Kolektivní monografie se věnuje venkovské lokalitě Zahořany nedaleko Litoměřic. Až do 19. století představovaly správní centrum rozsáhlého panství, jehož sídla byla roztroušena v severovýchodní části Českého středohoří. V první části zvou autoři čtenáře nejprve na cestu sedmi stoletími historického vývoje Zahořan: zaměřují se zejména na osobnosti nejvýznamnějších feudálních držitelů a na dějiny obce

Původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Od jejich příchodu do Čech uplynulo v prosinci 2010 již 700 let. Přestože éra Lucemburků v Čechách zahrnuje necelých 130 let (a ne vždy měli plnou kontrolu nad svým královstvím) a nelze ji co do časového působení srovnávat např. s obdobím

Císařská korunovace Karla IV. v Římě patří k událostem, které výrazně ovlivnily dějiny českých zemí, i když to na první pohled není zcela patrné. Sám korunovační akt byl závěrem téměř devítiletého úsilí, zakončeného dramatickou \"římskou jízdou\", smysl korunovace a její význam je však v povědomí naší veřejnosti velmi mlhavý. Autor proto líčí také vznik a vývoj středověkého impéria, vysvětluje pojem

Jedlan, Marr, Kataj, Kajem – to nejsou jména chlapců z klubu, který se inspiroval u Rychlých šípů. To jsou přezdívky Chodců zeleně: Jana Řezáče, Josefa Proška, Jaroslava Rychlého a Miloše Hájka.

Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva.

Práce sleduje jednu ze strategií šlechty k uchování sociálního a ekonomického postavení elity prostřednictvím umisťování neprovdaných dcer do ženských šlechtických nadací, a to na příkladu uchazeček o prebendy Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě. Hledá odpovědi na otázky, jakými prostředky se urozené ženy o nadační místa ucházely, jaké byly jejich osobní motivace a které faktory o výsledku

Publikácia predstavuje šiesty diel série, ktorej ambíciou je postupne spracovať kaštiele a kúrie na celom území Slovenska. V každej knihe nájde čitateľ nielen pamiatky zapísané v Ústrednom zozname pamiatkového fondu, ale aj tie, ktoré do neho neboli zaradené.

Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování.

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů.

Pražské jaro v Brně a okupační jednotky přistávající na letišti v Tuřanech. Brno okupované z pera dvojice historiků Alexandra Brummera a Michala Konečného navazuje na předchozí tři úspěšné historické průvodce jihomoravskou metropolí: Brno nacistické (1939—1945), Brno stalinistické (1948—1953) a Brno účtující (1945—1946). U příležitosti padesátého výročí srpnové okupace připomene místa a fenomény spojené

Zborník Matica slovenská v národných dejinách prezentuje výber najlepších príspevkov z vyše 70 referátov na medzinárodnej vedeckej konferencii vo februári 2013. Konferencia sa uskutočnila pri príležitosti 150. výročia Matice slovenskej a 1150. výročia príchodu Konštantína a Metoda na naše územie.

Nový zväzok Historických štúdií obsahuje dva tematické celky: prvý z nich je venovaný vzťahu človeka a prírody v stredoveku, druhú časť tvoria práce doktorandov Historického ústavu SAV. Štúdie sú pôvodné, založené na archívnom výskume a najnovšej domácej a zahraničnej literatúre.

Záverečný zväzok edície Pramene približuje udalosti od novembra 1989 do konca roku 1992, ktorý ukončil existenciu jednotného Česko-Slovenska. Krok za krokom dokumentuje historické dni zamatovej revolúcie, zvrhnutie komunistického režimu, narastajúci tlak na nové usporiadanie štátu, snahy o jeho zachovanie i tendencie, ktoré už od prvých revolučných dní smerovali k samostatnému Slovensku.

Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870-1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin. Pekař přibližuje současnému čtenáři dávné dění velmi dramaticky a nešablonovitě, vždy však s ohledem na všechna zásadní fakta.

Kniha sa zaoberá otázkou, prečo všetky možné generácie Čechov - emigrantov, odchádzali práve do Francúzska a hlavne do Paríža a za akých okolností a čo ich sprevádzalo, keď sa prispôsobovali francúzskemu prostrediu.

Po hrôzach vojny pod vplyvom nostalgie za epochou, v ktorej vládli rozkvet a spokojnosť dostalo obdobie rokov 1890 - 1914 pomenovanie Belle époque. Vtedy Bratislava – Pozsony – Pressburg zažívala nevídaný stavebný rozmach.

Publikace 90 let pražské polonistiky – dějiny asoučasnost vychází u příležitosti 90. výročí vzniku polonistiky v Praze, jež připadá na rok 2013. Nastiňuje vývoj polonistiky od roku 1923, tedy od jejích institucionálních počátků, až do současnosti.

Osudovost, tragika, zločin a někdy i tajemno – to spojuje hrady, pevnosti a města, která si podle Vladimíra Lišky zaslouží označení nejděsivější místa české historie. Obří hrad, Zvíkov, Býčí skála, Velké Losiny nebo hrad Houska jsou lokality, které na nás působí svou skrytou energií. Jde o místa s magií lidské bolesti, utrpení, bídy, ale i smrti, která si zde kdysi vybírala svou krutou daň.

Publikace Zrozeni z osvícenských reforem. Toleranční kazatelé z Uher v procesu formování české společnosti (1781–1870) představuje socioprofesní skupinu protestantských pastorů augsburského a helvetského vyznání, nově „zrozenou“ v Čechách a na Moravě v důsledku tolerančního patentu císaře Josefa II.