Kniha Základy logiky přesvědčení přináší nový a doširoka rozvinutý přístup k postojům přesvědčení (znalosti, domnívání se atd.). Autor v několika kapitolách úspěšně provede čtenáře úskalími Fregeho paradoxy identity, Cresswellova paradoxu hyperintenzionálních kontextů, Hintikkova paradoxu logické vševědoucnosti, několika epistemických paradoxů (např. poznatelnosti) i souvisejících paradoxů sémantických.

Tato kniha je první českou monografií pojednávající o myšlení ruského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874–1948). Berďajevova filosofie je zde představena jako specifický proud křesťanského existencialismu. Důraz, který Berďajev klade ve svém vrcholném díle na eschatologický význam své metafyziky, vede autora knihy k tomu, že o Berďajevově variantě existencialismu hovoří jako o eschatologickém existencialismu.

Nové pohledy společenských věd s ilustracemi Vladimíra Renčína. Knížka je určena studentům gymnázií jako učebnice i jako originální impulz k sebepoznání.

Co mají společného dějepisectví a evoluční biologie? Zdánlivě nic.

Anarchokapitalismus patří mezi nejinspirativnější společenské filozofie moderní doby. Co je však jeho podstatou a jak by měl podle jeho zastánců fungovat?

MIROSLAV ŠEDINA (*1955) ve spolupráci s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty na Univerzitě Palackého v Olomouci se podílel na vydávání Stromat Klementa Alexandrijského. V současné době dokončuje vydání Órigenova spisu Proti Kelsovi.

Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola.

Edita Steinová (1891– 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť.

Erazim Kohák (1933–2020) patřil k nejvýznamnějším postavám české filosofie druhé poloviny dvacátého století, v letech 1949–1990 žil v nuceném exilu ve Spojených státech amerických. Filosoficky byl nejvíce ovlivněn T. G. Masarykem a Husserlovou fenomenologií.

Filosof náboženství a pedagog Martin Buber (1878–1964) se stal známým také německým překladem Bible, na němž spolupracoval s F. Rosenzweigem.

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách.

Táto antológia prináša výber najdôležitejších súčasných štúdií z anglosaskej filozofie lásky a priateľstva, a to ako systematických, tak historických. Systematické texty z oblasti súčasnej teórie (časť II) a neoplatónské etické koncepcie (časť III) sú za účelom sprístupnenia ich hlavného inšpiračného zdroje doplnené historickými interpretáciami klasickej gréckej filozofie (časť I). Antickí autori venovali

Neveľký počet podrobne spracovaných hesiel podáva kompaktný prehľad vrcholnej stredovekej filozofie s jej prehistóriou v antike a s ohlasmi v novovekej filozofii až do súčasnosti.

Prevteľovanie - aktuálna téma, o ktorej Schopenhauer hovorí, že zaujíma polovicu ľudstva všetkých kultúr. Populárnym, bystrým a vtipným spôsobom spája ruský mysliteľ Losskij vážne, zároveň však i najbizarnejšie dôvody \'pre\' a \'proti\'.

Jubilejní vydání klíčové práce Milana Machovce, knihy, která v době svého vzniku v Československu osmdesátých let nemohla vyjít a začala dříve než oficiálně vycházet v zahraničních vydáních. Těch je dnes více jak dvacet.

Praktická eklesiologie. Skriptum ETF UK.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Kniha jednoho z nejvýznamnějších znalců staroegyptského náboženství ukazuje na základě původních textů vývoj egyptského pojetí zbožnosti.

Devátý svazek \"Výboru z díla C. G. Junga\", který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným. Obsahuje následující texty C. G. Junga: O vzniku osobnosti, Žena v Evropě, Manželství jako psychologický vztah, Životní obrat, Duše a smrt, Svědomí z psychologického hlediska, Dobro a zlo v analytické psychologii, Psychologie a básnictví, Snící svět Indie, Co nás Indie může naučit,