Na konci roku 2004 se náš nejúspěšnější domácí spisovatel rozhodl svérázně protestovat proti bulvárním praktikám — celoročním mediálním půstem. A namísto desítek rozhovorů, ve svých třiačtyřiceti, si Viewegh začíná psát deník.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň.

Čtyřicetiletý scenárista Sebastian se probudí po úrazu z narkózy a zjistí, že si nedokáže vzpomenout na několik měsíců svého života. Pomoc s rozpomínáním mu nabídne jeho ošetřující lékař, který se dle svých slov zabývá celostním přístupem k medicíně, kontakt z vnějším světem mu zprostředkovává mladá sociální pracovnice Zoe.

Láska v různých podobách bývá hybnou silou lidstva. Těm, kteří nemilují je poněkud provokativní název sbírky povídek o mezilidských vztazích.

Svět Hrbáčových povídek je nejen podivuhodný, je podivný a taktéž plný podivínů. Chvílemi vypadá, že je opravdu dvojitým odrazem na naší sítnici, jindy se ale obří pyramidy dávných Inků oproti němu jeví pouhými pupínky na praeputiu.

Tajemná barabizna a spisovatelka, která se vrací do rodné vsi a odhaluje temnou minulost. Havířovina je chátrající dům v malé vesnici.

Ženy, které spáchaly zločiny. A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou.

Ani moderní doba nezapomíná na starší a často i pokleslé formy vyprávění - historky, fámy, apokryfy či bestiáře. Josef Kroutvor se tomuto okrajovému žánru věnoval léta, sbíral, co zaslechl, co nalezl v novinách, a zbytek dopsal, vyfabuloval a uložil do knížky Panoptikum s.r.o. Tato autentická, neformální \"literatura\" ráda přehání a má smysl pro paradoxy života.

Většina prozaického díla Vladimíra Mikeše (1927), loňského laureáta Státní ceny za překladatelské dílo, dosud zůstává v rukopise. Po prvotině Zmizení (Československý spisovatel 1969) stihl vydat už jen Zednickou novelu (Melantrich 1974). Psaní prózy se autor, zcela stranou vší pozornosti, věnoval během celých 70. a 80. let.

V krátké povídce nám autor dává nahlédnout do příběhu, který se udál před mnoha lety v Itálii. Některé pocity však čas neodvane, a tak spolu s autorem otevřeme dveře, které možná měly zůstat navždy zavřené.

Kubincé Manci se narodila uprostřed první světové války u Turčianského Svätého Martina v rodině strojvedoucího Viktora. Mluvila slovensky, maďarsky i německy, podle toho, jak bylo třeba a jak se přihodilo.

Kosí srdce je próza o magické Praze. Jejím rámcem je pěší putování z Hlavního nádraží na Pražský hrad, které se odehraje během jediného dne.

Divadelní román. Přepychové herečky a mrštní herci, amorci a moli... namazaný autor, žabomyší láska a veškerá mizérie.

Rozsiahly súbor symbolov a ich možných výkladov, vychádzajúcich z tradičných snárov a početnej odbornej literatúry.Abecedne radené heslá umožňujú čitateľom ľahkú a rýchlu orientáciu.

Život v Sudetech, v údolí mezi Šumavou a Novohradskými horami, nebyl nikdy snadný. Autor vede čtenáře do světa ohraničeného ostnatým drátem, odkud museli původní obyvatelé po 2. světové válce odejít a kde noví přistěhovalci nezapustili kořeny dost hluboko.

Svojrázny Valéria zdedí vidiecky statok, s ktorým si, vzhľadom k malej penzii, nevie poradiť. Aby zachránila statok, rozhodne sa pozvať na spoločnú dovolenku potomkov rodu Šafařových, ktorí žijú v Čechách i roztrúsení vo svete...

Myslíte si, že každý okolo vás má lepší život? Prožíváte trápení ? Nebo máte jenom špatnou náladu ?Nechte na sebe působit vtipné a sebeironické sloupky Haliny Pawlowské.

Voľné pokračovanie románu \'Jak se dělá chlapec\', v ktorom sa skúsený muž, spisovateľ František, rozíde s Milou, matkou dvoch svojich detí. Objaví sa mladá Kristýna, milostný vzťah, dozrievanie v ženu a vstup do kláštora...

Většina ostatních knížek židovských anekdot vychází ze sbírky Karla Poláčka, a je tudíž svázána především s jeho dobou. Jen zřídka se v těchto knížkách objevují anekdoty z doby poválečné – ať už z období reálného socialismu u nás anebo z bojišť Židovsko-arabských válek.Tato knížka má být odpovědí na to, zda si mohou zachovat své kouzlo židovské anekdoty, aniž by se odehrávaly v Haliči na přelomu století

Jádrem knihy Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, které adresoval významným úřadům a institucím (patří mezi ně Kancelářprezidenta republiky, Magistrát hlavního města Prahy či Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Divadla Spejbla a Hurvínka, Vojenský historický ústav Praha a další). Autor v nich předkládá s naprosto vážnou tváří nejrůznější kuriózní stížnosti, žádá odpovědina paradoxní otázky či navrhuje