Zbierka je poéziou uchopený a navždy zvečnený život. Básnik dozrel. Akoby sa už viac nechcel prihovárať poéziou, akoby to bola márnosť alebo odkaz budúcim. Alebo testament.

Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (* 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka, ale také vydavatele samizdatových publikací v edici Explozionalismus (např. výběru z Máchových deníků s ilustracemi Jiřího Koláře či textů Ladislava Klímy). Hamerovy monotypy na téma Máchova Máje, vznikající průběžně více než

Dym z ríše tieň je zbierkou, ktorá prináša mnoho neexistujúcich spojení, obmedzenú popisnosť, vzájomné prepájanie a akumulovanie prekvapivých obrazov. Autor ich nie vždy dosiahol metaforou, ale majú svoj pôvod v spojení metafory a metonymie: \"A množenie rúk / je odbíjanie svedomia / až na veky viek / práchnivých rakiev\" (s. 70). Na týchto obrazoch nás upúta narušenie očakávaných kauzálnych spojení.

Výber z takmer päťdesiatročnej tvorby si autor zostavil a pripravil na vydanie ako labutiu pieseň básnika. Jeho ironicko-sarkastické a filozofické videnie sveta je prítomné aj v jeho poézii, kde dominujú motívy partnerských vzťahov, lások, rozchodov, bolesti, osamelosti, smútku, depresie, staroby a smrti. Peter Gregor (1944-2014). Básnik, dramatik a satirik, rodák z Prešova. Debutoval v roku 1968 básnickou

Při prvním setkání čtenáře s knížkou, při jejich vzájemném seznámení, hraje bezesporu velkou úlohu titul knížky. V případě této sbírky poezie si nejeden z nás může pomyslet - chce snad autor básní, který je pojmenoval jako \"Banality\", hrát se čtenářem hru plnou ironie?

První Čech, který spatřil pyramidy a výbuch Etny. Reprezentativní výběr z poezie a dochované korespondence Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (1461—1510) v překladech Marty Vaculínové a Heleny Businské zpřístupňuje současnému čtenáři kontext společenského a kulturního dění v našich zemích na přelomu 15. a 16. století, v epoše doznívajícího středověku a nastupujícího humanismu.

Druhá kniha básnířky Andrey Vatulíkové (1984) přichází jedenáct let po výrazném debutu Ona je ten tragický typ... Neobsahuje tak pouze úzký výběr textů, jakýsi creme de la creme, ale bohatý a velkorysý výbor z tvorby za více než deset let. Je to široký, rozvodněný proud, který s sebou nekompromisně bere vše, co mu přijde do cesty.

Ivan M. Jirous byl nejen duchovní vůdce undergroundu, vězeň, básník a magor, ale též velký modlitebník. Z Magorovy summy jsou vybrány nejlepší básně duchovní a seřazeny shora dolů: Nejprve Bůh ve třech podobách – Stvořitel, Vykupitel a Utěšitel.

Básně Daniela Soukupa jako by patřily jiným časům: jejich tvar má v sobě klasicistní sošnost. Cosi znepokojivého se tu ale rýsuje, už to stoupá, už se to sype, už to praská, už se to rozuteklo.

Básnická sbírka Obyvatelé je zalidněna přízraky, které se pohybují po ulicích současného města. S autorem prožijeme pouliční nepokoje, drobné denní katastrofy, tajemnou invazi, noční filmové natáčení v parku, zemětřesní, lásku i mnoho dalšího.

Kniha významné české básnířky (1946–2013) shrnuje její verše z pozůstalosti, obsáhlou fotografickou část, mapující autorčinu životní cestu v letech 1963 až 2013, a všechny rozhovory, které ve svém životě poskytla. Fotografická část přináší mimo jiné unikátní fotografie Jiřího Stivína, Jana Reicha a Daniely Horníčkové, které jsou zde zveřejněny vůbec poprvé.

Zdenka Mahajová (1956) sa predstavila čitateľskej verejnosti v roku 2009 svojou prvotinou, románom Zatmenie. Ďalšiu literárnu činnosť rozvíja smerom k poézii, čoho výsledkom je zbierka básní pod názvom Otázniky.

Husárovej predošlý projekt liminal bol rázne rafinovaným a inovatývnym ženským vkročením na pole slovenského experimentu, ktorý okrem iného obohatil o zahraničné inširatívne okruhy. lucent autorkinu pozíciu potvrdzuje. obe knihy vytvárajú premyslený časopriestorový celok - od farebnej cesty časom, ktorá bola zakotvená v pevnejších tvaroch, sa dostávame do temného beztiažového priestoru, zažívame pocit

Bibliofilské vydání poesie uličního putování Prahou pražského chodce, běžce a básníka.

Výbor básní nazvaný Zakázaný jazyk přináší průřez zralým tvůrčím obdobím této \'žijící klasičky\', tvorbou, již kritici někdy označují za autorčino \'druhé životní dílo\'. Jde o poezii iniciovanou devátou básnířčinou sbírkou Utószó (Doslov, 1996), reflektující problematiku křehkosti lidské existence, a pokračující sbírkami A bűnök számbavétele (Evidence hříchů, 1998) a Üdvözlégy, utazás! (Buď pozdravena,

Výber zo zbierok Už stúpa prach, Spi, krásna Verona, V ťahu hrobov, Šašo v prstoch lásky, Pokiaľ ma má život, Perie a skaly, Pamäti z kameňolomu, z uceleného, knižne nepublikovaného rukopisu Spln duše a z iných rukopisných básní.

Básnická sbírka od Tomáše Šidla je autorskou prvotinou, inspirovanou prostředím Krušných hor, propojující intimní osobní prožitky s bohatou obrazovou představivostí.

„Slnko má v srdci každý, jeho liečivá žiara sa odovzdávaním násobí,“ o tom je presvedčená poetka Maja Kadlečíková. Možno kúsok z neho na vás čaká v knihe Príď, slnko, k nám.

Více než sedmdesátileté usilování o českou podobu Puškinova Evžena Oněgina představuje jednu z nejzajímavějších kapitol v dějinách českého překládání poezie. Nejprve nastiňuje postupné pronikání Puškina do českého kulturního povědomí, pak se pokouší dobra

Druhá básnická sbírka autora. Tentokrát o slané vodě Jadranského moře a jednoho z jeho ostrovů, který autora očaroval. Jde o nekonformní pohled na chorvatský Pag, pohled velmi se lišící od povrchního přehlédnutí během letní dovolené.