Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (19242013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj. Oproti sedmdesátým letům, kdy v něm působilo několik stovek lidí, narostl jejich počet v roce 1989 do tisíců. Záznamy přinášejí množství cenných informací o schůzkách představitelů

Byla to nejlepší armáda, jakou jsme v moderních dějinách měli. Českoslovenští legionáři v Rusku. Tři pěší divize, jedna jezdecká brigáda, vojáci ztracení v zemi zmítané občanskou válkou. Zbyla jim nakonec jediná možnost, jak se vrátit domů - ovládnout se zbraní v ruce Transsibiřskou magistrálu, nejdelší železnici světa, stáhnout se po ní na Dálný východ a čekat na lodě plující do Evropy. Dokázali to

Na území Slovenska sa vystriedalo množstvo známych aj menej známych panovníkov. Čitateľ v knihe nájde základné informácie o každom z nich. Autor približuje ich životy - ako vládli, akí boli, čo dobré, ale aj zlé vykonali. Text dopĺňajú dokumenty, výroky súčasníkov a množstvo ilustrácií a portrétov. Na území Slovenska sa vystriedali vladári domáceho, ale aj cudzieho pôvodu. Od kupca Sama, cez Pribinu

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O jakých událostech se mluvilo v médiích, jaká auta byla v kurzu, kolik stál lístek na tramvaj nebo jak vypadala tehdejší Miss World? Připomeňte si oblíbené písně, dobovou reklamu i filmy, které běžely v kinech v roce 1968. Připomeňme si rok, kdy tanky armád Varšavské smlouvy ukončily pražské jaro a kdy Věra Čáslavská excelovala

Vybrané štúdie od renomovanej kunsthistoričky sprevádzajú dejinami dejepisu umenia na Slovensku.

Sborník odborných studií z konference Věda v Československu v letech 1945-1953 je tematicky rozdělen do deseti kapitol : vysoké školy, vznik ČSAV a proměny vědeckých institucí, slovenské a polské paralely, věda a kultura, věda a politika, společenské vědy, historiografie, věda a film, přírodní vědy, vzpomínky pamětníků.

Problematiku genderu Meziválečné období Češi a Slováci za 2. světové války Poválečné Československo.

Monografie na základě rozhovorů s tehdejšími faráři a rozsáhlého bádání v církevních a státních archivech popisuje různé strategie, jimiž si tehdejší církev, po osvobodivých 60. letech násilně utlumená, ostrakizovaná a zahnaná do ghetta sborového života, pokoušela uchovat svobodného ducha. Aniž by hodnotila politicko-občanské angažmá jednotlivců, přeceňovala rozkol mezi oficiální linií a disentujícími

Kniha predstavuje dnes už zabudnutý rod Lausserovcov, ktorý patril k elitám prešporského a viedenského meštianstva. Dvaja bratia z tohto rodu dokonca stáli na čele Prešporka aj Viedne, dvoch susedných metropol na Dunaji.

Třetí část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického režimu – v pořadí již šestý svazek edice – přináší kritické vydání více než 920 dokumentů z let 1981–1985. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z třetí čtvrtiny tzv. normalizace, jejíž atmosféru výrazně poznamenaly vlivy tzv. druhé studené války.

Ojedinělá publikace v luxusním provedení (320 stran, křídový papír, stránky 255x300 mm) obsahuje barevná vyobrazení ve skutečné velikosti veškerých státních edicí papírových peněz platných na našem území až do roku 1918. Mnoho ukázek nouzových peněz, padělků, obléhacích peněz, vojenských emisí apod.

Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil. Odhaluje chování jeho hlavních představitelů zejména po jejich únosu do Moskvy a v Moskvě, statečnost jedněch a zradu druhých, kde bychom ji nejméně čekali.

Kolektivní monografie Las relaciones entre Europa Latina y América Latina 1945–1989 přináší studie patnácti českých a zahraničních autorů, kteří se zabývají vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v období studené války. Celý text je svědectvím proměny v důrazu studia studené války v posledních letech.

„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška.

Územie Bratislavy zasiahlo počas druhej svetovej vojny až šesť náletov amerických a dvoch náletov sovietskych leteckých síl. Najznámejšie je hneď to prvé americké: dňa 16. júna 1944 lietadlá USAAF zbombardovali rafinériu Apollo, pričom zasiahli aj viaceré ďalšie oblasti mesta.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Zborník nadväzuje na zborníky Židovská menšina v Československu v 20. rokoch a Židovská menšina v Československu v 30. rokoch. Z rôžnych aspektov si všíma obdobie, ktoré býva nazývané druhou československou republikou.

Autorka zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení - Norbertina, kde by se vzdělával premonstrátský dorost z celé české provincie, čímž se zde de facto vytvářela alternativa k pražské \"jezuitské\" univerzitě. Čtenář se tak může dovědět, jak tento plán vznikl, proč se ho nepodařil

Denník Rudolfa Komanderu (1921-1953) je významným dokumentom o ideovom a politickom zápase mladej slovenskej generácie v povojnovej Európe. Zároveň je kronikou Slovenského revolučného odboja, predstavuje autentické svedectvo o počiatkoch formovania slovenskej politickej emigrácie v Rakúsku a Nemecku, vývoji názorov mladej generácie nielen na otázky exilu, ale ja na aktuálny vnútropolitický vývoj na

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?