Kniha Základy psycholingvistiky představuje klíčové otázky psycholingvistického bádání. Poutavou a zároveň srozumitelnou formou se tak zabývá osvojováním jazyka u dětí i tím, jak se učí jazyky dospělí, zaměřuje se na to, jak produkujeme a zpracováváme řeč, a v neposlední řadě věnuje pozornost složitým otázkám biologického založení jazyka.

Publikácia nadväzuje na úspešnú knižočku Zo studnice rodnej reči (2005) a prináša výber príspevkov, ktoré boli pôvodne súčasťou rovnomennej rubriky počas druhého decénia jej trvania v rokoch 2002 – 2011 v časopise Kultúra slova. Zostavovatelia ponúkajú pestrú koláž vzácnych svedectiev z nárečí a o nárečiach, zaradených do siedmich tematickýchokruhov.

Ľudovít ŠENŠEL študoval na gymnáziách v Banskej Bystrici a v Šoprone, kde r. 1906 maturoval, 1906 – 10 študoval ev. teológiu v Šoprone a v Lipsku. Od 1910 kaplán v Dačovom Lome, 1910 – 12 absolvoval štipendijný pobyt v Edinburghu, 1912 – 14 kaplán v Príbovciach, od 1914 farár a senior v Liptovskej Porúbke, od 1918 externe vyučoval slovenčinu na gymnáziu v Liptovskom Mikuláši, 1921 – 24 študoval na

Zámerom je ešte viac rozvinúť makrotému fungovania jazyka a komunikácie v premenlivých sociokultúrnych podmienkach so zreteľom na individuálny aj kolektívny subjekt. V tejto premenlivosti je ustálený vývinový proces, ktorého obsahom je demokratizácia spoločnosti v spätosti s jej liberalizáciou.

Pole výzkumu paremiologie je mezioborové, prolíná se s folklórem, jazykem, literaturou, historií a dalšími vzájemně provázanými disciplínami. Kniha předkládá systematickou analýzu přísloví opřenou o korpusové nálezy a srovnává jejich lexikální, sémantické a pragmatické aspekty napříč různými jazyky.

Kniha předkládá komponovaný výbor 21 článků týkajících se lingvistické problematiky české gramatiky a současného užívání češtiny z hlediska obecnělingvistického, sociolingvistického a metodologického. Nově se tu řeší např. termín registr jazykový a komunikační, norma a kodifikace, spřežky v českém pravopise, zpívaná čeština, genitiv posesivní či tzv. kondicionál, dále vývojové tendence deflektivizační

Tretí zväzok súborného diela Ľ. Nováka mapuje jeho vedeckú a popularizačnú činnosť v rokoch 1936 – 1967. Príspevky boli pôvodne publikované vo forme časopiseckých a zborníkových statí v rozličných jazykoch a na rozličných miestach.

Obsiahly súbor odborných príspevkov je tematicky zameraný na hodnotenie kultúrnosti slovenského spisovného jazyka, v interakcii medzi jazykom a spoločnosťou. Zahŕňa témy z všeobecnej jazykovedy, teórie komunikácie, jazykovej kultúry, lexikológie, onomastiky, mediálnej a politickej komunikácie, sociolingvistiky a literárnej vedy.

Kniha Spielräume der modernen linguistischen Forschung nabízí vhled do moderního lingvistického výzkumu. Publikace má široký záběr, obsahuje lexikologické a lexikografické práce, příspěvky gramatické i studie pragmaticky orientované.

Najaktuálnejší Krátky slovník slovenského jazyka je typom výkladového slovníka, určeného pre širokú verejnosť a slovník platí ako všeobecne záväzná kodifikačná príručka. Obsahuje viac ako 70 000 slov, pričom zachytáva jadro slovnej zásoby s protiváhou jej okrajových oblastí, ako sú niektoré nové slová, zastarávajúce, knižné slová, ale aj hovorové a nespisovné výrazy.

Publikace představuje život a dílo jednoho z výrazných jazykovědců druhé poloviny 20. a počátku 21. století. V. V. Ivanov patřil do generace ruských/sovětských jazykovědců, která významně ovlivnila diachronní jazykové disciplíny v těch oblastech, jež byly pro jednotlivé vědce stěžejní, a to ve velmi širokém záběru od etnolingvistiky přes indoevropskou srovnávací jazykovědu, slovanskou etymologii až

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Brožura Ústav slavistiky.

Na první pohled by se mohlo zdát, že ve škole se hovoří stejně jako všude jinde. Školní jazyk je však natolik specifický, že se o něm mnohdy uvažuje jako o cizím jazyce svého druhu.

Kniha je věnována srovnání běloruštiny a češtiny v oblastineslovesných adjektiv. Autoři prezentují shody a rozdíly v kolokabilitě přídavných jmen blízce příbuzných jazyků.

Cílem publikace, která navazuje na knihu Sedm tváří translatologie (2013), je přiblížit českému čtenáři soudobé směřování latinskoamerické translatologie. Jde o výbor španělsky a portugalsky psaných studií, jež byly publikovány pouze v těchto dvou jazycích (nikoli např. v angličtině) a jejichž autory jsou přední teoretici překladu nebo tlumočení.

Táto monografická štúdia je ojedinelá v slovenskej jazykovede. Autor v nejpredkladá originálnu koncepciu zložených jazykových útvarov: chápe ich ako prejav uplatňovania princípu zloženosti (analytizmu) v stavbe jazykových jednotiek, pričom tento princíp podľa autora jestvuje a funguje ako rovnocenný s princípom jednoduchosti (syntetizmu) v stavbe jazykových jednotiek.

Učebnica tvorí základ pre povinné štúdium latinského jazyka na všetkých typoch zdravotníckych škôl v prvom ročníku. Učivo je usporiadané tak, aby študenti zvládli väčšinu látky pod vedením učiteľa v škole.

V slovníku je spracovaná slovná zásoba z predspisovného obdobia od najstarších čias tak, ako je zachovaná v rukopisoch i tlačených písaných slovenských jazykových pamiatkach a v starších latinských písomnostiach (najmä slovenské vlastné mená apelatívneho pôvodu) až po kodifikáciu spisovnej slovenčiny A. Bernolákom na konci 18. storočia. Slovník s rozsahom 4 322 strán, 47 330 heslových statí a viac

Predložená publikácia nadväzuje na bibliografiu Slovenskí jazykovedci. Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2001-2005) zachytáva práce jazykovedcov s vročením 2006-2010 (príp. dodatky k predchádzajúcim vydaným bibliografiám). Pri jej zostavovaní sa čerpalo z fyzických fondov a elektronických zdrojov knižníc, výročných správ vysokoškolských pracovísk aj osobných webových

Kniha se věnuje především nejnovější slovní zásobě češtiny, avšak částečně se zaměřuje i na slovní zásobu minulých desetiletí či staletí. Čtenáře stručně uvádí do problematiky studia neologismů a archaismů formou kratších statí o jednotlivých slovech, respektive o dalších jazykových a společensko-kulturních jevech.