Z konce 14. století pochází pozoruhodný literární „dialog s Evropou“, staročeská Kronika o Bruncvíkovi, legendárním českém knížeti. Ten se po svém ztroskotání ve Středozemním moři ocitl na ostrově, kdesi na rozhraní Evropy, Asie a Afriky.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.

Emotivní poetické hledání východisek z životních plání i roklin zpracovává specificky neformálním způsobem náměty myšlenkově spojené s úsilím vyjádřit pocit intenzivní sounáležitosti se vším, co nás obklopuje. Vyvěrá z vřelého vztahu k bohaté pestrosti jazyka, jakým formulují svá skromná přání, pochybnosti a tužby náhodně se střetávající chodci.

Patočkovo myšlení má podobu soustavných rozhovorů s klíčovými osobnostmi evropského duchovního prostoru. Na tomto prostém faktu je založen svazek, který chce čtenáři představit ve dvanácti kapitolách Patočkovy dialogy s mysliteli antického Řecka, německé klasické filosofie i moderní fenomenologie.

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti.

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina.

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem.

Jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona.

Již sám název publikace Západočeské univerzity autorů Věry Tydlitátové, Zbyňka Taranta a dalších odborníků zabývajících se antisemitismem se nevracejí do vzdálené minulosti a nezkoumají kdy a kde slovo antisemitismus vzniklo, ale vědí, že je až do současnosti slovem nebezpečným, přinášejícím zlo a nenávist. Přínosem publikace je, že není dílem určeným jen odborníkům, spíše široké laické veřejnosti,

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století.

Filosofický úvod do Aristotelova myšlení. Jeho autor si volí stejné východisko jako sám Aristotelés, který v první větě své Metafysiky tvrdí, že všechny lidské bytosti touží svojí přiroze-ností po porozumění.

Sv. 18: Krátký spis z r. 1938 představuje jedno z nejdůležitějších Voegelinových děl. Ukazuje strukturální podobu ideologických masových hnutí (fašismu, nacismu, komunismu) s politickými náboženstvími, interpretuje je jako jejich sekularizovanou podobu a zařazuje do jejich historického vývoje.

Newyorský kazatel a spisovatel Timothy Keller využívá Ježíšovo podobenství o starším a mladším bratrovi k ilustraci dvouzákladních cest, po nichž se lidé pokoušejí jít za naplněním: cesty mravního konformismu (starší bratr) a cesty sebeobjevování (mladší bratr). Každá z nich působí jako brýle se specificky zabarvenými skly, skrze něž pozorujeme život, nebo jako paradigma, na jehož základě obecně formujeme

Štúdia hľadá metodické a ideologické predpoklady, z ktorých vychádzala či vychádza medzináboženská komparácia v diskurze religionistiky, biblistiky a tzv. starej orientalistiky.

Šestnásta kniha latinsko-českého vydania základnej stredovekej encyklopédie vedomostí pojednáva o drahých kameňoch, kovoch a horninách.

Dialog Faidros, ve kterém se Platón promlouvající prostřednictvím Sókrata snaží zachytit a definovat podstatu krásna, patří k významným a nesmrtelným dílům světové literatury. Kromě Platónova pohledu na „krásno“ jsou v něm vyloženy základní rysy jeho filosofického systému.

Jürgen Habermas (1929), jeden z najuniverzálnejších a najvplyvnejších filozofov dvadsiateho storočia. Svojím dielom ovplyvnil nielen súčasnú filozofiu, ale aj sociálne vedy, politológiu, právo a ekonómiu. Je spolutvorcom koncepcie moderných sociálnych demokracií a jeho obsiahla tvorba sa sústreďuje predovšetkým na problémy slobodnej komunikácie a racionality ako základov modernej spoločnosti a jej

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček „zjeveného“ náboženství. Výzkumy v rámci přirozeného náboženství si kladou za cíl odpovědět na otázku, co můžeme zjistit o existenci Boha a o jeho atributech čistě

Sborník textů z 6. mezinárodního pražského platónského symposia,konaného v Praze ve dnech 17.–20. 10. 2007.

Kniha o kulturní historii zrychlování času. Peter Borscheid začíná popisem pozvolného tempa středověku a pokračuje až k honu za každou nanosekundou v dnešní době. Nezůstaneme jen u podnikatelů, techniků a politiků, jakkoli jsou jejich konání důležitá, ale budeme si všímat i sportovců, hospodyň a umělců. Vysvětlíme, proč jedni považují zrychlování za atraktivní a druzí v něm naopak vidí zákeřnou infekční