Čím se bavili Plzeňané od poloviny 19. století do poloviny 20. století? Poutě, zábavy, šibřinky, průvody, kabarety, návštěvy cirkusů a zvěřinců, varietní představení, výlety do okolí. To vše hledal zvláště v dobovém tisku autor Ladislav Silovský a další badatelé. Připomene také některé skandály a zajímavé, ale pozapomenuté osudy Plzeňanů a také návštěvy města slavnými osobnostmi té doby například cestovatele

Kniha je výsledkom viac ako desaťročného výskumu PhDr. Richarda Papáča z Východoslovenského múzea v Košiciach. Zaujímavým spôsobom približuje pomery v košickom súdnictve neskorého stredoveku a včasného novoveku v Košiciach, pričom popisuje aké druhy zločinov boli páchané, obžalovania, typy trestov, výkon mestského kata, miesta popravísk a tiež približuje súdne procesy, akú úlohu v nich zohráva richtár

Nedávno zesnulý fotograf František Kressa (1951-2019) představuje v 6. díle série \"Normalizační Brno\" moravskou metropoli v roce 1989, kdy se zrhoutil komunistický režim. Kressa jako fotograf Brněnského Večerníku trávil všechen pracovní i volný čas v ulicích během listopadu a prosince 1989, kdy Brno zažilo největší vlnu protestů ve své historii. Kressa svými fotografiemi ukazuje vše, co sametové

Její děj, komponovaný v deseti příbězích, začíná roku 1891 na památné Jubilejní výstavě v Praze a končí na sklonku dvacátých let minulého století. Na rozdíl od předchozích dvou dílů využívá autor v co nejvyšší míře beletristické formy vyprávění, přestože se neodchyluje od zjištěných faktů a postavy jednotlivých příběhů jsou skutečné osobnosti historie. (Výjimku činí v tomto směru zčásti jen příběh

Kniha pro každého, koho zajímá, jak různá místa vypadala před sto, nebo i více lety. Co ovlivnilo jejich současnou podobu, jsou hezčí na pohled dnes, nebo měla větší kouzlo v minulosti? Co se na nich podepsalo v dobrém i zlém? Bylo složité je vystavět? Téměř každé místo naší země má svůj vlastní příběh, bez něhož by dnes vypadalo jinak. Několik desítek takových příběhů vypráví tato kniha. U každého

Denníkové záznamy novinára Juraja Alnera z roku 1968 sa striedajú s citátmi z domácej a zahraničnej tlače. Rok 1968 bol pre mnohých symbolom túžby po demokracii, pre iných okupáciou a tragédiou z 21. augusta s mnohoročnými dôsledkami. Od augusta 1968 uplynulo polstoročie a na Slovensku žije niekoľko generácií, ktorým mená a pojmy ako socializmus s ľudskou tvárou, august ’68, šesťdesiate roky, Pražská

Vzpomínky v knize se zakládají na skutečných událostech. Jsou popisovány děje, místa a data, příběhy týkající se skutečných osob, které žily v té době v Karviné. Kniha pokračuje do současných let nové doby karvinských čtvrtí.

Šiesty zväzok nadväzuje na predchádzajúce časti knižného cyklu. Rozpráva o časoch po vymretí arpádovskej dynastie a nástupe „cudzích kráľov“, príslušníkov anjouovského rodu a Žigmunda Luxemburského. Nie je to epizóda, vládli v Uhorsku takmer poldruha storočia. Pre Slovensko to bolo mimoriadne významné obdobie: ťažba rúd, zlata, striebra, no najmä medi ho vysunula do popredia európskych dejín, drahé

111 historických fotografií a reprodukcií a nové, doteraz neobjavené historické skutočnosti.

Kniha přináší chronologický obraz \\\\mnichovské krize\\\\\', druhého československého odboje a budování poválečné republiky, dosud roztříštěný v obrovské literatuře a faktografii, a sjednocuje ho dramatickým politickým příběhem osobnosti, která se stala spolutvůrcem i obětí českých dějin. \'

Publikace je zaměřena na výzkum dějin české a československé polonistiky v její univerzitní podobě. Sleduje vývoj oboru od zrodu českých zájmů o polský jazyk a literaturu v době národního obrození až do uzavření českých vysokých škol v období Protektorátu Čechy a Morava, a to v širším dobovém a česko-polském kontextu.

Monografie přibližuje život a veřejné aktivity Friedricha (Fritze) Plachkého, Slezana původem z rodiny německojazyčné inteligence, který se od konce 60. let 19. století do počátku 20. století významně zapsal především do života Hranic, střediska Moravské brány. Profesí advokát, veřejně velmi činorodá osoba a komunální a zemský politik strávil závěr života ve Vídni a z kolektivní paměti společenství

Historik a archivář Jaroslav Werstadt byl výrazným stoupencem prezidentů Masaryka a Beneše. Za první světové války se aktivně účastnil domácího odboje v Maffii, po válce stál u zrodu Archivu národního osvobození.

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992. Federální shromáždění vzniklo jako produkt Pražského jara 1968, avšak jeho aparát a pravidla se utvářely v normalizačním období.

Publikace našeho předního odborníka na počátky knihtisku a tzv. inkunábule (prvotisky) objasňuje historické souvislosti založení první plzeňské tiskárny ve druhé polovině 15. století a na pozadí evropské typografie 15. století seznamuje s podobou a obsahem nejstarších knih vytištěných na našem území. Představuje i dosud neznámý tisk, který se podařilo objevit v roce 2017.

Pravděpodobně málokdo by předpokládal, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!) celosvětové produkce surového řepného cukru. Kolektivní monografie skupiny autorů z Katedry hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze si klade za cíl připomenout významnou tradici výroby „bílého zlata“ v Československu, resp. v regionu

První díl Zápisů ze schůzí československé vlády v Londýně přináší edici dokumentů k jejímu 1.–43. zasedání v letech 1940–1941 a dále obsahuje úvodní historické studie, ediční úvod a rejstříky.

Kniha je věnovaná především zmapování a přiblížení procesu odehrávajícího se mnohdy mimo běžný rádius vnímání laické veřejnosti, avšak provázejícího celou poválečnou éru Československa - procesu dlouhodobého hledání oboustranně snesitelného kompromisu soužití Čechů a Slováků.

Kniha Športové hry starej Bratislavy ponúka nahliadnutie do mestského prostredia „športového panoptika“ a pomocou faktografie, autentických archívnych dokumentov, unikátnych fotografií a originálnej dobovej tlače zaznamenáva prienik do obdobia, keď sa šport stával fenoménom. Časové obdobie druhej polovice 19. storočia a tiež prvé decéniá 20. storočia, čosa športu týka, možno označiť za priekopnícke,