Štvrtá publikácia z edície s podtitulom Životné osudy v rozprávaniach nadväzuje na predchádzajúce diely a predstavuje čitateľom vzácne bohatstvo z oblasti nehmotného kultúrneho dedičstva Spiša, Šariša i Zemplína – spomienkové rozprávania a rozprávania zo života od informátorov z najstaršej generácie z hornospišských, zamagurských i hornošarišských obcí Detrík, Drienica, Hajtovka, Haligovce, Hniezdne,

Tato přelomová a dnes již klasická kniha zkoumá Velkou matku jako prvotní obraz lidské psychiky. Renomovaný analytický psycholog Erich Neumann zde čerpá z rituálů, mytologie, umění a záznamů snů a fantazií, aby prozkoumal, jak byl tento archetyp navenek vyjádřen v mnoha kulturách a obdobích od pravěku.

Rituál nemůžeme opominout v úvahách o počátcích lidské kultury ani o jejím následném vývoji. Rituál je součástí toho, co znamená být člověkem.

Jedná se o rozšířené vydání knihy Amendar. Původním záměrem prvního vydání knihy Amendar bylo dokončit poslední autorský záměr prof.

Čo podmieňuje vznik, formovanie a premenu vizuálnych režimov? Ako sa rozdielne sociokultúrne skúsenosti premietajú do rozdielov vo vizuálnom vnímaní a mnohorakosti vizuálnych reprezentácií?

Zámerom publikácie je upozorniť na bohatý vizuálny fond, ktorý obsahujú Vedecké zbierky Ústavu etnológie a sociálnej antropológie SAV. Ich základ sa systematicky vytváral od roku 1953.

Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociálních proměny v širších souvislostech. Život na venkově se měnil nejen díky mocenským zásahům, ale i v souladu se snahami vesnických komunit uchovat si vlastní tradice a identitu pod tlakem modernizačních procesů.

Kniha vznikla na základě dlouholetých výzkumů v oblastech obývaných Burjaty, kde autor po několik let sledoval průběh obnovy šamanských tradic, jejichž kontinuita byla přetrhána v období, kdy spadaly pod hegemonii Sovětského svazu. Výsledky bádání jsou zařazeny do širšího etnohistorického kontextu a konfrontovány s nejednoznačným chápáním celého fenoménu šamanismu, který v širokém spektru výkladů reprezentují

Proč Židé a muslimové odmítají jíst vepřové maso? Proč byly v pozdně středověké Evropě upáleny tisíce čarodějnic?

Jsou lidé ve své podstatě hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Kniha Hierarchie v pralesích se na tuto otázku pokouší odpovědět zkoumáním evolučních kořenů našeho sociálního a politického chování.

Nová publikácia z edície Tradícia dnes prináša celistvý, doteraz nepublikovaný pohľad na kováčstvo Rómov na Slovensku v kontexte ich etnokultúrneho vývoja s reflektovaním podôb a špecifík materiálnej zložky (pracovné postupy, výrobky) i spoločenskej stránky (postavenie kováčov v spoločenstvách Rómov i z pohľadu nerómskych obyvateľov) tohto zamestnania. Kováčske remeslo (i hudobníctvo) vykonávané Rómami

Autor majstrovsky využíva vedomú a silnú reflexivitu na všetky aspekty a fázy svojho skúmania. Zároveň poskytuje kultivovaný a znalosťami podložený ponor do prežívania rodovo nebinárneho človeka, prezentovaný a prítomný v celom texte. prof.

The book describes traditional folk culture in Moravia from the mid-18th century to the end of the 19th century with six thematic axes: Autochthony, External Influences, Stability over Time, Fluidity over Time, Territorial Unity, and Territorial Differentness. Using examples of specific cultural phenomena, the authors illuminate the processes that formed folk culture and influenced its creators and

Nuosuové žijí v jižním Sichuanu, jedné z největších čínských provincii. Mají vlastní jazyk, písmo, kulturu i náboženství.

Sotácke nárečia severovýchodného Zemplína z aspektu petrifikácie a nivelizácie. Odborná publikácia.

Obrazovo bohato vybavená kniha predstavuje tematické bohatstvo ľudových malieb na skle a ich stvárnenie neznámymi maliarmi, na ktoré nadväzujú obrázky známych starších i súčasných autorov. Na základe dlhodobej profesionálnej vedeckej a výskumnej práce ich zhrnula autorka, ktorá tému malieb na skle spracovala už vo viacerých svojich predchádzajúcichpublikáciách a štúdiách.

Současný svět je vystaven silným globalizačním a unifikačním tendencím. Tato skutečnost zásadním způsobemovlivňuje řadu oblastí života společnosti.

Kniha pojednává o etniku Toradžů, jež obývá provincie Tana Toraja a Toraja Utara v jižní části indonéského ostrova Sulawesi. Práce se zabývá jejich kulturou a soustředí se na nejvýznamnější soudobý toradžský rituál - pohřeb.

Společným tématem této čítanky jsou lidské společnosti ve vztahu k jejich životnímu prostředí na americkém kontinentu. Autoři vybraných textů prezentují jednotlivá témata na základě různých teoretických a metodologických přístupů v rámci sociální a kulturní antropologie.

Autor v tejto publikácii opisuje: Spôsob adaptácie na prírodné prostredie a získavanie potravy bola každodenná tvorivá aktivita roľníka, ktorou získaval nielen potrebné biologické hodnoty, ale napĺňal aj vlastnú kultúrnu identitu. Súčasne však bola aj mierou kultúrnej vyspelosti v humanizácii prírodného prostredia.