Táto kniha rekonštruuje slovenskú literárnu kritiku v medzivojnovom období, predovšetkým v jeho druhej polovici. Je venovaná štyrom osobnostiam: Jánovi E. Borovi, Michalovi Chorváthovi, Jánovi Igorovi Hamaliarovi a Alexandrovi Matuškovi.

Zborník zo seminára venovaného vedeckej práci Jeleny Paštékovej, laureátky Ceny Petra Mihálika za rok 2021, sa zameriava predovšetkým na vybrané témy a črty jej bádania v oblasti literatúry a kinematografie. Dialogické kontakty slovenského filmu a literatúry v 20. storočí sleduje vždy na pozadí detailne načrtnutej panorámy dejín spoločnosti, zlomov a turbulencií v politike, premien vo vývoji kultúry

Zborník je výstupom z rovnomenného seminára realizovaného v roku 2022 v rámci Týždňa slovenského filmu. Jeho editormi sú Václav Macek a Zuzana Goleinová a jednotlivé štúdie ponúkajú rôzne uhly pohľadov na filmové diela tejto výraznej osobnosti slovenskej literatúry.

Publikace představuje dílo dvou quebeckých autorů haitského původu, Emila Olliviera a Danyho Laferriera, představitelů „migrantské“ literatury, která se prosazuje od 80. let 20. století nejen v Kanadě. Analýza se zabývá temporalitou a spacialitou ve vybraných Ollivierových a Laferrierových románech, v nichž je zjevné jejich propojení s exilem.

Cudzinci obťažujúci nevinné dievčatá s bielou tvárou, ohnivé tmavé orientálky zvádzajúce západných kresťanských chlapcov na zlé chodníčky či úlisní Židia skrývajúci v stiesnených a špinavých obchodoch svoje tajomstvá. Podobných obrazov nájdeme v literatúre mnoho a nie je to náhoda.

Tři přednášky z roku 1987, které tvoří knihu textového kritika G. Thomase Tansella (1934), nesou v originále titul A Rationale of Textual Criticism. Slovo rationale může označovat obhajobu či argument, a v tomto smyslu je užito v klasické textologické stati W. W. Grega \"The Rationale of Copy-Text\", na niž Tanselle volbou názvu nepochybně odkazuje.

S pojmem „dada v Čechách“ jsou spojeny především počátky skupiny Devětsil a jména Jan Werich, Jiří Voskovec, Jaroslav Hašek nebo Jiří Frejka. Český Němec Melchior Vischer je ovšem zcela zapomenut.

Otevřít knížku a začít číst ještě neznamená, že se setkáváme s hodnověrnou podobou textu, jehož název se stkví na obálce a titulním listu dané knihy. Co způsobuje, že často čteme něco odvozeného, nespolehlivého, ba zavádějícího, a nevíme o tom?

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe – až na výnimky – nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby.

Kniha je je prvou monografiou o poézii Miroslava Válka. Popri celkovom pohľade na básnikovu tvorbu prináša interpretácie jeho vybraných básní a cyklov a čiastočne aj básnických prekladov.

\"Publikácia Rytier a pevec Viliam Turčány vychádza k 90. narodeninám tohto významného slovenského básnika a prekladateľa, vedeckého pracovníka SAV na poli literatúry, PhDr. Viliama Turčányho, CSc., Dr.h.c., ktorého si svet aj Slovensko uctili mnohými oceneniami za jeho skvelú a mnohorakú prekladateľskú, odbornú a umeleckú tvorbu. Úvodnú časť publikácie tvoria reminiscencie a zdravice vinšovníkov –

Irský básník a prozaik Justin Quinn (* 1968), který od počátku devadesátých let žije v Praze a přeložil do angličtiny mimo jiné básně Petra Borkovce, Bohuslava Reynka či Jana Zábrany, předkládá v této monografii souvislý výklad obousměrných kontaktů východoevropské (především české a ruské) a anglicky psané poezie v období studené války. Na české straně zde významnou roli hraje především Jan Zábrana

Kafka je virtuozem dvojité negace: nejistotu obsaženou již v každodenním úzu – co není nepravda, nemusí ještě být pravda – opakovaně využívá jako součást lstivé strategie. Podrobný rozbor Kafkova jazyka, východisek zvolených pro vyprávění, ale i soukromých dopisů ukazuje, jak tento autor nenápadně buduje nejistý svět tvořený pravidly, výjimkami a výjimkami z výjimek.

Maxwellův démon je koncipovaným souborem studií, které se zabývají zejména tématem reprezentace objektů a událostí v literárních textech, problematikou řečových aktů v literatuře a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální fakt. Nemalý prostor je pak věnován i vztahu fikce a ne-fikce (resp. zde literatury a ne-literatury), kterýžto je ohledáván na nejrůznějších typech takzvaně

Kniha Fikce Jaroslava Haška představuje kolektivní monografii literárních, divadelních a filmových vědců, kteří se zaměřili na rozbor Haškovy prozaické a ideologické fikce v průřezu celé jeho tvorby a na díla jimi a jím inspirovaná. Ať už patříte k odborníkům, studentům anebo zájemcům o Haškovo dílo, můžete se začíst do reflexí svébytného žánru vzpomínek na Haška (J. Staněk) nebo jeho povídek z cest

Poetizmus je v zahraničí jednou z najoceňovanejších súčasti pôvodnej českej kultúry po roku 1918. Básne Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta alebo Konstantina Biebla, výtvarné práce Toyen a Henricha Štyrského a teoretické koncepty Karla Teiga získali renomé po celom svete.

První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora. Koestler čtenáře provádí pozoruhodnými prostředím Budapešti v době Komuny v roce 1919, Vídně po první světové válce, kde kralují buršácké spolky a Sigmund Freud, a poté čerstvě osídlované Palestiny.

Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach.

Básnická avantgarda Čiech, Slovenska a Poľska, jej výrazové prostriedky, spoločenské, duchovné a literárne determinanty, súvislosti a funkcie.

Súbor štúdií predstavuje vcelku i v jednotlivostiach prínosné poznanie do dejín slovenskej literatúry i do dejín prekladu, ba aj do komparatívneho poznania talianskej a slovenskej literatúry.