Jednáme, nebo chtě nechtě (také) přihlížíme tomu, co se (nám) děje? Můžeme svůj život plně sdílet s druhými? A jsme-li herci na jevišti světa, kdo nám píše scénář? Takové otázky se vynořují v souvislosti s Kierkegaardovou recepcí Antigony. Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Nejvýznamnějším příspěvkem je esej Reflex tragična antického v tragičnu

Dějiny filosofie – jasně a stručně jsou určeny nejen studentům středních a vysokých škol rozličného zaměření, ale i širší veřejnosti projevující zájem o vývoj lidského myšlení. Nechť je tento průvodce věrným tlumočníkem mnohdy obtížných filosofických směrů a neslevuje přitom ze svého nároku na maximální srozumitelnost a čtivost. Tuto pracovní učebnici, pojednávající také o období starých indických

Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových „soukromých“ dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace

Jádro publikace tvoří texty a překlady souboru řeckých hermetických spisů s komentářem, ozřejmujícím argumentaci hermetických autorů. Doprovodná studie uvádí základní historická fakta o hermetismu a jeho základní témata, a načrtává hlavní směry jeho moderní akademické interpretace.

Monografia završuje trilógiu filozofických reflexií akademického sveta, jeho tradícií a súčasných problémov (Akademický svet a jeho tradície, Veda, 2021; Akademický svet a jeho súčasné problémy, Veda, 2022). V tejto časti sa autor venuje analýze akademických inštitúcií, ich dizajnu a spôsobom riadenia. Charakterizuje akademickú identitu, kultúru a hodnoty.

Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství.

Výbor z Golosovkerova díla otevírá práce Imaginativní absolutno, která obsahuje jádro autorovy filosofie. Absolutno zde není představeno jako metafyzická, statická entita, nýbrž jako proces imaginativní tvorby, která je věčným základem lidské existence.

Předlohou knihy byla dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce je dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím.

Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy, kterou založil její učitel György Lukács.

Arthur Schopenhauer (1788 – 1860) – nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších mysliteľov 19. storočia, tvorca voluntaristickej a iracionalistickej filozofie, často označovaný ako filozof pesimizmu, sa preslávil najmä svojím spisom Aphorismen zur Lebensweisheit (1851), ktorý v slovenčine vychádza pod názvom Životná múdrosť. V brilantných úvahách sa v ňom pokúsil podať „návod\\\" na prežitie čo najšťastnejšieho

„Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.“ Dominikán Cyril Riga (1689–1758) vzal slova svatého Pavla rozhodně vážně. Jeho kázání mu vynesla ve své době věhlas a zajistila mu ve Vídni přístup k císařskému dvoru.

Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.

Obsah monografie Humánno-etické dilemy v ideách Alexandra I. Solženicyna možno rozdeliť na dve časti. V prvej sme sa venovali humánno-etickým dilemám v diele ruského literáta, ktoré prezentujú dve antinómie najčastejšie postulované v autorových dielach: život – smrť, pravda – lož.

Od doby, kdy byl poprvé vydán sborník Mystika a logika a jiné eseje Bertranda Russella (1872–1970) již uplynulo téměř sto let. Navzdory tomu není jeho první překlad do češtiny, který nyní nakladatelství Academia vydává, určen k pouhému doplnění mezery v knihovně.

Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace.

Tři studie věnované Homérově Iliadě, Euripidovým Bakchantkám a Platónovu dialogu Symposion. Autor v nich ukazuje způsob, jakýmřecká poetika využívala při formování svých básnických mýtů jejich původního rituálního pozadí.

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

T. G. Masaryk je všeobecně uznáván jako politik a státník, avšak jako filosof je považován za praktickyzaměřeného eklektika. Tato kniha, která vznikala v roce 160. výročí narození Masaryka a vychází 300 let od narození D. Huma, ukazuje významné aspekty Masarykovy teoretické filosofie, zvláště ve vztahu k Humovi a jeho skepsi, která jej ovlivnila více než filosofie I. Kanta.

Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování. S tímto tématem se můžeme setkat v rozličných kontextech, sahajících od antropologických, etických či politických úvah až po ontologické koncepce absolutna, a v této šíři