Zbierka je poéziou uchopený a navždy zvečnený život. Básnik dozrel. Akoby sa už viac nechcel prihovárať poéziou, akoby to bola márnosť alebo odkaz budúcim. Alebo testament.

Autorka sa venuje tvorbe situačno akčnej a insitnej poézie, ktorú jej diktuje poézia i próza každodenného života. Mária Streicherová. Detstvo a vyše 30 rokov života prežila v Bojniciach. Pracovala v sfére kultúry, reklamy a public realtions. Popri tvorivej práci v zamestnaní sa v minulosti venovala aj vlastnej výtvarnej tvorbe. V súčasnosti poskytuje poradenské služby ako SZČO. Okrem svojho profesného

Antologie textů ze světové literatury od antiky po současnost pojednávajících o verši básnickém i dramatickém se zvláštním zřetelem k přednesu (tedy orální podobě poezie), jehož pojetí vyrůstá z tvaru básnického textu, ze zcela zvláštního a jedinečného uspořádání všech prvků, které se na básni podílejí, ze kterých je udělána.

Eva Tomkuliaková vo svojej novej básnickej knihe Cudzie slová radikálne premieňa svoju poetiku. Experimentuje s rôznymi hlasmi s hypnotickým, dosť autoritatívnym hlasom ovplyvňujúcim vedomie aj nevedomie, s neurotickým hlasom banálnych konverzácií, ktoré o povahe skutočnosti naopak silno pochybujú, ale aj s tichým, spočiatku nenápadným a potom čoraz sebavedomejším vnútorným hlasom, ktorý napokon nanovo

Sbírka současného korejského básníka (nar. 1942), jenž se ve své tvorbě snaží harmonicky skloubit modernitu s dálněvýchodní kulturní tradicí, zvláště zenovým buddhismem.

Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci.

Ruská avantgarda nadväzuje na antológiu Ruská moderna, ktorá vyšla v roku 2011. Zostavovateľ Valerij Kupka v nej predstavuje ruskú avantgardnú scénu od obdobia jej vzniku začiatkom 10. rokov 20. storočia až po jej likvidáciu stalinovským režimom koncom 30. rokov. Počas tohto pomerne dlhého trvania ruská avantgardná literatúra radikálne uzavrela jedno veľké obdobie ruskej spisby a vytvorila predpoklady

Martin Kočiš vyštudoval ekonomickú fakultu na TU v Košiciach. Básne publikoval vo Vlne, Raku, Kloake, A2, Romboide.

Jiří Šotola coby autor veršů je v současnosti spíše relativizován, ne-li úplně přehlížen. Přitom jeho básnická tvorba provokuje i tím, co o ní dodnes vlastně spíš jen tušíme a co v ní na nás ještě čeká k objevení.

V novej básnickej knihe Michala Baláža Mínus telo prichádza autor s pestrou prehliadkou textov, v ktorých s presnosťou a dôvtipom vnímavého pozorovateľa sleduje nielen procesy vnútorné, ale aj dianie a neduhy sveta okolo nás. Baláž je všestranne nadaný autor – známy je ako básnik, dramatik, dramaturg či režisér, v roku 2018 sa stal laureátom prestížnej literárnej súťaže Básne SK/CZ.

Druhá básnická zbierka lekára Vlada Šimka obsahuje výber básní z posledných rokov. Autor emigroval v roku 1968 do USA a od roku 1989 žije sčasti v New Yorku a sčasti v Bratislave.

Nová sbírka básní žijícího klasika české literatury Eugena Brikciuse (1942). Brikciovy básně přicházejí ke čtenáři s neobvyklou slastí, jako by byly mrtvě vznešené a do jazyka nám obyčejným srozumitelného přinášely latinský rytmus, který dotváří obsah.

Veslovat ve slovech je básnická sbírka experimentální poezie Andrease Patenidise, která novátorským způsobem kombinuje celé básně s jednotlivými grafémy, které se v básni objevují. S důrazem na opakování jednotlivých slov, která zůstávají stejná, a přesto mění význam, se autor snaží překročit hranici básně a spojit psané a reálné (tuto myšlenku shrnuje báseň Most). Díky téměř úplné absenci interpunkce

Je to až zázrak, co všechno se vejde do oné stísněné komůrky, která na šířku měří pouhých pět stop a na výšku čtrnáct řádků, když do ní vstoupí William Shakespeare. Přišel, jako skoro vždycky, k hotovému.

Dvojjazyčné vydání Shakespearových Sonetů. Toto vydání přeložil Jiří Josek.

Dielo predstavuje výber básní zo siedmich básnických zbierok Blanky Poliakovej. Od básnického debutu, ktorým pod názvom Požičaj mi deň vstúpila do literatúry v roku 1963, cez zbierky Zaklínadlá (1965), Malý svet (1977), Listy (1984), Nepovedala som nahlas (1998), Skôr ako potemnie slnko (2003) a Leto v kolíske jabloní (2015) píše svoju citovú autobiografiu, cez búrky, vzplanutia, sklamania, straty.

Sbírka Autentický kulovátor Víta Kremličky, jednoho z nevýraznějších současných českých básníků, vychází v Edici Revolver Revue v grafické úpravě evokující legendární samizdatové vydání. Typografickým základem-sazbou nového vydání je zvětšený původní autorův strojopis. Ve výtvarném pojetí Autentického kulovátoru jsem se snažil zpřítomnit dobu samizdatu a v kresebném doprovodu zároveň soudržnost celé

Počet sto osmi haiku v této sbírce evokuje sto osm buddhistických iluzí gan, mizících v čistém chladném zvuku počátku japonského nového roku v doznívání sto osmi úderů zvonu. Těmito slovy uvádí sbírku její autor Jakub Zeman, japonolog, publicista, tlumočník, dlouholetý příznivec a propagátor tradiční japonské kultury a estetiky, dlouholetý autor a teoretik žánru haiku, milovník čaje a čajové kultury,

Autorčina nová sbírka veršů, zachovávající věrnost jejím rodovým vlastnostem i příznačným motivům, je její snad vůbec nejsilnější básnickou výpovědí. Je to vlastně úzkost z ubývání. Smrtelná úzkost z pokračující devastace a negace základních lidských a přírodních vlastností a hodnot, z podkopávání budoucího života na zemi. Způsob, jakým je /Úzkost na kost/ vyjádřena, je překvapivě jedinečný, i s invenčními

Prozaik Alexandr Kliment debutoval sbírkou básní Těžká voda a i jeho zatím poslední kniha je knihou básnickou. Sbírka Šálek čaje v polostínu je inspirována starou čínskou poezií, přináší však verše zcela současné, existenciální, bilanční i náladové, melancholické i ostře reflexivní, lyrické i nesentimentálně pojmenovávající lidskou situaci. Kliment se v knize projevuje jako bytostný básník, jímž byl