Slavnostní sborník k jubileu fenomenologického myslitele a příležitostného básníka Jiřího Michálka (* 9. 2. 2021). Oslavenec se věnoval a věnuje široké škále témat a aktivit s filosofií a poesií souvisících, což odráží i tematická a žánrová pestrost sborníku – gratulanti zaslali příspěvky nejrůznějšího charakteru, od vzpomínek přes básně a obrazy po – nejvíce zastoupené – eseje a studie k otázkám biologie,

Kniha Základy logiky přesvědčení přináší nový a doširoka rozvinutý přístup k postojům přesvědčení (znalosti, domnívání se atd.). Autor v několika kapitolách úspěšně provede čtenáře úskalími Fregeho paradoxy identity, Cresswellova paradoxu hyperintenzionálních kontextů, Hintikkova paradoxu logické vševědoucnosti, několika epistemických paradoxů (např. poznatelnosti) i souvisejících paradoxů sémantických.

Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách. Kniha se ovšem neomezuje na jeho intelektuální historii. Rovněž vysvětluje, proč je tento pojem a jeho obsah důležitý pro vědce, a to nejen sociální. Dále objasňuje, kdy

Kolektivní monografe nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka

Předložený výbor, který z francouzských a latinských originálů přeložil a úvodními poznámkami opatřil Jan Palkoska, nabízí reprezentativní průřez těmi z Leibnizových filosofických textů, které lze považovat za zásadní pro náležité porozumění jak základům, tak i některým z ústředních motivů Leibnizova vrcholného myšlení v oblastech logické sémantiky, metodologie, metafyziky a přírodní filosofie. Jednotlivá

Monografia je rozhovorom troch autorov o ruskej filozofii, o chápaní slobody v ruskom filozofickom myslení 20. storočia. Je dialógom hľadajúcim svojho čitateľa.

Kniha Aleše Opatrného se věnuje především současnosti pastorální praxe. Vychází z přesvědčení, že úkolem pastorace není pouhé opakování správných zásad a jejich aplikování do života lidí, ale porozumění životu současníků a přibližování evangelia v různých situacích.

Nejzdařilejším a nejvlivnějším z Ficinových spisů se stal jeho Komentář k Platónově Hostině, O lásce. Formou nápodoby Platónova Symposia, přeneseného do prostředí medicejské Florencie, tu Ficino předkládá svou syntézu platonismu, inspirovanou pohanskými i křesťanskými autory pozdní antiky, zejména Plótínem, Augustinem a Dionysiem Areopagitou.

Autor uvádí na českou filosofickou scénu koncept kritické racionality významného německého filosofa Hanse Alberta. Představuje postupně Albertovu kritiku předních moderních teologů dvacátého století (R. Bultmanna, G. Ebelinga, H. Künga a J. Ratzingera) a v závěru se vůči ní v některých bodech vymezuje.

Militantný ateizmus je na vzostupe. V uplynulých rokoch autority ako Richard Dawkins, Sam Harris, Daniel Dennett a Christopher Hitchens vyprodukovali nepretržitý prúd knižných bestsellerov, znevažujúcich náboženskú vieru ako nebezpečné bláznovstvo.

Kolektivní monografie je členěna do tří tematických bloků. V prvním oddíle nazvaném Theologia et Philosophia je zaraženo šest studií, a sice tři teologické (S. Hlaváč, L. Nosek, B. J. Štivar), zaměřené na nejstarší dějiny františkánství, a následně tři filosofické k tématům souvisejícím s první i druhou scholastikou (L. Lička, P. Dvořák, T. Machula). Druhý oddíl knihy, pojmenovaný Ars et Memoria, reflektuje

Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto \"u sebe\" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme.

Je-li Bible pro křesťanství Božím slovem a normou víry, je logické, že se křesťané obracejí právě na ni, chtějí-li vědět, co je dobré a co špatné, co je Bohu milé a co se mu oškliví. Často však je obtížné, zvláště ve Starém zákoně, nalézt odpovědi na naše otázky, a to i když se obrátíme na knihy veskrze etické, k nimž patří předexilní proroci Ozeáš, Ámos, Micheáš a Sofonjáš.

Sborník je určen širší veřejnosti a má přispět k popularizaci kritického myšlení a vědeckého přístupu. Obsahuje patnáct příspěvků analyzujících rozličná sporná odborná nebo společenská témata.

Kdo jsem? Kde stojím?

Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J. Homolka o složitých souvislostech vztahů mezi náboženstvím a modernitou a pokaždé z jiného zorného úhlu téma začleňují do širších

Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť.

Zborník podáva prehľad o viac ako stovke hlavných4 predstaviteľov duchovného a intelektuálneho života Číny, Indie, Japonska, Kórei a islámskeho sveta.

Analýza otázok a Foucaultových odpovedí. Jedna z najväčších filozofií 20. storočia, otvárajúcich budúcnosť jazyka a života.

Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou Patočka používá, je kromě jiného