Publikace analyzuje počátky vzdělávání učitelů nižších škol v zemích habsburské monarchie na konci 18. století a v první polovině 19. století a v oblastech jihovýchodní Evropy v 19. století. Kolektivní monografie je členěna do šesti kapitol, které se věnují systematicky a historicko-analyticky problematice profesionalizace učitelského vzdělávání ve střední a jihovýchodní Evropě.

Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity.

Syn zámožného advokát Filipa Messera a Berty, rozené Heim; oba byli židovského původu a německého jazyka. V roce 1900 se M. přestěhoval do Budapešti a nechal si úředně změnit příjmení na „Meszlény“, od r. 1902 studoval na zdejší univerzitě filologii, v r. 1908 tu obhájil práci věnovanou dílu H. W. von Gerstenberg.

Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku. Ukazuje poslední roky režimu a události roku 1989 i jejich vliv na pozdější osud zemí a světa.

Kniha představí nejpřednější šlechtické rody francouzského království, jejich dějiny, významné či známé osobnosti, jakož i jejich sídla - od monumentálních hradů přes nádherné renesanční a klasicistní zámky až po luxusní pařížské městské paláce. Autor v knize představí sedmnáct z nejstarobylejších, nejvznešenějších a nejmocnějších šlechtických rodů francouzského království, jejich historii, významné

První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa, v Ravensbrücku. Na základě vzpomínek přeživších a rozsáhlého tuzemského i zahraničního archivního výzkumu autorka odhaluje v kontextu perzekuční politiky nacistického režimu vnitřní strukturu této skupiny a představuje čtenářům typologii

Nejnovější kniha jednoho z největších současných amerických historiků Fritze Sterna, jeho osobní paměti, je zároveň jakousi pamětí století - svědectvím nebývalých a překotných proměn Německa od posledních dnů Výmarské republiky až po současnost. Ústředním tématem jeho práce je snaha o objasnění vzniku a vzestupu národního socialismu v Německu.

Čtenářsky strhující kniha Ivici Đikiće Beara – dokumentární román o genocidě ve Srebrenici pojednává o nejmasovějším válečném zločinu spáchaném v Evropě od holocaustu: o systematickém povraždění více než osmi tisíc zajatých Bosňáků, jehož se dopustily jednotky bosenských Srbů během několika parných červencových dní roku 1995 poté, co obsadily Srebrenici, bezpečnou zónu pod ochranou OSN. Autor se toto

Ernst Jünger odchází do první světové války jako dobrovolník, poté co ve svých devatenácti letech opouští nenáviděná studia. Jeho rozhodnutí není politického ani nacionalistického rázu, nýbrž ryze egoistické povahy a je výsledkem adolescentní touhy po zkušenostech a dobrodružství.

Britskou unii fašistů (British Union of Fascists, BUF) založil Sir Oswald Mosley dne 1. října 1932. Třebaže se jednalo o největší britskou fašistickou stranu, nikdy se ani vzdáleně nepřiblížila významu svého německého a italského protějšku a bez výrazného úspěchu po zákazu britské vlády v červnu 1940 ukončila svou činnost.

Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku. Kniha je rozdělena na tři části, které se věnují násilí kolektivnímu, individuálnímu a sexuálnímu.

Jeroným Pražský (†1416) patřil k nejvýraznějším postavám počátků husitského hnutí. Jako mistr svobodných umění, myslitel, brilantní řečník a také diplomat svým počínáním ovlivnil směřování pražské univerzity i českých zemí a v důsledku i sousedících regionů a center vzdělanosti.

Téma politického exilu z komunistických štátov strednej a východnej Európy a jeho zápasu proti ich režimom tvorí jednu z ťažiskových tém na poli výzkumu protikomunistického odboja. Predkladaný zborník predstavuje publikačný výstup z Medzinárodnej vedeckej konferencie (19.-20.novembra 2013) vrátane štyroch príspevkov autorov, ktorí na konferencii nevystúpili.

Malá města v Evropě ve dvacátém a na počátku jedenadvacátého století jsou v historickém výzkumu opomíjená. Problematika kulturního dědictví ve vazbě na rozvojové strategie, je téma diskutované ekonomy více než historiky.

Kniha významného britského historika je jedním z ojedinělých děl, které popisují tuto klíčovou událost českých a evropských dějin z pohledu Velké Británie. Odráží doznívající traumata první světové války a obavy z nového konfliktu, kterému měla zabránit dohoda, spojovaná později se zradou a opuštěním spojence.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však

Dějiny jednoho z nejvýznamnějších církevních a rytířských řádů, který v dobách svého největšího rozmachu sehrál významnou roli na poli zdravotní péče, christianizace, diplomacie, vzdělanosti, hospodářského rozvoje a obchodu. První díl přináší pohled na bitevní pláně Blízkého východu v éře křižáckých výprav a dává nahlédnout do zákulisí vojenské a politické podpory teutonským rytířům ze strany českých

Slovník seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi, které se zapsaly (ať již jakkoliv)do dějin rusínského národa, a to včetně Čechů. Autor se po více než půl století falšování, zamlčování a zkreslování dějin Podkarpatské Rusi snaží podat co nejvíce informací o životě a díle těchto osob a připomenout i osudy těch, které neprávem upadly do zapomnění.

Tato poutavě napsaná kniha je jednak objevnou biografií mladého Hitlera, zachycujícíjeho dětství a mládí až do roku 1913, kdy Rakousko opustil, především však hlubokou kulturně-politickou sondou do života Vídně na počátku století, kdy se zde budoucí diktátor marně pokoušel uchytit a prosadit: není to kulturní metropole Freudova, Mahlerova nebo Klimtova, nýbrž Vídeň \"bezvýznamných lidí\", nezaměstnaných,

Pravděpodobně každý milovník historie se čas od času zastaví u některé významné historické události a zamyslí se, jak by asi dějiny vypadaly, kdyby se daná událost odehrála jinak. Co kdyby bitvu u Waterloo vyhrál Napoleon?