Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety. Paměť a dějiny nabízejí řadu dílčích pohledů na méně známé aspekty procesu: články se věnují veřejnému mínění, úsilí vedení strany o revizi procesu v polovině 50. let i životopisům vyšetřovatelů StB, kteří se na „výrobě“

Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností, ukazují, že zejména v normalizačních letech u nás pracovaly desetitisíce „gastarbeitrů“. Mnohá průmyslová odvětví by se bez nich neobešla, stejně jako dnes.

Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny. Takových osob bylo podle současných výzkumů na deset tisíc, konkrétní osudy však známe jen u zlomku z nich.

Od konce druhé světové války uplynulo více než tři čtvrtě století. Přesto stále zasahuje do osudů lidí.

Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů. Davídek byl rozporuplnou, ale také velmi inspirativní osobností.

Afrika se dlouhodobě nachází na okraji zájmu médií i domácího vědeckého bádání. Často se zdůvodněním, že Československo nemělo na kontinentě své kolonie, a proto ho k Africe nepoutají žádné významnější vazby.

Ikonické sousoší Sbratření ztvárňuje vášnivé objetí vojáka rudé armády s československým odbojářem. Tím dodnes provokuje – i když asi jinak, než autor zamýšlel.

V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi či o třech redaktorech protektorátního časopisu Správný kluk Jaroslavu Foglarovi, Františku Smrčkovi a Richardu Fuchsovi. Obtížně zachytitelnou atmosféru nacistických represí zprostředkovává

Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku 89 Česká filharmonie, tento režimem hýčkaný elitní soubor?

V aktuálním čísle revue Paměť a dějiny najdete mimo jiné rozsáhlý článek Adama Hradilka s názvem Neskutečný příběh Věry Sosnarové. Tato žena dlouhé roky veřejně vystupuje jako oběť téměř dvacetiletého věznění a krutého zacházení v táborech sovětského Gulagu.

Vzápětí po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se začal formovat československý zahraniční odboj. První jednotka čs. zahraniční armády se ustavila v Polsku.

Třetímu odboji je věnovaná většina materiálů čtvrtého čísla revue Paměť a dějiny, posledního v roce 2018. Téma třetího odboje se vyjevuje hlavně v osudech jednotlivců.

V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí.

Předkládané číslo revue Paměť a dějiny se zabývá událostmi druhé světové války a klíčovým rokem 1938, během něhož přípravy ke světovému konfliktu vrcholily. Zaujme zejména text Vladimíra Bružeňáka o osamělém boji československých četníků, kteří na Sokolovsku čelili vzpouře henleinovců ve dnech kolem 13. září 1938.

Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku.

Tentokrát je tématem především kulaté výročí přijetí zákona známého jako Lex Schwarzenberg. O co šlo?

Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, monarchistickém Řekovi, který zemřel v československé věznici.

Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje a signatářky Charty 77 Boženy Komárkové rozebírá Ivo Cerman.

Čtvrté číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny přináší opět různorodou směs pohledů na naši nedávnou historii. 25 let od pádu komunistického režimu v Československu reflektují studie Poslední dny generálního tajemníka ÚV KSČ o neslavném konci tehdejšího stranického vůdce Miloše Jakeše a text o Federálním ministerstvu vnitra ve zlomovém roce 1989. Stať Davida Svobody Loučení bez dojetí popisuje situaci