Žákovské korpusy se staly významným zdrojem pro poznání žákovského mezijazyka a významným stimulem pro různé oblasti studia a výuky cizího, resp. druhého jazyka. Studie Žákovský korpus češtiny a evaluace jeho chybové anotace se obecně týká tématu češtiny jako cizího jazyka a částečně zasahuje do oblasti korpusové lingvistiky, neboť se zabývá problematikou žákovských korpusů, především pak otázkami

Milan Hrdlička se v monografii, v níž shrnuje své badatelské poznatky a dlouholeté pedagogické zkušenosti, zastavuje u chápání pojmu gramatika, pojednává o vybraných druzích mluvnických popisů přirozeného jazyka a poukazuje na specifika a přínos gramatiky didaktické. Zabývá se rovněž otázkami akvizice jazykového kódu a rolí gramatiky ve vyučovacích metodách cizích jazyků, zvláště v metodě komunika

V monografii Štylistika súčasnej slovenčiny Ján Findra programovo nadväzuje na Štylistiku slovenčiny (2004). Podrobnejšie však v nej rozpracúva niektoré teoreticko- metodologické problémy a novo vymedzuje a klasifikuje viaceré štylistické pojmy a kategórie. Aj s ohľadom na adresáta pritom kladie dôraz na ich systémovo- funkčné usúvzťažnenie a na systematickosť výkladov.

Druhý zväzok súborného diela priekopníka modernej slovakistiky a slovenskej jazykovedy otvára popularizačná publikácia Jazykovedné glosy k československej otázke, ktorá naposledy vyšla v roku 1936 (prvé vydanie je z roku 1935). Nasledujú žánrovo rôznorodé texty, publikované v rozličných jazykoch a na rozličných miestach: chronologicky usporiadané vedecké a odborné štúdie, menšie články a diskusné príspevky,

Deminutiva, čili zdrobněliny se často uvádějí jako typický znak češtiny a jejich množství jako důkaz bohatosti jazyka. Tato studie založená na velkém množství autentického jazykového materiálu však dokládá, že se spoustou zdrobnělých slov vlastně nic nezdrobňuje a že se často jedná o jeden z běžných prostředků české slovotvorby.

Kniha předkládá komponovaný výbor 21 článků týkajících se lingvistické problematiky české gramatiky a současného užívání češtiny z hlediska obecnělingvistického, sociolingvistického a metodologického. Nově se tu řeší např. termín registr jazykový a komunikační, norma a kodifikace, spřežky v českém pravopise, zpívaná čeština, genitiv posesivní či tzv. kondicionál, dále vývojové tendence deflektivizační

Originální a dosud nikde neexistující systematický vhled do jazyka, který nabízí věrný a hloubkový pohled na povahu a chování takového typu slov jako najevo, vstříc, úkor, dokořán, kterým se nikdy pozornost nevěnovala. Vstupními zdroji pro tento slovník byl stomilionový korpus češtiny (SYN), frazeologický slovník a další zdroje, tato data byla zpracována několika programy a následnou manuální analýzou

Lexikální tón je jevem u nás nepříliš známým. Zatímco v češtině a jiných netónových jazycích je slovo tvořeno jen řetězcem souhlásek a samohlásek, v jazycích tónových musí ještě přistoupit specifický melodický rys, aby bylo slovo úplné.

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Brožura Ústav slavistiky.

Přední česká lingvistka prof. Jarmila Panevová představuje a sumarizuje svoji celoživotní vědeckou práci svazkem vybraných studií.

V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017). Kolektiv (částečně proměněný) tentokrát exponuje trojí téma: metaforu, stereotyp a kulturní rozrůzněnost jazyků jako obrazů světa.

Český anglista, literární historik a překladatel František Chudoba patřil k zakládajícím profesorům Masarykovy univerzity. Narodil se 4. června 1878 v Dědicích u Vyškova, v roce 1897 maturoval na Vyšším reálném gymnáziu v Přerově a následně se rozhodl pro studium na lékařské fakultě v Praze, nakonec však vystudoval na filozofické fakultě český a německý jazyk.

Canaanite glosses, i.e. medieval Slavic, especially Czech glosses, recorded in Hebrew script, have aroused the interest of researchers since the first half of the19th century. Despite long-term research their appearance has not been sufficiently described and explained until today.

V knihe Medzi sémantikou a epistemológiou jazyka sa Marián Zouhar vracia ksvojej ťažiskovej téme – k referencii vlastných mien a deskripcií. Hľadá v nej ostrejšiu demarkačnú líniu, ktorá oddeľuje sémantiku od mimosémantických faktorov vstupujúcich do komunikácie.

Kniha olomouckého bohemisty a paleoslavisty Josefa Línka pojednává o překladu čtení z knih Malých proroků, který tvoří součást propria de tempore jedenácti rukopisných a tří tištěných charvátskohlaholských breviářů. Autor hodnotí vztah překladu k jeho latinské předloze, v několika ohledech reviduje dosavadní zjištění o rozsahu a charakteru jeho dochovaných verzí a s využitím vulgátních různočtení částečně

Vlastní jména německého původu jsou pevnou součástí dnešní slovní zásoby češtiny a svědky historických kontaktů Čechů a Němců na našem území. Ve třech oddílech knihy jsou představena příjmení, místní a pomístní jména, která zde vznikala a v jazykových kontaktech byla přejímána do češtiny.

Monografie je věnována současné lexikální a slovotvorné dynamice ve dvou geneticky sice blízkých, avšak typologicky odlišných a územně vzdálených jazycích – češtině a bulharštině. Vzhledem k tomu, že centrální postavení v dnešní veřejné komunikaci má mediální sféra, je konfrontační analýza zaměřena na lexikální a slovotvorné prostředky charakteristické pro jazyk médií.

Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka. Mluvnice je koncipována jako dvoudílná, přičemž první díl zahrnuje poučení mj. o zvukové stránce jazyka, slovní zásobě, slovotvorbě, tvarosloví, stylistice a psací soustavě (druhý díl pak bude věnován větné

Kolektívne dielo Morfologické aspekty slovenčiny vzniklo ako reakcia na Koncepciu morfológie súčasnej spisovnej slovenčny (Dolník, 2005), v ktorej sa anticipovala morfológia súčasného spisovného jazyka založená na explanačno-deskriptívnom prístupe. Aj morfológia tohto typu zahŕňa formálne aj funkčné tvaroslovie.

Profesor Jan Firbas byl jednou z předních světových osobností v oboru lingvistiky. Během svého života vydal kromě jedné knižní publikace články v rozsahu asi 1500 stran.