Kolektivní studie Mudrosloví v archaických kulturách obsahuje sedm statí předních českých historiků náboženství, z nichž čtenář může získat přehled o počátcích, základních podobách a proměnách mudrosloví v sedmi vybraných archaických kulturách. Jednotlivé příspěvky mapují mudrosloví od jeho nejlidovějších a nejjednodušších projevů (jako jsou třeba přísloví) až po vysoké formy mudroslovných výroků a

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v

Donald Davidson (1917-2003), jeden z najvplyvnejších amerických filozofov druhej polovice dvadsiateho storočia. Jeho práce z oblasti filozofie jazyka a mysle ovplyvnili diskusie azda o všetkých základných problémoch súčasnej filozofie.

Další z „esejů“ z Rozpravy o metodě, v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákona lomu světla a jeho důsledcích. Francouzsko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.

Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty. Avšak nejen to: vedle reflexe buddhismu v českých zemích od prvotního středověkého zájmu přes autory kolem poněkud bizarního časopisu Ruch filosofický až po rok 1989 se věnuje i neortodoxní buddhistické tradici bönu, šíření Dógenova zenového

Slavs and Tatars (Slované a Tataři) mají tu čest představit v Moravské galerii v Brně u příležitosti Bienále Brno 2012 projekt Khhhhhhh. Jde o přehodnocení pedagogiky, pokroku a modernosti přes perspektivu jediného fonému - kh.

Publikácii ide o filozofickú analýzu fenoménov intolerancie a tolerancie s využitím paradigmy a poznatkov sociobiológie.

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu.

V polovici 1. storočia nášho letopočtu napísal stoický filozof Lucius Annaeus Seneca spis O pokoji mysle. V tejto jedinečnej svojpomocnej príručke sa štylizuje do pozície lekára poskytujúceho praktické liečebné rady, ako sa vyrovnať s duševným nepokojom.

„Čo oprávňuje muža alebo ženu, aby učili inú ľudskú bytosť, čo je prameňom ich autority? A naopak, ako vzniká odozva u toho, kto je učený?“ Otázka, ktorú si kládol už sv.

Autor uvádí na českou filosofickou scénu koncept kritické racionality významného německého filosofa Hanse Alberta. Představuje postupně Albertovu kritiku předních moderních teologů dvacátého století (R. Bultmanna, G. Ebelinga, H. Künga a J. Ratzingera) a v závěru se vůči ní v některých bodech vymezuje.

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu.

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina.

Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou?

Dialogická figura odpovědnosti a její překročení. Sokratův požadavek osobní absolutní angažovanosti.

Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody. Autorovo kritické myšlení odkrývá a překonává různá, i akademická klišé a dokáže nahlédnout a přečíst přehlížené symptomy.

Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí a vznikla v rámci stejnojmenného dvouletého kulturního projektu pořádaného Obcí širšího společenství českých unitářů. Krajina je svým způsobem nositelkou duše člověka, jeho vnějším domovem, respektive domovem jeho domova, a proto je také velmi důležité, jak se člověk ke krajině staví, kolik prostoru

Profesor Karel Kosík (19262003) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů. Jeho proslulá kniha Dialektika konkrétního byla z českých filosofických prací 20. století přeložena do největšího počtu jazyků a vzbudila velké diskuse. Uznání si získal a jak v akademické sféře, tak i v širším politicko-kulturním kontextu. Myšlenkový odkaz Karla Kosíka zůstává stále živý a jeho sociální kritika je dnes