V rámci této knihy je čtenář seznámen s originálními výsledky autorů na poli formální logiky a sémantického webu. Začíná s pojmem sémantického webu, reprezentací znalostí formální logikou a postupně se dostává ke specifičtějším tématům. Autoři knihy definují základní formální jazyk jako rozšířenou verzi jazyka odpovídajícího RDF modelu o kvantifikaci proměnných pomocí převodu do klauzulární logiky

Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových „soukromých“ dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace

Svazek obsahuje knižně dosud nezveřejněné texty Ladislava Hejdánka představující příspěvky k řadě význačných témat jeho myšlení, jako je povaha člověka, řeči, světa či pravdy. Hejdánek se v nich ukazuje jako svébytný myslitel hledající odpovědi na otázky po místě člověka ve světě, po roli filosofie v lidském životě a ve společnosti, po vztahu mytického, filosofického a theologického myšlení.

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody.

Kniha Tančit s protiklady poprvé českému čtenáři souhrnně představuje myšlení předního světového filosofa náboženství Richarda Kearneyho. Jeho středobodem je koncepce tzv. možného Boha, s jejíž pomocí odstraňuje staleté nánosy spojené s náboženskými představami a ukazuje, že přijetí systematické kritiky náboženství neznamená jeho konec, ale naopak skýtá možnosti, jak se vrátit k samotnému jádru zkušenosti

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený. Dieter Mersch, profesor Vysoké školy umělecké v Curychu, ve své pronikavé studii dekonstruuje terminologii spojenou s otázkami vztahu estetična a vědecké pravdy, přičemž jeho snahou je odkrýt

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktckého rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka (podle filosofa Karla R. Poppera spolu s Winstonem Chruchillem největšího politika 20. století) a k učení Masarykova pokračovatele, prvního českého prezidenta Václava Havla. Hlavním cílem Manifestu je překonání postmodernismu

Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626).

O osobe Diogena Laertia sa zachovalo iba veľmi málo údajov, no napriek tomu jeho dielo pretrvalo až do dnešných čias. Laertios svoje Životopisy zostavil podľa presného plánu.

Spal som a snil o tom, že život je radosť. Zobudil som sa a zbadal, že život je povinnosť.Pracoval som – a spoznal: povinnosť je radosťou.“ /Rabindranath Tagore/. Už z uvedeného výroku vyplýva, že autor sa v diele zaoberá zmyslom života človeka, čo je vyjadrené Franklovým hlavným pojmom „Wille zum Sinn.“ Zaoberá sa otázkami slobody, svedomia, zodpovednosti, schizofrénie, eutanázie, psychochirurgie,

Autor svoje filozofické príhovory o Bohu, pravde, láske, blížnym či o omyle pýchy a mnohé ďalšie prekladá spomienkami apríbehmi.

Dlouhodobý spor o dějiny, minulost, instituci paměti národa nebo ústav zkoumající povahu totalitních režimů zakrývá skutečnost, že jeho jádrem je filosofické pojetí času. Tato esej vznikla paralelně s občanskými aktivitami autora v roce 2010, kdy spolu s Neelou Winkelmann-Heyrovskou a dalšími přinášeli v rámci Iniciativy neustrčených informace o mravní a odborné nezpůsobilosti historika Jiřího Pernese,

Predložená kniha s názvom Kierkegaardovo zrkadlo pre súčasnosť je výsledkom spolupráce Torontskej univerzity, Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa a Juhočeskej univerzity v Českých Budejoviciach. Kniha sprístupňuje Kierkegaardov filozofický odkaz a myslenie.

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie. Dvanásta kniha obsahuje poznatky starovekých a ranostredovekých prírodovedcov.

Kapitoly z kognitívnej lingvistiky - človek vo svete a jazyku, kapitoly o zmysloch, farbách, o českom obraze sveta, rozmerové vzťahy v českom jazyku...

Tato kniha je příspěvkem k teoretickému sociologickému myšlení, k pochopení možnosti fungování společnosti jako takové. Společnost jako abstraktní celek je přiblížena na základě souhry tří struktur: jednání, diskursu a kritiky. Ve třech částech jsou pomocí vybraných teoretických přístupů postupně konkretizovány jak základní obrysy tří zkoumaných struktur, tak jejich vzájemná interakce a význam pro

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje