Byli výkvětem prvorepublikového podnikatelského nebe. Díky jejich myšlenkám, originálním projektům, a špičkovým výrobkům se první Československá republika vyhoupla mezi šestici nejvyspělejších zemí světa. A zajistili více než dobře placenou práci desítkám tisíc českých dělníků, techniků, inženýrů i vědců. Mnozí se stali legendami už za svého života… Pak ale přišly dvě drsné rány osudu. Okupace hitlerovskými

November 1989 prekvapil všetkých: vládnucich komunistov a ešte viac konšpirátorov rôznych skupín. Pohľad priameho aktéra na zlomové udalosti novembra 1989 a na začiatok deväťdesiatych rokov, kedy politiku tvorili neskúsení revolucionári a nadšenci a proti nim stáli pragmatické vyškolené nomenklatúrne kádre. V súbojoch na pôde parlamentov, v diskusiách v televízii na Kavčích horách už vznikala razantná

Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století. Zaměřuje se na popularizaci tohoto tématu v československém tisku ve zmiňovaném období a přináší analýzu čtyř hlavních motivů, v jejichž rámci se tehdy o jaderné energii

Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění. Dění čtyřiadvaceti dnů v autentických dokumentech (článcích, prohlášeních, letácích) a ve vyprávěních novinářky Jitky Šestákové, zaznamenaných v průběhu těchto událostí. Kniha nabízí možnost nahlédnout do času, který byl přítomností před třiceti roky, sledovat růst občanského odporu a zprostředkovaně

Žili medzi nami. Ich osudy zmenila nenávisť. Druhá svetová vojna vymazala z Banskej Štiavnice takmer celú židovskú komunitu. Aká bola Štiavnica, keď tam ešte žili, akí to boli susedia? Kniha opisuje osudy rodín, ktoré boli súčasťou baníckeho mesta a mnohí z nich tento región presiahli. Osudy židovských rodín Pollákovcov, Barokovcov, Gemeinerovcov, Hoffmannovcov, Goldbergerovcov, Wassermannovcov, Horovitzovcov,

Klášter Zlatá Koruna nevšední místo s bohatou historií opředené mnoha tajemstvími a záhadami. Podle legendy klášter založil Přemysl Otakar II. ze zbožných pohnutek. Před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. prý učinil zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Důvody však byly i politické. Nový klášter měl zamezit případné rozpínavosti rodu Vítkovců,

Kniha obsahuje soubor editovaných rozhovorů s aktéry polistopadové transformace české ekonomiky, s deseti muži a jednou ženou, který je nejen reflexí samotného transformačního období devadesátých let 20. století, ale také zajímavou ukázkou prolínání velkých dějin a osobních kariérních trajektorií. Rozhovory zachycují širokou paletu zkušeností, od nejvyšší, rozhodovací úrovně (Fond národního majetku,

V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska. Za hradbou Jeseníků se nad městem Javorníkem zvedá Jánský vrch s hradem upraveným na zámek, který býval téměř po šest století rezidencí vratislavských biskupů.

V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace, v níž se odrážejí proměny společenského klimatu „dlouhého 19. století“. Sokolové i německý profesor vyučující historii na pražské KarloFerdinandově univerzitě, obecně vzato

Předkládaný výbor představuje literárního kritika a překladatele Josefa Vohryzka (1926–1998) jako kritického myslitele o povaze komunistického režimu, o české a slovenské společnosti ve společném státě a po jeho rozpadu, o vztahu silnějšího a slabšího, většiny a (romské a židovské) menšiny. Kniha je členěna do čtyř oddílů.

Po uzurpovaní moci v roku 1948 sa komunistická strana usilovala prerobiť spoločnosť v súlade s komunistickou ideológiou a zbaviť sa skutočných či domnelých odporcov režimu. Jedným z prejavov tejto snahy bola aj akcia zameraná na násilné vysťahovanie „nespoľahlivých“ občanov z veľkých miest na vidiek, čo malo slúžiť budovaniu novej beztriednej spoločnosti.

Reprezentatívna knižná fotopublikácia Československý svet v Karpatoch vyšla nedávno pri príležitosti 100. výročia vzniku ČSR a pripojenia Podkarpatskej Rusi k nej. Publikácia vzdáva hold práci tisícom Čechom a Slovákom, ktorí prišli v medzivojnovom období zveľaďovať rusínsky kraj.

Poutní místo Filipov je již 150 let fenoménem. Příspěvky z konference konané v jubilejním roce 2016 se snaží z různých perspektiv popsat jeho minulost a upozornit i na jeho současný význam nejen v rámci česko-německých vztahů – Filipov představuje živoucí symbol snahy o vzájemné porozumění Čechů a Němců v období po roce 1945.

Monografia mladej historičky na základe analýzy obsiahleho pramenného materiálu vytvára celistvý obraz o historickom vývoji evanjelickej cirkvi v Uhorsku v druhej polovici 19. stor. a ďalej až po zánik Rakúsko-Uhorska, o zmenách v zákonnom postavení, vnútornej organizácii a správe ev. cirkvi v Uhorsku, o vplyve politickej situácie na postavenie a život evanjelických veriacich slovenskej a maďarskej

Staré pohľadnice nie sú len objektom záujmu zanietených zberateľov. Sú aj dobovými dokumentmi, ktoré slúžia celému radu odborníkov, od historikov až po architektov a dizajnérov.

Rok 1968 je významným medzníkom nielen v slovenských a českých povojnových dejinách, ale i vo vývoji totalitného komunistického systému ako celku. Výsledkom úsilia o reformu socializmu sovietskeho typu, ktoré spájame s rokom 1968, je konštatovanie o nereformovateľnosti tohto systému.

Sborník obsahuje příspěvky ze semináře Volby 1946: iluze a realita a Česká politická pravice a krize demokracie 30. let, pořádaných v roce 2006 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, který je věnován stále živým otázkám naší i evropské minulosti a je určen jak šisšímu spektru odborníků, tak i laické veřejnosti. Čtenář se v tomto svazku seznámí s problematikou prvních poválečnách voleb, které zásadním

Kniha je mikrohistorickou sondou do života ve vesnici Panská Lhota u Brtnice v 16.-18. století.

Duchcov je městem paradoxů. Jen kousek za malebným náměstím s barokními památkami se rozevírá obří tlama uhelného leviatana, která stále hrozí pohltit město i s jeho staletou historií, vepsanou už do vzácných středověkých rukopisů zdejší městské knihy nebo do nekrologia duchcovských dominikánek.

Kniha Povstalci a odsouzenci čtenáři vůbec poprvé přehledně, formou biogramů, nabízí seznámení se životními osudy sedmadvaceti „českých pánů“, kteří ztratili život před čtyřmi sty lety při staroměstské exekuci 21. června 1621 za účast na protihabsburském povstání. Zatímco pány byli ve skutečnosti jen tři z nich a dalších sedm rytíři, hned sedmnáct odsouzenců pocházelo z měšťanského stavu, ponejvíce