Třetí vydání knihy poskytující úvod do problematiky politické komunikace a obsahové analýzy mediálních informací. První část publikace tvoří tři texty sociologů z univerzity v Erlangenu-Norimberku, vypracované v rámci společného projektu s katedrou masové komunikace IKSŽ a Centrem mediálních studií FSV UK.

Tato knížka plná jasných a praktických rad a příkladů vám pomůže čelit všem slovním útokům a provokacím. Jde o jednu z nejlepších a nejužitečnějších knih na toto téma, při jejímž čtení se budete zároveň dobře bavit.

Kniha Vyhraj každú debatu ukazuje, ako sa každý môže naučiť komunikovať s potrebnou dávkou sebadôvery, povzniesť sa nad malicherné spory na sociálnych médiách a zvíťaziť v kvalitnej a produktívnej debate v reálnom svete. Mehdi Hasan, moderátor americkej televíznej stanice MSNBC sa slovným súbojom rozhodne nevyhýba.

Kniha hodnotí stav současného zpravodajství, analyzuje jeho praktické postupy a teoretické základy a zamýšlí se nad obsahem základních pojmů objektivita, nestrannost a vyváženost. Autor se zevrubně zabývá procesem transformace reality při tvorbě zpráv a definováním zpravodajských profesních pravidel.

Pokud něco chcete, řekněte to. Protože jinak to nikdy nedostanete.

Patříte mezi introverty? Cítíte se nepříjemně, když máte vstoupit do místnosti plné neznámých lidí nebo prezentovat ostatním své úspěchy?

Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat. Nathan Jurgenson se přes analýzu fenoménu selfie nebo oblibu vintage filtrů a fungování sociálních médií jako novodobých archivů dostává k tomu, co lze nazvat nevědomými habity uživatelů kyberprostoru:

Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů.

Práce zdůvodňuje zařazení předmětu Moderní rétorika do osnov vysokých škol, osvětluje hlavní cíle a význam předmětu pro budoucí praxi absolventů, ozřejmuje pedagogická východiska vyučujícího a jeho metodiku, pojmenovává praktické potřeby studentů moderní rétoriky a předkládá relativně podrobný popis studijního plánu dvousemestrálního kurzu „Kultura mluveného projevu“ na Husitské teologické fakultě

Nenásilná komunikace zná dva koncepty moci: moc nad někým a moc s někým. Moc nad někým má ten, kdo druhé kritizuje, obviňuje, zahanbuje, odměňuje či trestá a podobně.

Autor předkládá jednoduché, prověřené techniky k odstranění komunikačních bariér. Jejich cílem je navázat produktivní a konstruktivní dialog se šéfem, zákazníkem, kolegou či rodinným příslušníkem.

Česká publicistika mezi dvěma světovými válkami procházela obdobím nebývalého rozkvětu. Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby.

Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů. Patří k nim i znalostní báze, bibliografické databáze, autoritní báze, tezaury a další pomůcky k vyhledávání, e-knihy, elektronické časopisy, emailové archivy, dokumenty vygenerované pomocí kancelářských balíků, záznamy v transakčních databázích a datových skladech podnikových informačních

Žurnalistika je adaptívna – prispôsobuje sa podmienkam doby, hoci v mnohom ich sama vytvára a mení. Práve dnešná doba ukazuje dopyt po novom – serióznom a objektívnom – denníku, ktorý by dokonca mohol mať prívlastok konzervatívny.

Knižná publikácia \"Kryptografia v informačnej bezpečnosti\" vznikla prepracovaním a doplnením knižnej publikácie \"Kryptografia v informačnej a sieťovej bezpečnosti\". Autor tu zhrnul problematiku, ktorej sa venoval v rámci svojej vedeckovýskumnej činnosti a prednášok z predmetu \"Aplikovaná kryptografia\" zaradeného do študijných plánov odboru Telekomunikácie na Fakulte elektrotechniky a informatiky

V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná

Mediálny inštitucionalizmus by sa mal uskutočňovať z perspektívy teórie konania a teórie inštitúcií. Z pohľadu jednotlivca preto ide vždy o to, vytvoriť súlad medzi hľadiskami prospechov a spravodlivosti, t. j. konať tak, aby pri sledovaní vlastných cieľov nevznikali konflikty s postulátmi spravodlivosti.

Sborník Kultura, média a náboženství je druhým vydavatelským počinem Vyšší odborné školy publicistiky, navazujícím v ediční řadě Studie na předchozí titul Vladimíra Bystrova Svobodná nesvoboda. Do svého obsahu soustředil příspěvky erudovaných odborníků z kulturní, mediálně – společenské i náboženské sféry, ale ihistoriků či ekonoma (Martin C. Putna, Aleš Opatrný, Jiří Zajíc, Jiří Hanuš, Tomáš Ježek

Publikácia objasňuje podstatu a zmysl u nás nového oboru zvaného informačná veda.

Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů.