U příležitosti 91. narozenin Lenky Reinerové vychází její nová, velmi osobně laděná próza. Z rukopisu německého originálu Das Geheimnis der nächsten Minuten přeložila Olga Walló.

Po prehratom vzťahu so starším mužom sa mladá lekárka ocitá sama. Zo životnej beznádeje, ktorú po rozchode prežíva, ju nevyslobodí ani ďalšia láska, ktorá končí sklamaním.

Ženy rády píšou rozsáhlé romány o lásce, v nichž se láska topí v kaši slov, slov, slov... a slova v moři nudných dějů, jimiž se ženy domnívají vyjadřovati celý svět. Rády takové romány také čtou.

Nová kniha Radoslava Nenadála obsahuje trojici povídek, motivicky čerpaných z prostředí, v němž je autor bytostně i literárně doma, z prostředí morálních konvencí, předsudků a přetvářky. Komínek vypráví nostalgicky laděný příběh ze staré Prahy na sklonku třicátých let.

Knihu Karla Čapka s originálními ilustracemi jeho bratra Josefa „pro poučení všem zahrádkářům“ jistě není třeba dlouze představovat. Úsměvně milé vyprávění autora coby zkušeného zahrádkáře, nabízí čtenářům kromě radosti a pobavení i množství zahradnických rad a návodů.

V knize Pavla Švandy jsou shrnuty fejetony a eseje napsané v posledních letech. Autorovy zájmy zahrnuly angažovanou politickou publicistiku, osobní komentáře, kulturně historická témata i fejetonistické vtipné rozmary.

Set troch kníh Milana Kunderu, ktoré doteraz vydalo vydavateľstvo Artforum v slovenskom preklade Eleny Flaškovej z francúzštiny.

Poutavá, místy až strhující a současně i poučná nepřímá a literárně pojatá autorova výpověď o jeho předcích, rodině a lidech, se kterými se během svého života setkal, zejména však o jeho názorovému a morálnímu zrání. Historický záběr knihy sahá do devatenáctého století, zobrazuje četné známé i méně známé, avšak mnohdy důležité události českých, československých a evropských dějin a dává je do souvislostí

Hrdinkou románu Hallgrímura Helgasona Žena na 1000° je osmdesátiletá Islanďanka Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou.

Krajina a příroda vypadaly na internetu nedotčeně, průzračně, nádherně, mimo veškeré kategorie. Ihned jsem zatoužila ještě jednou, naposledy, překonat sebe sama, své strachy z létání, výšek, z neznámého, ze své kondice a věku – a jet.

Robert Holm, dánský odborník na značky, se po návštěvě čínské Šanghaje rozhodne změnit svět. S pomocí sociálních sítí se mu podaří spustit nové stěhování národů.

Na osudech žen tří generací Jindra Tichá sleduje proměny života u nás, jak se promítají nejen do širokých společenských souvislostí, ale i do nejintimnějšího mikrosvěta každého z nás. Čtenáři se zde setkají především s autorčinou babičkou Annou, jednou z mála někdejších podnikatelek, která na sklonku první světové války a zejména v nově vzniklém Československu vybudovala v Bratislavě úspěšný módní

Sbírka „politicky nekorektních“ textů, které Lenka Procházková publikovala od ledna 2016 do dubna 2017 na nezávislých internetových stránkách. Kromě rozhovorů, komentářů, reportáží, esejí a jedné bonusové pohádky jsou do knihy zařazeny i autorčiny projevy na demonstracích.

Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí.

Žízeň má vícero podob. Jedny nutí přespříliš pít, ve druhých vyvolává touhu žít.

Osobité svědectví o setkáních se spisovatelem Bohumilem Hrabalem v letech 1984 - 1986. Hranaté míčky s hřebíčky I. - II. pokračují v hledání vlastní identity \"v domečku pod Dubovou strání\", sny a touhy souzní s těsnou blízkostí přírody a kontrastují se světem totality.

V rozhovoru se svým vnukem Štěpánem a snachou Janou vykresluje český prozaik (* 1929) celý svůj život. Kliment je mistrem krajinokresby, dokáže evokovat dávno zmizelé dětství na Turnovsku a Liberecku, svého ruského tatínka, maminku, sestru.

Básník, prozaik, malíř, fotograf, designér a typograf Roman Erben (1940) vstoupil na literární scénu ve druhé polovině 60. let, kdy se jeho tvorba objevila v několika časopisech. Bývá zařazován k postsurrealickému okruhu UDS, kde se profilovali např.

Příběh ze současných Čech od Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu za román Cukrový klaun (2008), nás přivádí ke starým příběhům šumavského pohraničí. V roce 1959 vznikl podle scénáře Rudolfa Kalčíka film Král Šumavy, ve kterém příslušníci pohraničního praporu SNB Kiliána dopadnou a zabijí.