Co považují české a slovenské osobnosti za (ne)potřebné? V období polykrize, kdy už jsme se téměř adaptovali na to, že čelit nepředvídatelným těžkostem a neobvyklým situacím je nový normál, kdy už víme, že ve vztahu k planetě jsme kolosálně selhali a generacím po nás odevzdáváme i kvůli tomu právě tento „nový normál“, přeci jenom zkoušíme najít i pozitivní východiska.

Monografie Novináři ve stranické linii sleduje řízení regionálního tisku v ustavujícím období diktatury KSČ v Československu. Proces ustavování systému státní direktivy byl na poli mediální politiky KSČ narušován spory mezi centrem a regionem, mezi ambicemi vedení propagandy a tisku na ÚV KSČ a reálnými možnostmi nižšího stranického aparátu i regionálních novinářů.

Publikace pojednává o soutěžních i nesoutěžních přehlídkách audiodokumentaristiky, zejména o International Feature Conference (IFC), každoročním pracovním setkání rozhlasových tvůrců z celého světa. Část knihy poskytuje vhled do dějin rozhlasové dokumentaristiky a mapuje, jak se audiokomunita (primárně evropská) proměnila za 45 let existence IFC, nakolik vznik IFC ovlivnil její směřování a s jakými

Slovník žurnalistiky vysvětluje pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, včetně digitalizace a internetizace médií. Obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky a postihuje širokou nakladatelskou problematiku.

Můžeme ještě v dnešní době hovořit o oddělení technologií a člověka? Nebo přístroje s lidmi už zcela splývají?

Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat. Nathan Jurgenson se přes analýzu fenoménu selfie nebo oblibu vintage filtrů a fungování sociálních médií jako novodobých archivů dostává k tomu, co lze nazvat nevědomými habity uživatelů kyberprostoru:

Elektronická média přinášejí nové možnosti pro lidskou komunikaci a vedou k podstatným proměnám jejích podob. Publikace se zabývá jazykem a výstavbou internetových textů, jejich rostoucí spontánností a neformálností; oscilací mezi mluveností a psaností, spisovností a nespisovností, mezi veřejným a soukromým; střídáním a míšením jazyků, žánrů a stylů.

Kniha se věnuje studiím nových médií – širokému interdisciplinárnímu akademickému metapolizastřešujícímu sociálněvědné zkoumání a teoretickou reflexi takzvaných nových médií. Text shrnuje historické a epistemologické kořeny studií nových médií a jejich vývoj a následně formuluje teoretický koncept nových médií.

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality.

Čeká vás nepříjemné setkání se šéfem. Právě vám volala učitelka, aby si postěžovala na vaše dospívající dítě.

V tomto svazku jsou poprvé soustředěny všechny texty, které Umberto Eco věnoval televizi: jejímu jazyku, komunikačním strategiím, jež používá, technologiím, o něž se opírá, obrazům, které vnáší do lidského vědomí, jejím kulturním, estetickým, etickým, výchovným a především politickým účinkům. Soubor, v němž gurují i stati, jež jsou dnes obtížně dostupné, pokrývá období od roku 1956 – roku, kdy se v

Vysokoškolská učebnica Žurnalistické žánre zhŕňa poznatky o novinárskom žánrovom systéme. Didaktickým štýlom buduje najprv zázemie základných poznatkov zo štylistiky.

Jan Petránek byl respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění. Jeho doménou byl od počátku padesátých let (s vynucenou normalizační pauzou v továrně na pneumatiky) rozhlas, v němž působil jako zpravodaj v Indii a Sovětském svazu a zahraničněpolitický komentátor.

Publikácia, ktorú rozhlasovým žurnalistom, študentom, marketingovým pracovníkom, manažérom, pracovníkom PR-agentúr, ale i ostatným záujemcom o rozhlasové vysielanie ponúkame, si kladie za cieľ bez prílišného teoretizovania poskytnúť základnú orientáciu v problematike rozhlasového spravodajstva. Napriek tomu sa teoretickým východiskám nevyhýbame.

Naprostá většina uvedených „zázračných“ smart technologií a řešení již dnes existuje a je používána, autor však těchto 99 „všedních“ technologických zázraků soustředil do jediného města. K Synopcity vedou inteligentní dálnice s vozidly bez řidičů, autonomními vlaky a letadly, vedle kterých si to ve vakuu sviští kapsle Hyperloop Elona Muska a jednou ze zastávek je jeho nedaleký kosmodrom, kde právě

Práce zdůvodňuje zařazení předmětu Moderní rétorika do osnov vysokých škol, osvětluje hlavní cíle a význam předmětu pro budoucí praxi absolventů, ozřejmuje pedagogická východiska vyučujícího a jeho metodiku, pojmenovává praktické potřeby studentů moderní rétoriky a předkládá relativně podrobný popis studijního plánu dvousemestrálního kurzu „Kultura mluveného projevu“ na Husitské teologické fakultě

Když jde o lidský život, nelze dělat kompromisy. To se naučil Chris Voss, bývalý hlavní vyjednavač u FBI.

Jak snadno přesvědčit ostatní, aby v různých situacích udělali to, co chcete? Dozvíte se v této neocenitelné příručce! Naučíte se, jak pomocí metod vycházejících z neurolingvistického programování dosáhnout svých cílů téměř nepozorovaně, aniž by se druhá strana cítila být manipulována.

Publikácia objasňuje podstatu a zmysl u nás nového oboru zvaného informačná veda.

Slavnou monografií o lidské komunikaci z roku 1967 se etablovala skupina psychologů a psychiatrů kolem Mental Research Institute v americkém Palo Altu. Knihu lze považovat za základní přehled tzv. komunikační psychoterapie.