Čas je značně proměnlivá hodnota. Sto hodin, tedy něco málo přes čtyři dny, je údobí, které v životě kohokoli z nás i v chodu států většinou jen málo znamená. V osudovém roce 1939 tomu bylo naopak. Dramatických a četnými zvraty nabitých sto hodin, které uplynuly mezi prvními minutami pondělí 13. března a čtvrtou hodinou ranní dne 17. března, zásadním a ničivým způsobem poznamenalo naše dějiny. Strhující

Kniha Cesty komunistickou diktaturou představuje výbor z autorových studií a esejí, které byly publikovány v posledních pětadvaceti letech v českých vědeckých i kulturně-politických časopisech a ve kterých se autor zabýval společností a komunistickým režimem v rovině sociální, ideologické a intelektuální. První část knihy přináší statě týkající se únorového převratu roku 1948, poúnorového vývoje a

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj). Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí,

Memoáry se zabývají zajímavou, dosudvšak značně opomíjenou kapitolou z dějin českého vystěhovalectví na Ukrajinu a do Ruska. Autor (narozen 1926), rodák z osady Česká Alexandrovka poblíž Oděsy, popisuje nelehké putování českých exulantů-evangelíků od pobělohorské doby, hlavní pozornost věnuje historii své rodné obce, založené na přelomu 19. a 20. století.

Téma samo bývá tradičně spojováno s nejrůznějšími tajemstvími, záhadami či senzacemi. Monografie ukazuje, jaké unás svobodné zednářství doopravdy bylo.

Katalog vychází u příležitosti konání výstavy stejného jména http://www.ustrcr.cz/cs/ve-znameni-tri-deklaraci. Výstavní projekt, jehož autory jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra, přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem.

V období rokov 1918 – 1968 nastal na pozadí vývoja niekoľkých politických režimov zásadný obrat v dejinách vysokého školstva na území Slovenska. Naliehavou úlohou slovenskej historiografie bolo zmapovať rozvoj vedy na vysokých školách v sledovanom období búrlivého inštitucionálneho vývoja vysokého školstva.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Okupace zbytku českých zemí německou brannou mocí roku 1939 patří k nejtragičtějším událostem našich novodobých národních dějin. Okupací zbytku českých zemí přišel český národ o svoji dvě desítky let trvající samostatnost a dostal se do područí svého nyní již dominantního souseda, přičemž mu v delším horizontu hrozila násilná asimilace.

Souboje o Grabenbummel, procházku německých spolkových studentů v barevných odznacích, byly jedním z nejvýznamnějších projevů nacionálního konfliktu o Prahu a její veřejný prostor. V letech 1898 až 1912 poskytl Grabenbummel čtyřikrát záminku k vypuknutí protiněmeckého násilí ve městě.

Přehledová publikace Kaučuk, plasty a ropa dokumentuje historii petrochemického průmyslu v Kralupech nad Vltavou (Česká republika). Významné milníky organizačního a technického rozvoje (bývalé i současné výrobní technologie) průmyslového areálu představuje jako modelové příklady dynamického rozvoje petrochemického komplexu probíhajícího od 50. let 20. stol. a utuženého po zapojení zahraničních investorů

Monografia Politické trestné činy pred Slovenským najvyšším súdom vrokoch 1939 – 1944 analyzuje prispôsobovanie sa tejto inštitúcie zmeneným politickým podmienkam pod vplyvom novej, nedemokratickej vládnucej elity – ľudákov. Jej hlavným prameňom sú publikované rozsudky v prípadoch, ktoré boli podľa platných zákonov klasifikované ako „politické“, a stali sa rutinnou súčasťou konania pred trestnými

Záverečný zväzok knižného cyklu Pavla Dvořáka Stopy dávnej minulosti autor už nestihol napísať, nečakane zomrel v decembri 2018. Jeho manželka, historička Daniela Dvořáková sa podujala zavŕšiť knižnú sériu namiesto neho.

Kniha slovenského historika Ivana Kamenca popisuje deštrukciu židovskej komunity na Slovensku počas holokaustu. Zaoberá sa vznikom a vývinom protižidovských rasových zákonov v období rokov 1939 až 1945, getoizáciou a deportáciami.

Pro 18. století bylo postavení žen v obnovené Jednotě bratrské neobyčejně emancipované, což budilo ve své době nedůvěřivou pozornost. Dnes je tato skutečnost hodnocena naopak kladně a je předmětem historických pojednání.

Podoby zločinu a trestu v stredovekom slobodnom kráľovskom meste Prešporku. Kniha približuje atmosféru a jednotlivé vrstvy obyvateľov stredovekého mesta, protagonistov spravodlivosti aj zločinu, načrtáva zásady uhorského a mestského trestného práva a opisuje kriminálne a súdne prípady ako aj spôsoby trestania zločincov.

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích.

Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870-1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin. Pekař přibližuje současnému čtenáři dávné dění velmi dramaticky a nešablonovitě, vždy však s ohledem na všechna zásadní fakta.

Jižní Čechy. Svazek XII/1 Kniha trhová města Jindřichova Hradce 1485–1531 Kniha přípovědí města Jindřichova Hradce 1499, 1520–1552 Kniha příjmů a vydání purkmistrů města Jindřichova Hradce 1487–1537

Existovaly v období státního socialismu v Československu stávky? Souhlasili tehdejší zaměstnanci průmyslu s vládní politikou?