Historik PhDr. Michal Bada, PhD., prehľadne približuje kľúčové i čiastkové problémy obdobia raného novoveku medzi rokmi 1526 – 1780. Porážka uhorského kráľovského vojska 29. augusta 1526 v bitke pri Moháči mala pre uhorské i slovenské dejiny nedozerné následky.

Kniha pojednává o vývoji drobné šlechty na přelomu pozdního středověku a počátku raného novověku v Čechách. Jednalo se o složitý proces ovlivněný řadou faktorů.

Doprovodný katalog k výstavě Kulturní mosty v Evropě. Česká a moravská šlechta po roce 1945, kterou inicioval mnichovský Spolek Adalberta Stiftera a připravil ji německo-český autorský tým.

Média utvářejí současný obraz o křesťanských církvích i jemně formují přístup publika, zároveň odrážejí stav společnosti a jejích postojů k náboženství. Jakým způsobem dnes sdělují křesťanské hodnoty a principy, jak komunikují s věřícími a jak se sekularizovanou veřejností?

Kniha je průvodcem internací českých biskupů římskokatolické církve v Československu v letech 1949–1968. Komunistický režim se marně snažil biskupy i celou církev podřídit a přistoupil k represím.

Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 obhajovaly nebo obhájily doktorát z matematiky na některé z fakult pražských univerzit.

Česká strana státoprávně pokroková představuje v mnohém jedinečný subjekt české politiky posledních let před první světovou válkou i následující dramatické doby válečné. Přestože nepatřila k velkým a vlivným stranám, výrazně se uplatňovala na dobové politické scéně, kde většinou hrála roli solitéra, reprezentována četnými vyhraněnými individualitami.

Historická monografie se zaměřuje na organizaci studia a studijní systém a popisuje mocenské a institucionální mechanismy ovlivňující školu v jednotlivých etapách její existence od jejího založení Benešovými dekrety v roce 1946 až po počátek 90. let. Prostřednictvím vzpomínek pamětníků se současně snaží zachytit i subtilní rovinu bytí na škole a možností studia a tvorby.

Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948.

Nejstarší dějiny Univerzity Karlovy tvoří významnou součást středověkého vysokého školství a svým evropským dosahem jsou stále středem badatelského zájmu domácích i zahraničních historiků. Už samo založení pražského vysokého studia císařem Karlem IV. v roce 1348 vyvolává řadu otázek.

Záverečný zväzok edície Pramene približuje udalosti od novembra 1989 do konca roku 1992, ktorý ukončil existenciu jednotného Česko-Slovenska. Krok za krokom dokumentuje historické dni zamatovej revolúcie, zvrhnutie komunistického režimu, narastajúci tlak na nové usporiadanie štátu, snahy o jeho zachovanie i tendencie, ktoré už od prvých revolučných dní smerovali k samostatnému Slovensku.

Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie, ale je také svědectvím o svém autorovi: pozoruhodné židovské osobnosti z přelomu osvícenství a moderní doby, rabínovi, který díky svému

Kniha mladého německého historika Jőrga Osterloha detailním způsobem zpracovává doposud neznámou problematiku pronásledování židovského obyvatelstva české i německé národnosti v bývalých pohraničních oblastech Československa v období, kdy byla tato území násilně přičleněna k třetí říši. Osterloh analyzuje jak uplatňování konečného řešení v župě Sudety, tak každodenní chování německého obyvatelstva

Heraldický register predstavuje najvyššiu heraldickú autoritu v Slovenskej republike. Agendu spojenú s jeho vedením zabezpečuje od r. 1991 Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Sekcia verejnej správy - odbor archívnictva a spisovej služby.

Kniha mladých historiků se zabývá problémem vztahu dvou význačných osobností čs. historie vobdobí zahraničního odboje za 2. světové války. Práce je založena především na původních archivních dokumentech z našich i zahraničních archivů.

Kniha Pamätné izby z edície Kultúrne Krásy Slovenska nadväzuje na publikácie o celoštátnych, regionálnych a mestských múzeách. Predstavuje expozície významných slovenských dejateľov – spisovateľov, výtvarných ako aj hudobných umelcov v jednotlivých regiónoch.

Alexander Dubček patrí k tým osobnostiam moderných slovenských dejín, ku ktorým sa historici, a nie len oni,ale aj širšia verejnosť neustále vracajú. A to tak z hľadiska jeho zástoja v dramatickom období roku 1968, ako aj skutočnosti, že sa stal do značnej miery symbolom zápasu za demokratickú premenu spoločnosti, za občianskej práva a ľudskú dôstojnosť.

Kniha Dějiny Liberce představuje severočeské město, které se od 16. století, kdy získalo městský znak a začali v něm působit první soukeníci, zvolna rozvíjelo jako město poddanské. Průmyslová textilní výroba v 19. století z něho učinila významné průmyslové centrum habsburské monarchie. V souvislosti s formováním moderních národů, nacionalizací společnosti a česko-německým soupeřením se Liberec zároveň

Osudovost, tragika, zločin a někdy i tajemno – to spojuje hrady, pevnosti a města, která si podle Vladimíra Lišky zaslouží označení nejděsivější místa české historie. Obří hrad, Zvíkov, Býčí skála, Velké Losiny nebo hrad Houska jsou lokality, které na nás působí svou skrytou energií. Jde o místa s magií lidské bolesti, utrpení, bídy, ale i smrti, která si zde kdysi vybírala svou krutou daň.

Nová kniha Igora Lukeše je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i vojenské mise v Praze v letech 1945–1948. Ústředním bodem jeho práce je pokus o odpověď na klíčovou otázku: proč Američané v poválečném Československu, které považovali za testovací případ svých vztahů k Stalinovu SSSR, tak neuspěli. Bylo to především jejich selhání, či selhání poválečné