Divadelné hry divadelného zoskupenia SkRAT. Morča, Stredná Európa ťamiluje, Paranoja, Umri, skap a zdochni!!!, Nemusím veľa, stačí dobre..., Smutný život Ivana T.

Kniha pojednává o participačním divadle s loutkami, ve kterém celá série participačních představení nese jednotící název Dobrodružství Pana Barvičky. Jednotlivá představení tohoto typu divadla jsou na sebe seriálově navázaná a z velké míry postavená na improvizaci loutkoherců.

Publikace se zabývá působením Evžena Sokolovského vMahenově činohře brněnského Státního divadla v letech 1959–1967, v níž tehdy spolu se svými kolegy vytvořil program politického antiiluzivního divadla. Jádro studie spočívá v analýze inscenační tvorby E. Sokolovského, která je pojednána v pěti hlavních kapitolách, odpovídajících základním složkám divadelního artefaktu: dramaturgii, scénografii, hudbě,

Kniha představuje tři Handkeho divadelní texty z různých období tvorby, jejichž spojníkem je svět mezi samotou a láskou, ostychem z lidí a slávychtivostí, jazykem, filozofií a politikou, mezi snem a světem.

Jak se dívat na svět, na život, na události, na situace a na lidské konání? – Jako na divadlo.

Publikace se pokouší zmapovat osobnost Emila Františka Buriana netradičně, nikoli obvyklou formou teatrologické studie nebo oblíbenou knihou typu „řekli o...“. Autor, syn EFB, vytvořil mozaiku, v níž kombinuje různé texty: neznámé či zapomenuté dokumenty, úryvky z veřejných vystoupení, intimní, soukromé zápisky, dopisy a básně E. F. Buriana a jeho první necenzurovaný životopis, citáty z recenzí, rozhovorů,

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity. Proto nebylo možné pominout vývoj, který K. S. Stanislavskij (1863–1938) dovršuje.

Ústřední postavou Urzidilovy povídky Poslední zvonění (Kvartýr) je služka, jejíž pány donutí nacisté uprchnout. Zanechají jí nejen byt a veškeré vybavení, ale i peníze.

Edice Konvikt je zaměřena na uměnovědné obory (výtvarného umění, filmu, divadla, rozhlasu, hudby atp.) a je tvořena původními monografickými díly zaměřenými na historickou i teoretickou problematiku, ale také na současná témata jednotlivých uměleckých forem. Součástí edice mohou být i původní práce zaměřené na problematiku médií (televize, digitalizace), na intermedialitu atp.

Komponovaným výborem ze svých kritických textů z let 1990–2015, zaměřených zejména na současné české divadlo, ale i film, literaturu a společnost, Terezie Pokorná mapuje příznačné formace kulturní krajiny, nahlížené z perspektivy právě uplynulého čtvrtstoletí. Ve svých recenzích, portrétních esejích i příležitostných glosách vyzdvihuje vzácné projevy podnětných a obohacujících tvůrčích a myšlenkových

Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody.

Odborný text napísaný pre potreby študentov Divadelnej fakulty prináša zasvätený pohľad do jednej z hlavných tém súvisiacej s formovaním a profesionalizáciou slovenskej divadelnej kultúry. Profesor Vladimír Štefko tu vystupuje ako zasvätený kritik a historik divadla, ktorý bol neraz priamym svedkom tvorivých zápasov slovenskej činohernej réžie.

Učebnica Tendencie súčasného (západného) divadla spĺňa hneď niekoľko funkcií: okrem jej prvoradej pedagogickej závažnosti a využiteľnosti v pedagogickom procese, vo veľkej miere zapĺňa aj prázdne miesta v spracovaní uvedenej problematiky v slovenskej teatrologickej literatúre a tým pádom sa jej dopad a dosah rozširuje aj na omnoho širšiu skupinu používateľov/čitateľov.

George Meredith: Esej o komedii a uplatnění komického ducha / Alena Dvořáková: Studie k Meredithovu Eseji o komedii. Smát se, či nesmát?

Divadelno-vedná monografia poprednej slovenskej shakespearologičky Jany Bžochovej-Wild sa v prvej časti zameriava na historickú recepciu hry, v druhej časti na jej interpretácie a v tretej na analýzu recepcie Búrky na Slovensku.

Kniha představuje drama jako scénický projekt: Na konkrétních příkladech (Tartuffe, Krejcarová opera, Tři sestry, Šest postav hledá autora, Radúz a Mahulena, Kosmické jaro… aj.) sleduje autor, zkušený divadelník a pedagog, opakující se vývoj od improvizovaného projevu k psanému dramatickému textu s důrazem na zkoumání jeho slovesné stránky. S dramatem jako scénickým projektem souvisí skutečnost, že

Kniha je výberom esejí, prednášok, preslovov a článkov popredného amerického divadelného historika a teoretika, ktorého predmetom záujmu je scénografia.

Peter Uher absolvoval štúdium bábkarskej réžie adramaturgie na DAMU v Prahe. Pôsobil ako režisér v KBD Banská Bystrica a v ŠBD Bratislava, externe pracoval v STV, kde autorsky a režijne pripravil niekoľko inscenácií a seriálov pre deti (Neporaziteľná Vilma, bližšie než najďalej, Stalo sa pozajtra), od roku 1984 pracoval v Schwarzes Theater Zürich, neskôr v Schwarzlicht Theater Augsburg ako režisér,

„Iveta Škripková je v divadelnom svete známa nielen ako riaditeľka Bábkového divadla na rázcestí, ale aj ako organizátorka festivalov, stretnutí divadelníkov, seminárov a iných spoločensko–divadelných podujatí, ale predovšetkým ako odborníčka na divadlo pre deti, o čom svedčí mnohoročná práca s deťmi, ktorá je pokračovaním a rozvíjaním divadelného zážitku. Publikácia je zostavená ako výkladový slovník

Tahle kniha by se také mohla jmenovat Jihočeské divadlo můj osud. Autor v něm působí už více než třicet let a za tu dobu vystřídal nejen na jevišti řadu rolí: herec, režisér, umělecký šéf, ředitel… Úhel pohledu, ze kterého popisuje fungování divadelního organismu, se postupně mění, tak jako se mění autorovo postavení v divadle: od osobní konfese mladého divadelníka, který intenzivně pociťuje normalizační