Mnohé z konání snad i zprvu roztomilých figurek, později však lidských šmejdů a křiváků, se vpletlo do života nás všech, apředurčilo tak i osudy, jež by se za jiných okolností vyvíjely jinak... Sbírky jsou přeplněné, mnohým exponátům se nedostává místa, přetlačují se ve vitrinách o postavení, hrbí se, šplhají, klopýtají... 1. patro muzea bizarní expozice o žití nežití v časenečase reálného socialismu

Frajeři z knihy Opilé banány jsou zpátky, po dvaceti letech se znovu sešli v plné polní a jako by se za ty roky nic nezměnilo. Právníka Honzu Břečku dovedli k oltáři opilého, Víťovi s sebou na výlet musí vzít aspoň nafukovací pannu a Jirka Ptáčník hraje ve filmech, kde mu nejlíp ze všeho jdou mrtvoly.

Román Hanny Demetzové (1928 Ústí nad Labem - 1993 Bethlehem USA) se odehrává v okupovaných Čechách. Jeho hrdinka Helenka vnímá ohrožení, které ji začíná obklopovat z počátku jen jaksi mimoděk, na pozadí vlastních dětských a pubertálních problémů.

Strašidla a mytické bytosti, objevující se pověstech a v pohádkách většinou vyvolávají děs a hrůzu. Zjevují se na nejrůznějších místech a v různé době a podle svého charakteru straší, některá konají dobro, jiná škodí.

Většina prozaického díla Vladimíra Mikeše (1927), loňského laureáta Státní ceny za překladatelské dílo, dosud zůstává v rukopise. Po prvotině Zmizení (Československý spisovatel 1969) stihl vydat už jen Zednickou novelu (Melantrich 1974). Psaní prózy se autor, zcela stranou vší pozornosti, věnoval během celých 70. a 80. let.

Hlavní hrdinka druhého románu Lucie Faulerové se vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné, a snaží se najít jejich příčinu. Cestu vpřed však nelze zvládnout bez ohlédnutí.

To, že kominík nosí štěstí, vědí všichni lidé a hlavně ti, kteří mají na šatech knoflíky. Věděl to i chudý sirotek Jeník.

Inspektor Libor Lavabo řeší zdánlivě snadný případ dvanácti upálených nosorožic. Do pátrání se však postupně zaplétá tajný deník J. W. Goetha, boj spikleneckých společností Neptunia versus Plutonia o vládu nad světem i šílená nadpraporčice Marhanová.

Jestli má některý současný český autor blízko k tomu, jakým způsobem psal a uvažoval Jan Balabán, tak je to s možnými výhradami prozaik Petr Pazdera Payne. Jeho povídky z knihy Děravým dnem do noci patří do proudu české literatury, kde je popisován „ztišený obraz světa, který je vzdálen své podstatě“. Sám autor navazuje svým novým dílem na předešlý povídkový soubor Předběžná ohlédání (2014), za nějž

Třetí román úspěšné české autorky.Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným.

Sbírka příběhů - které se podle všeho nestaly, ale rozhodně stát mohly - vznikla během autorových výzkumných toulek velmi podivnými ekosystémy Máchova kraje. Krátké texty s delší komiksovou přílohou vyrostly z atmosféry skal, lesů, hospod a rašelin mezi Doksy, Českou Lípou, Ralskem a Mimoní.

Námětem románu je válka dvou chlapeckých gangů na předměstí italského Turína. Odehrává se na pozadí euforie pro technické vynálezy „věku páry“ a současně tvrdých sociálních a politických střetů Itálie poloviny 19. století.

Krajina, intelekt, erós, představují tematický triumvirát, ze kterého čerpá poslední dokončená kniha německy píšící autorky českého původu. „Krajinu“ zosobňuje Praha probuzená z komunistické nehybnosti do časů dravého kapitalismu, kam se po dvaceti letech strávených na Západě vrací slavná tanečnice a choreografka Leonora Marty.

Zlatý věk je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy.

Postrehy zo života, ktorý nie je rozhodne čiernobiely. Úsmevné i vážne fejtóny.

Svojrázny Valéria zdedí vidiecky statok, s ktorým si, vzhľadom k malej penzii, nevie poradiť. Aby zachránila statok, rozhodne sa pozvať na spoločnú dovolenku potomkov rodu Šafařových, ktorí žijú v Čechách i roztrúsení vo svete...

Voľné pokračovanie románu \'Jak se dělá chlapec\', v ktorom sa skúsený muž, spisovateľ František, rozíde s Milou, matkou dvoch svojich detí. Objaví sa mladá Kristýna, milostný vzťah, dozrievanie v ženu a vstup do kláštora...

Většina ostatních knížek židovských anekdot vychází ze sbírky Karla Poláčka, a je tudíž svázána především s jeho dobou. Jen zřídka se v těchto knížkách objevují anekdoty z doby poválečné – ať už z období reálného socialismu u nás anebo z bojišť Židovsko-arabských válek.Tato knížka má být odpovědí na to, zda si mohou zachovat své kouzlo židovské anekdoty, aniž by se odehrávaly v Haliči na přelomu století

Kniha fejtónov o dobe, duši, mozgu a inom myslení.

Historický román Čekání na konec tmy volně navazuje na předchozí Galíkovu knihu Soud i odpuštění, jehož hrdina byl za své činy v přelomové době po Bílé hoře podroben soudu ze strany veřejného mínění i vlastního svědomí. Tentokrát autor sleduje nelehké osudy čtyř bratrů Gordysových z kamenického a sochařského rodu.