Spisy O Slunci a O světle představují zralou podobu autorova myšlení. První spis vychází z přirovnání ideje dobra ke Slunci a z analogie mezi viděním a věděním, jak je předkládá Platón v Ústavě. Spis O světle je inspirován plótínovskou metafyzikou světla. Alegorické výklady Slunce a světla patří ke klíčovým motivům Ficinova myšlení.

Az ?Im-ígyen szóla Zarathustra (1883) a filozófiatörténészek szerint szerzője kevésbé kidolgozott, nem elsőrangú fontosságú művei közé tartozik. Nem így vélekednek róla az irodalmárok, akik a költő Nietzsche egyik legjobb művének tartják. A nem filozófus Nietzsche-olvasóknak pedig mindenkor a legnépszerűbb, legkedvesebb olvasmánya volt. Műfajilag a nagy világköltemények, emberiség-költemények közé

Názov, Objekt, Otázky, Hypotéza, Ciele Čo je hodnota, ako môžeme o nej hovoriť? Moderné hodnoty - hodnoty v moderne Hodnoty v zornom poli filozofie

Trojice článků, jejichž překlad je obsahem této knížky, patří ke Guardiniho méně známým a zřídka citovaným textům, přestože jde o zásadní filosofické texty - neboť obsahují až překvapivě rozvinutou kosmologii a antropologii, zcela srovnatelnou s tou, kterou autor předloží, až se na ni výslovně zaměří, v knize Svět a osoba (1939, Welt und Person, Würzburg 1939; český překlad D. Pohunková, Svitavy 2005.).

Teologicko-filozofické myslenie v dejinách kresťanstva bolo a je z viacerých príčin poznačené dvoma protichodnými tendenciami – k jednote a pluralite. Členovia riešiteľského kolektívu sa zaoberajú vybranými postavami a/alebo prúdmi teologicko-filozofického myslenia v staroveku a stredoveku, pre ktoré bolo príznačné buď zdôrazňovanie plurality alebo jednoty.

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti.

Pozoruhodná monografia sa zaoberá tematickými a osnovnými algoritmami uplatňovanými v rozprávkových fikčných svetoch, tak v rovine interpretačnej a typologickej. Táto publikácia je zaujímavým čítaním pre odborníkov z viacerých vedných odborov (folkloristov, literárnych vedcov a komparatistov, sociológov a kultúrnych antropológov a i.).

Kniha Základy logiky přesvědčení přináší nový a doširoka rozvinutý přístup k postojům přesvědčení (znalosti, domnívání se atd.). Autor v několika kapitolách úspěšně provede čtenáře úskalími Fregeho paradoxy identity, Cresswellova paradoxu hyperintenzionálních kontextů, Hintikkova paradoxu logické vševědoucnosti, několika epistemických paradoxů (např. poznatelnosti) i souvisejících paradoxů sémantických.

Autorka dokázala prosít to nejlepší z dějin filozofie, kterou tak dobře zná. Proto její slova dýchají ozvěnou jí obdivovaného Marka Aurelia, stoického filozofa, který nás naučil odhalit univerzální zákon, jenž tepe v hvězdném nebi, což o mnoho staletí později učinil jinými slovy také Kant.

Akými trikmi sa dá do slov prepašovať podprahová reklama? Nakoľko sa slovník Zomri odlišuje od slovníka Mariana Kotlebu?

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.

Nietzsche ma zaujal už dávno, mal som proti nemu výhrady vždy, ale aj ma strhol, obidivoval som ho a obdivujem dodnes. Pokladám ho za veľducha, ktorý sa nerodí ani raz za sto rokov.

Kniha s podtitulom Denis Diderot a myslenie 20. storočia.

Jedná se o první verzi úvodu do kritiky soudnosti z r. 1790, která nikdy za Kantova života nevyšla. Autor se v níopírá o analýzu soudnosti a odhaluje její specifické apriorní normativity, jež identifikuje v principu účelnosti.

Kniha Tropika diskursu Haydena Whitea, který je znám svým pojetím \'metahistorie\', jež klade důraz na narativní povahu historického diskursu, patří v humanitních vědách již ke klasickým dílům. Jde svým způsobem o autorovu originální \'rozpravu o metodě\', teorii toho, co by bylo možné nazvat tropologickým rozuměním.

Leccos nasvědčuje tomu, že se znovu probouzí zájem o fenomén komunistické řeči, což patrně souvisí s nástupem nové generace, která už se starým režimem nemá přímou zkušenost. Na druhé straně je z mnoha rozličných hledisek patrné, že se česká společnost stále ještě s obdobím komunistického panství, zvláště s jeho podobou „normalizační“, náležitě nevyrovnala (vyrovnání zde chápu jako integraci do naší

Popredný taliansky historik starovekej filozofie predkladá \'nové paradigmy\' výkladu Platóna, ktoré má svoje korene v práci tübigenských bádateľov K. Gaisera a H. Krämera.

Bergsonov vplyv na kultúru najmä v prvej tretine 20. storočia bol rozsiahly. Nadchol literárnych modernistov, odvolávali sa naň talianski futuristi, surrealisti, pragmatisti, kriticky sa s ním vyrovnával Einstein a súdobá fyzika, rovnako neskorší fenomenollebo japonského filozofa Nishida Kitaro.

Základní studie shrnující autorův pohled na ústřední myšlenky Platónovy a Aristotelovy filosofie. Hans-Georg Gadamer (1900–2002) patří k nejvýznamnějším německým filosofům 20. století.

Nejdůležitějším rysem publikace je autorův důsledně otevřený přístup k lidské spiritualitě a snaha o její co nejširší pojetí. P. Samojský, jenž myšlenkové podklady pro sepsání této knihy shromažďoval v průběhu své dosavadní dvacetileté unitářské duchovenské praxe, hned v úvodu odděluje pojem spiritualita od spojení s jakoukoli konkrétní dobou, kulturou a duchovními, případně náboženskými směry.