Kniha vychází z anthroposofického poznání Rudolfa Steinera, citlivým způsobem pojednává o společenských vazbách současných mladých lidí a s přispěním psychologie řeší nově se rozvíjející vztahy.

Málokteré město Rudolf Steiner navštívil tolikrát jako Prahu. V letech 1907 až 1924 sem zavítal celkem dvanáckrát. Proslovil zde desítky přednášek pro veřejnost i členy Theosofické a později Anthroposofické společnosti. Setkal se zde s řadou pražských osobností, mnohé z nich navštěvovaly jeho přednášky - ať již to byl Gustav Meyrink, Franz Kafka, Max Brod, Berta Fantová a její sestra Ida Freundová,

Zborník ku kľúčovej téme Descartesovej filozofie - Myslím, teda som.

Edice latinského komentáře (pravděpodobně napsaného Štěpánem z Pálče) k Wyclifovu dílu De universalibus. Jde o jediný dochovaný komentář k tomuto nejdůležitějšímu Wyclifovu filosofickému dílu (přesněji k jeho prvním devíti kapitolám). Komentář nepostupoval slovo za slovem, nýbrž rozdělil kapitoly do tematických částí, které se pokouší vysvětlit.

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží.

Julián a Řehoř? Císař Iulianus, titulovaný křesťany „Apostata“ čili „Odpadlík“, a Grégorios z Nazianzu, titulovaný křesťany „Teolog“ a ctěný coby svatý Řehoř?

V dnešní době zaznamenáváme obrovský zájem o stoicismus, ale přestože je Seneca označován za „nejpřesvědčivějšího a nejelegantnějšího ze stoických spisovatelů“, nikdo dosud nenapsal knihu, v níž by jeho učení přiblížil běžnému čtenáři. Doufám, že moje kniha tuto mezeru zaplní a osvětlí vám jeho filosofii.

Autor se zabývá islamologií a arabistikou, se specializací na studium arabského křesťanství. Překládá z písemného dědictví, které zanechali křesťané všech denominací píšících arabsky mezi 8.-13. stoletím.

Kniha nabízí tematicky uspořádané eseje, které se soustřeďují vždy na jeden aspekt výchovného úsilí. Pro vyhodnocování závažnosti těchto aspektů autor vybírá reprezentativní osobnosti, jejichž názory na výchovu vzájemně konfrontuje.

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími.

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr.

Logické zkoumání Edmunda Husserla představuje nejvýznamnější ze všech šesti zkoumání druhého svazku jeho „průlomového díla“. Právě toto zkoumání bylo nejvíce studováno další generací fenomenologů a mnohé z nich také silně ovlivnilo, jak přiznává M. Heidegger. Po položení obecných základů teorie intencionálního vztahu vědomí a jeho předmětu v 5. zkoumání, přechází nyní Husserl ke speciální problematice

O osobe Diogena Laertia sa zachovalo iba veľmi málo údajov, no napriek tomu jeho dielo pretrvalo až do dnešných čias. Laertios svoje Životopisy zostavil podľa presného plánu.

G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek a poprvé v českém jazyce zpřístupňuje šest filosofických esejů, v nichž se Tamás podrobně a do hloubky zabývá problémy minulosti a budoucnosti socialismu a kapitalismu.

Jádro Lovaňských přednášek tvoří výklad tří významných příspěvků k rozvoji moderního vědeckého myšlení, na jejichž vzniku se podílelo prostředí českých zemí. Jde o Keplerovu astronomickou fyziku, Komenského projekt univerzální výchovy a Bolzanovo vědosloví.

Štúdia k Heideggerovmu existencionálnemu chápaniu priestorovosti.

“One could argue that the philosophy of science is one of the most important issues in contemporary culture. Babich, looking at the problem through the lens of Nietzsche, argues persuasively that it will not do to try to theorize science on the basis of its own value system, since the result will always be one form or another of self-validation. With Nietzsche’s help, she proposes to frame science

Rozbor morální krize současnosti, odmítnutí étosu moderního a modernistického světa včetně liberálního individualismu, marxismu a stalinismu.

Několik dílčích studií věnovaných Patočkovu filozofickému systému a fenomenologickému způsobu myšlení.

Stavy lidstva a svatosti (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouz- ského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálo- vých nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost. Spolu s manželkou (1883-1960), která byla jeho rovnocennou intelektuální a duchovní partnerkou, pronikali (často filosofickými prostředky)