlas` přesáhl hranice tehdy