Co považují české a slovenské osobnosti za (ne)potřebné? V období polykrize, kdy už jsme se téměř adaptovali na to, že čelit nepředvídatelným těžkostem a neobvyklým situacím je nový normál, kdy už víme, že ve vztahu k planetě jsme kolosálně selhali a generacím po nás odevzdáváme i kvůli tomu právě tento „nový normál“, přeci jenom zkoušíme najít i pozitivní východiska.

Monografie Novináři ve stranické linii sleduje řízení regionálního tisku v ustavujícím období diktatury KSČ v Československu. Proces ustavování systému státní direktivy byl na poli mediální politiky KSČ narušován spory mezi centrem a regionem, mezi ambicemi vedení propagandy a tisku na ÚV KSČ a reálnými možnostmi nižšího stranického aparátu i regionálních novinářů.

Kniha hodnotí stav současného zpravodajství, analyzuje jeho praktické postupy a teoretické základy a zamýšlí se nad obsahem základních pojmů objektivita, nestrannost a vyváženost. Autor se zevrubně zabývá procesem transformace reality při tvorbě zpráv a definováním zpravodajských profesních pravidel.

Slovník žurnalistiky vysvětluje pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, včetně digitalizace a internetizace médií. Obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky a postihuje širokou nakladatelskou problematiku.

Knihu tvoří soubor esejů, které volně spojuje téma mezilidských vztahů v různých situacích: v kavárně, u svatebního stolu, u plápolajícího ohně, ve vinném sklepě nebo ve vlaku. Autor shrnuje původ a význam etikety při stolování, porovnává společenská pravidla v různých zemích a zamýšlí se nad zasedacím pořádkem apoštolů při poslední večeři.

Čo si o vás skutočne myslí váš šéf? Má o vás váš potenciálny partner či partnerka skutočne záujem?

Zdá se, že v současné politické atmosféře je nemožné vést rozumnou konverzaci s někým, kdo zastává odlišný názor. Ať už zveřejňujete svoje postoje na sociálních sítích nebo mluvíte se spolužáky ve škole či s kolegy v zaměstnání (nebo jen doufáte, že přežijete ve zdraví rodinnou večeři s tvrdohlavým příbuzným), dialog skončí ve chvíli, když se vaše názory zkříží.

Komplexní a v českém prostředí dosud nejobsáhlejší příručka krizové komunikace vysvětluje zásady efektivních a etických vztahů s veřejností při reputačních krizích i při mimořádných událostech. Ambicí knihy je pomoci organizacím, které se dostaly do potíží, a zároveň přispět ke kultivaci a profesionalizaci české komunikační praxe.

Nevšední publikaci ocení kromě odborníků z akademického prostředí i pamětníci a aktéři nezávislých scén. Autoři se zaměřují na vývoj nepřehlédnutelného fenoménu novodobé nezávislé tiskové produkce – tzv. fanzinů (z anglických slov „fan“ + „magazine“ = fanouškovský časopis). V řadě subkultur a komunit fanziny plnily roli alternativních médií, pomáhaly tyto paralelní komunity vytvářet a představují jeden

JEDNODUCHÉ VYSVETLENIA NAMIESTO KOMPLIKOVANÉHO SVETA . Korona je výmysel farmaceutického priemyslu! Ľudia, ktorí na ňu ochorejú, takto platia daň za svoje hriechy! Alebo: vírus bol umelo vytvorený v tajných laboratóriách v Číne! Konšpiračné teórie sa šíria rýchlosťou blesku nielen na internete a už dlhší čas nepatria medzi žiadne okrajové fenomény.

Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný

Literatura – tak jako další umění – patří ke skupině toho, co dnes nazveme „tradičními médii“. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média. Kniha Za obrysy média z pera devíti autorek a autorů přináší genealogii „média“, příběh mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy, jež jde ruku v ruce s jejich zdánlivým zastaráváním

Média dnes doslova hýbou společností. Víte, jak se v nich orientovat?

Jan Petránek byl respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění. Jeho doménou byl od počátku padesátých let (s vynucenou normalizační pauzou v továrně na pneumatiky) rozhlas, v němž působil jako zpravodaj v Indii a Sovětském svazu a zahraničněpolitický komentátor.

Kniha mapovuje české mediální scény s myšlenkou, že sebeodbornější teorie bez uvedení konkrétních příkladů a zážitků z tvorby adeptům žurnalistiky nebo mediálních studií nemůže poskytnout dostatečný vhled do problému. Tento text je zaměřen na žánr komentáře.

Práce představuje analýzu diskurzu, její základní postupy a společná metodologická východiska vlastní nejrůznějším disciplínám. Největší pozornost je však věnována lingvistické analýze textu, tomu, co analýza diskurzu přináší pro pochopení některých jevů textu.

Když jde o lidský život, nelze dělat kompromisy. To se naučil Chris Voss, bývalý hlavní vyjednavač u FBI.

Kniha zkoumá, zda je deixe použitelná jako hledisko výkladu světa médií, veřejného prostoru a komunikačních interakcí v něm probíhajících. Soustředí se na vztah těchto interakcí k vytváření kolektivního vědomí sociálních aktérů: kdo je z veřejného prostoru vylučován a jakými komunikačními strategiemi se toho dosahuje; jak vzniká povědomí skupinové příslušnosti a jak se jazykově formuje společná vůle

Publikácia objasňuje podstatu a zmysl u nás nového oboru zvaného informačná veda.

Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů.