Nová kniha o živote našich predkov úspešnej spisovateľky a etnografky Zory Mintalovej Zubercovej. Vznikla v spolupráci s dizajnérom, fotografom a ilustrátorom Vladimírom Holinom, takže obrazová časť knihy je rovnako príťažlivá ako textová. Kniha približuje život v minulých storočiach prostredníctvom približne 300 farebných fotografií, ktoré vznikli vo viacerých slovenských skanzenoch. Čitatelia tak

Slovenský časopis historický 2/2021

Další svazek řady českých rytířů.

Jedlan, Marr, Kataj, Kajem – to nejsou jména chlapců z klubu, který se inspiroval u Rychlých šípů. To jsou přezdívky Chodců zeleně: Jana Řezáče, Josefa Proška, Jaroslava Rychlého a Miloše Hájka.

Knihovna augustiniánské kanonie v Třeboni je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Knihovna augustiniánů v Borovanech s ní byla institucionálně úzce propojena.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů.

Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii.

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice. Tento kraj od 13. století částečně ovládal mocný rod Bavorů ze Strakonic, který kromě svého rodového hradu ve Strakonicích založil též v okolí Blatnou, Radomyšl a také Bavorov.

Studená vojna nebola žiadny abstraktný pojem, mala svoje konkrétne prejavy a svojich protagonistov. Jej aktéri hrali, v závislosti od významu krajiny, kartami rôznej výšky.

Nudili jste se v hodinách dějepisu? Soubor vtipů Pavla Kantorka vás provede napříč naší historií od pravěku až po konec socialistické éry.

Kolektivní monografie na téma válečných knih a časopisů pro děti a mládež (1939–1945) vznikla z popudu IKSŽ při FSV UK a zahrnuje příspěvky předních odborníků literatury a publicistiky pro děti a mládež z univerzitních pracovišť České republiky, jeden příspěvek je ze Slovenska. Texty autorů z českých, moravských a slovenských univerzit se tematicky vrací k literárním a publicistickým osudům dětí a

Václav Houžvička popisuje vývoj česko-německých národnostních sporů od poloviny 19. století, přes vznik Republiky československé v roce 1918 až po počátek 21. století. Pozornost věnuje zejména tragickému konci vzájemného spolužití v letech 1938-1945 a následnému vývoji odlišné české a německé reflexe důvodů odsunu Němců po roce 1945 z území ČR v druhé polovině 20. století.

Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948.

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu.

Kniha Radka Mikulky seznamuje čtenáře s proměnami a historií města Vyškova od ranných dob přes středověk až do sedmdesátých let 20. století. Kniha ukazuje, že Vyškov je sídlem s bohatou historií, která zanechala svůj otisk v architektuře i celkové atmosféře města.

První část knihy obsahuje historickou studii, která je věnována zachycení kategorie cti v obecných normách moravského a českého zemského práva, druhá je tvořena kritickou edicí rokové knihy moravského zemského hejtmana Václava z Ludanic z let 1541–1556, kam byly mj. zapisovány spory vedené kvůli nářku cti.

Prvá časť monumentálneho diela obsahujúceho súpis všetkých dochovaných bohemikálnych rukopisov 17. a 18. storočia uložených v múzejních zbierkach v Čechách.

Existují města, která jsou přehlídkou stavitelského umu i architektonických dovedností, ale přesto se jim čehosi nedostává. Postrádají právě tu vlastnost, která se jen těžko definuje, ale jejíž nepřítomnost je tak výrazně pociťována.

Východníčechy. Pamětní kniha města Broumova 1403-1472, Kniha soudní města Litomyšle 1402-1485, Kniha pamětní města Litomyšle 1482-1564, Pamětní kniha města Náchoda 1442-1495.

Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný