Druhé rozšířené vydání knihy Ať si holky popláčou, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Abonent ND. Byla brzy vyprodaná, nominovaná na cenu Boženy Němcové a její ohlas mezi recenzenty a hlavně čtenáři byl velmi příznivý.

Pátý svazek Spisů navazuje na čtyři předchozí: Básně (Spisy I), Cestopisné prózy (Spisy II), Eseje a sloupky (Spisy III) a Paralipomena (Spisy IV). Obsahuje do předchozích Paralipomen nezařazenou publicistiku, rozčleněnou do následujících oddílů: 1) Údolím neklidu (Životopis E. A. P.), 2) Eseje, sloupky a fejetony, 3) Pozdravy a dopisy, 4) Glosy, polemiky, úvahy, 5) Ankety, 6) Reportáže, 7) Rozhovory,

Hrdinkou románu Hallgrímura Helgasona Žena na 1000° je osmdesátiletá Islanďanka Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou.

Katarzyně je něco přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě.

Ve své sedmé prozaické knize Petr Motýl (1964) vtipně glosuje malé i velké události českých dějin v čase od roku 1988 po současnost. Hravá knížka plná stylistických hříček, ironických poznámek a absurdních dobových citací má ale i hlubší podtext.

Píše se rok 1946. Od konce války uplynul právě rok.

Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1935 až 1944 v sešitových románových edicích pro muže v českém jazyce (či v edicích genderově nevyhraněných). Obsahuje deset románů, které byly poprvé publikovány v Románech do kapsy – Rodokapsu (vycházely 1935–1944), Románech vzrušené chvíle – Rozruchu (1936–1944), Moderních románech (1938–1943) a Dobrém

V den oslav letního slunovratu, kdy se v jarlově paláci v hlavním městě koná velkolepá hostina, připlouvají k břehům ostrova Hällristingaru nájezdníci a bez výraznějšího odporu rychle postupují do vnitrozemí. Tak začíná vzpoura, která dosud neměla obdoby.

Bohumil Hrabal, Jack Kerouac, možná i Jack London – to jsou vzdálení literární příbuzní Josefa Pánka. Povídková kniha Kopáč opálů čerpá především z několika let, která autor prožil v Austrálii, ale je také výpovědí o životním pocitu generace, jíž se s pádem totalitního režimu rázem otevřel celý svět.

Milostná novela o prekliatí doby, kedy sa každý môže stať fotografom a urobiť aspoň jednu dobrú fotku. Dôležitá je motivácia.

Historický román Josefa Škvoreckého Scherzo capriccioso, který poprvé vyšel v Torontu v roce 1984, znamenal v autorově tvorbě překvapivý obrat. Několik let věnoval autor pátrání po autentických stopách, které zanechal český skladatel Antonín Dvořák ve vzpomínkách lidí, s nimiž se setkal během svého působení na newyorské Národní konzervatoři v letech 1892–1895.

SÚtlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.

Držte si klobouky, zběsilá adrenalinová jízda po šikmé ploše začíná a má klasický scénář. Vyučili jste se v atraktivním oboru, chcete podnikat, oženit se a dobře si žít.

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho.

Autor sa vo svojom osobitom a experimentálnom diele pokúša nadviazať na svoj predchádzajúci román Přítel žehu. Podobne aj v tomto románe je hlavnou líniou príbehu nepodarený pokus o napísanie milostného príbehu...

Román o vztahu muže k ženě mladší o celou generaci vzbudil mezi českými čtenáři rozruch. První část vypráví o tom, jak se chlapec dělá..., druhá o tom, jak se dělá, až se narodí a roste.

JINDŘICH by rád kreslil komiksy anebo točil filmy, ale místo toho každý den zařizuje, aby mohli kreslit a točit jiní. Takhle nevypadá jeho vysněný svět.

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna

Jádrem knihy Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, které adresoval významným úřadům a institucím (patří mezi ně Kancelářprezidenta republiky, Magistrát hlavního města Prahy či Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Divadla Spejbla a Hurvínka, Vojenský historický ústav Praha a další). Autor v nich předkládá s naprosto vážnou tváří nejrůznější kuriózní stížnosti, žádá odpovědina paradoxní otázky či navrhuje