Kolektivní monografie vznikla soustředěním řady studií ke dvěma neobyčejně důležitým tematickým okruhům – a těmi jsou otázky dobra a zla v psychoterapii a problematika řeči ve vztahu k psychoterapii. Oba tyto tematické okruhy byly předmětem řady diskusí, interních seminářů a seminářů pořádaných Pražskou vysokou školou psychosociálních studií.

Jistě jste se někdy setkali s člověkem, který se chová arogantně, bez pochopení druhých, nebo neustále dává najevo, že je ta nejlepší superhvězda na světě. Tyto projevy se vyskytují u lidí s narcistickou poruchou osobnosti a je velmi složité s nimi vycházet.

Systematická kniha přináší přehled základních psychoterapeutických směrů včetně psychodynamického, existenciálního, interpersonálního, behaviorálního, kognitivního, systemického, konstruktivistického, multikulturního a integrativního. Jednotlivé školy jsou spolu srovnávány s cílem vytvořit transteoretický pohled na psychoterapii.

Publikace, která vychází ze starší knihy M. Svobody Psychologická diagnostika dospělých, komplexně pojednává o psychodiagnostice dospělých. V první části uvádí stručný přehled hlavních metodologických požadavků, věnuje se etickým otázkám psychodiagnostické činnosti, pojednává též o psychologické diagnostice online.

Učebnice je přímo určená pro studenty oboru sociální činnost, jako jediná na trhu. Ve druhém díle je žákům předkládána problematika psychologie osobnosti, komunikace a psychodiagnostiky se zaměřením na uplatnění v sociálně zdravotnické oblasti.

Pátý díl z řady Arteterapie a sebezkušenost nazvala jejich autorka Kamila Ženatá, Obrazy z cest. Kniha rozšiřuje pohled na práci v arteterapeutickém ateliéru – od Základní řady až po její ukončení.

Sebevražda je téma tabuizované, často budící rozpaky, nesouhlas, nebo dokonce odpor. S prodlužující se délkou lidského života se stávají sebevraždy seniorů významným problémem.

Lidé si dnes začínají více všímat toho, jak žili naši předkové. Jejich úspěchy i potíže totiž mohou do značné míry ovlivnit i náš osud.

Každý z nás sa v živote do istej miery riadi nejakými stratégiami zameranými na svoju ochranu, ale keď prerastú do zlozvykov, môžu nám priniesť viac škody ako úžitku. Ľudia často používajú takzvané sebaochranné stratégie v záležitostiach lásky a medziľudských vzťahov, aby predišli potenciálnej bolesti či zlomenému srdcu.

Jedním ze základních nástrojů při činnostech, jako je trénink nebo facilitace skupin, je schopnost klást vhodné otázky. Dva odborníci na komunikaci v této knize shromáždili svůj výběr nejúčinnějších – klasických i netradičních – otázek pro nejtypičtější situace, k nimž dochází při seminářích, prezentacích či moderování skupin.

Spisovetelka a režisérka Monika Le Fay je podepsaná pod desítkami filmů,. mj. z cyklu Třináctá komnata (Karel Schwarzenberg. Dominik Duka, Fedor Gál, Roman Šebrle, Hana Androniková, Jiřina Prekopová, Ivan Hlas, Michael Kocáb ad.),Natočila také filmy o Václavu Havlovi, Bořku Šípkovi a Ivanu Martinu Jirousovi (osm z nich ve spolupráci s Jaroslavem Duškem). Ve své nové knize popisuje v jednotlivých kapitolách,

Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomů traumatu u netraumatizovaných potomků obětí holocaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách.

Prečo majú hurikány so ženskými menami na svedomí viac obetí? Zvyšuje nakupovanie biopotravín riziko neetického správania?

Slavné TED konference ukázaly celému světu, jakou sílu může mít mluvené slovo. Osmnáctiminutové strhující přednášky zvané TED Talks, přístupné zdarma na www.ted.com, dokážou miliony diváků na celém světě nadchnout pro nové myšlenky, změnit jejich zažité postoje a motivovat k činům.

Každý rok se zvyšuje počet párů, kterým se delší dobu nedaří, aby žena otěhotněla, a proto se obracejí na centra asistované reprodukce. Autorky knihy ukazují na četných příbězích různých párů, které podstoupily psychoterapii, a analýze jejich výpovědí, že neplodnost nemusí být jen záležitostí biologickou, ale může spočívat v nevědomí jednoho nebo obou partnerů z páru a bývá spojena s rodinnou historií,

Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu. Protože chybné úkony projevuje každý z nás, jsme podle autora všichni tak trochu neurotici.

Vznik a rozvoj syndromu zavržení rodiče se v životě dětí rovná emocionálnímu týrání, protože oslabení, či dokonce zničení původně pevného pouta mezi rodičem a dítětem může být trvalé. Cílem této knihy je nabídnout terapeutům postupy přispívající k obnově narušeného vztahu.

Vo svojom poslednom diele sa zakladateľ psychoanalýzy Sigmund Freud (1856 – 1939) vracia k problematike náboženstva, tentoraz však z iného, menej kritického aspektu, ako v predchádzajúcich prácach. Svoju pozornosť sústreďuje na postavu Mojžiša a jeho úlohu pri vzniku monoteistického židovského náboženstva a formovaní židovského národa.

Kombinovanie farmakoterapie a psychoterapie sa stáva dominantnou technikou v ambulantnej psychiatrickej starostlivosti. Dvaja psychiatrickí klinici prehľadne diskutujú o jej centrálnych otázkach.

Tato kniha se zaměřuje na vliv agresivního chování řidičů i ostatních účastníků na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Jejím záměrem je upozornit na agresivní a bezohledné chování účastníků provozu na pozemních komunikacích v České republice, se zvláštním zaměřením na řidiče osobních automobilů, prozkoumat rozdIly v agresivním chování jednotlivců, vysledovat cílovou skupinu agresorů pomocí