Výpravná obrazová publikace k 50. výročí dramatických událostí srpna 1969. V srpnu 1968 se téměř všichni občané Československa semkli a během obsazování země pěti armádami Varšavské smlouvy kladli okupantům masivní pasivní odpor. O rok později bylo mnohé jinak. Již od jara 1969 se Komunistická strana Československa a všechny bezpečnostní složky tehdejšího režimu důkladně připravovaly na první výročí

Rusovce ležia v hraničnom trojuholníku medzi Slovenskom, Rakúskom a Maďarskom. Toto územie s bohatou históriou bolo osídlené už v praveku. Žili tu Kelti a neskôr Rimania postavili vojenský tábor Gerulata. Po vpáde germánskych kmeňov sem prišli Longobardi, Avari a Slovania. Najstaršia písomná zmienka o Rusovciach pochádza z roku 1208. Nachádza sa v listine kráľa Ondreja II., ktorou potvrdil založenie

Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války. V Pražské zimě nyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivých dvanáct let. Vychází přitom z někdejších

Také v pátém sešitu se čtenářům představí osobnosti z politického, veřejného, vědeckého i kulturního života, které spojuje skutečnost, že se ve svém oboru zapsaly do dějin, ať už jde o postavy dodnes známé i širší veřejnosti, nebo málo známé či neznámé, které spojuje skutečnost, že pocházejí z Čech,Moravy či Slezska nebo významně či dlouhodobě působily na našem území.

Publikace historika Jiřího Smlsala přibližuje průběh rasové perzekuce Romů a Sintů na našem území za druhé světové války, její společenské předpoklady a konkrétní aktéry, pachatele i oběti. Zabývá se fungováním protektorátních koncentračních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a hromadnými transporty Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Jeho autory byli sochař Zdeněk Krybus a architekt Vratislav Růžička.

Jedlan, Marr, Kataj, Kajem – to nejsou jména chlapců z klubu, který se inspiroval u Rychlých šípů. To jsou přezdívky Chodců zeleně: Jana Řezáče, Josefa Proška, Jaroslava Rychlého a Miloše Hájka.

24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií.

Publikace se zabývá rolí protektorátních pojišťoven ve financování druhé světové války a podpoře německého válečného hospodářství, způsobem prosazování německého vlivu v protektorátním pojišťovnictví, arizací životních pojistek a jejich organizací a fungováním zajišťovacího obchodu. Autor zkoumá důvody vzniku mezinárodního procesu na konci 90. let, který se zabýval odškodňováním pojistných nároků z

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, vnichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému

První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.

V srpnu 1934 překonala Zdenka Koubková na Světových ženských hrách v Londýně světový rekord v běhu na 800 metrů. Tehdejší tisk ji oslavoval jako nejlepší běžkyni a možná i lehkou atletku světa.

Synagoga na Palmovce v pražské Libni je jednou z mála zachovaných připomínek dávné historie této kdysi významné židovské lokality. Příběh židovské čtvrti a jejích obyvatel je plný zákrut, stoupání a často klesání prudkými serpentinami do temných hlubin, tak, jak se převracely osudy židovského národa v českých a evropských dějinách.

Kolektivní monografie na téma válečných knih a časopisů pro děti a mládež (1939–1945) vznikla z popudu IKSŽ při FSV UK a zahrnuje příspěvky předních odborníků literatury a publicistiky pro děti a mládež z univerzitních pracovišť České republiky, jeden příspěvek je ze Slovenska. Texty autorů z českých, moravských a slovenských univerzit se tematicky vrací k literárním a publicistickým osudům dětí a

Centrum české historie, o.p.s., připravuje k vydání obsáhlou dvoudílnou publikaci známého badatele a publicisty Zbyňka Miloše Dudy S odvahou v srdcích – Tragické konce legend českého vojenství a politiky. Publikace obsahuje životní příběhy a profesionální dráhy nejvýznamnějších představitelů českého vojenství a politiky v období první poloviny 20. století, a to v souvislosti s významnými událostmi

Kritická edice – svazek II/1 obsahuje dokumenty týkající se československé zahraniční a vnitřní politiky let 1918–1928. Materiál pro tento svazek byl čerpán v českých a zahraničních archivech.

Předkládaná publikace představuje samostatný svazek v rámci edice Korespondence TGM, kterou již řadu let vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Masarykovu korespondenci s jižními Slovany shromáždil a edičně zpracoval kolektiv pracovníků z Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Knihu otevírá úvodní studie Ladislava Hladkého, která zevrubně pojednává o vývoji vztahů mezi T. G. Masarykem a jižními

První část knihy obsahuje historickou studii, která je věnována zachycení kategorie cti v obecných normách moravského a českého zemského práva, druhá je tvořena kritickou edicí rokové knihy moravského zemského hejtmana Václava z Ludanic z let 1541–1556, kam byly mj. zapisovány spory vedené kvůli nářku cti.

Kniha mladých historiků se zabývá problémem vztahu dvou význačných osobností čs. historie vobdobí zahraničního odboje za 2. světové války. Práce je založena především na původních archivních dokumentech z našich i zahraničních archivů.

Banskobystrický rozhlas - august 1968 v tradíciách Slobodného slovenského vysielača - august 1944. V publikácii Ostrov slobodného slova, ktorej súčasťou sú aj unikátne, autentické, historicky cenné, doteraz nepublikované fotografie Karola Demutha, sa autori zaoberajú predovšetkým dlhou, pohnutou, niekedy pochmúrnou, inokedy zasa úspešnou históriou Československého rozhlasu na Slovensku, ale najmä banskobystrického