Voľné pokračovanie úspešnej publikácie Židia v Žiline vydanej v roku 2009. Obsahuje príbehy 28 židovských osobností a rodín, ktoré pôsobili, prípadne v Žiline vyrastali a ich osud bol spojený s mestom.

Historik PhDr. Michal Bada, PhD., prehľadne približuje kľúčové i čiastkové problémy obdobia raného novoveku medzi rokmi 1526 – 1780. Porážka uhorského kráľovského vojska 29. augusta 1526 v bitke pri Moháči mala pre uhorské i slovenské dejiny nedozerné následky.

Doprovodný katalog k výstavě Kulturní mosty v Evropě. Česká a moravská šlechta po roce 1945, kterou inicioval mnichovský Spolek Adalberta Stiftera a připravil ji německo-český autorský tým.

Kniha mapuje malé aj veľké dejiny 800-ročnej sakrálnej stavby - Kostola Nanebovzatia Panny Márie v Banskej Štiavnici. Jeden z jeho fenoménov je fakt, že stavba kontinuálne slúži svojmu účelu.

Praha je naším nejvýznamnějším železničním uzlem a jeho historie je nesmírně bohatá a zajímavá. Zdejší železnice prošla fascinujícím vývojem, na jehož konci stálo zapojení do celorepublikové i mezinárodní sítě.

Slovenský diplomat a politik Eduard Kukan patril k najvýraznejším postavám našich novodobých dejín. V pozícii viacnásobného ministra zahraničných vecí určoval smer, akým sa Slovensko po rokoch mečiarizmu a povestnej „čiernej diery Európy“ vydá.

Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou. Jan Hus, oproštěný od nánosů historických a ideologických interpretací, k nám v těchto osobních výpovědích hovoří naléhavě a přitom hluboce lidsky.

Rok 1980, kterému je věnována tato kniha, byl rokem velkých sportovních událostí, ale také nenápadných, o to však významnějších politických posunů. Ostatně politika zasáhla i do zmiňovaného sportu – Letní olympijské hry v Moskvě bojkotovala řada západních zemí na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu.

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce. Nejde jen o vzpomínky přímých účastníků, ale především o úvahy o naší nedávné historii a hodnotách, které nás formovaly a formují.

Autorka se ve svém díle zaměřuje na hospodářský vývoj českých zemí v období protektorátu Čechy a Morava a na základě širokého výzkumu archiválií i tištěných pramenů domácí i zahraniční provenience zevrubně pojednává o proměně zemědělství. Koncept této monografie je inovativní – problematika zemědělství je nahlížena pod zorným úhlem zájmů, které nacisté sledovali v okupovaném prostoru českých zemí.

Rok 1969 asi pro většinu lidí zůstane napořád ve stínu toho předchozího. Žije tady s námi ale sto tisíc těch, pro které byl tento rok naprosto zásadní.

Kniha popisuje faktické osudy, zahrnující prožitky, myšlenky, postoje, (někdy filozofující) názory, lásky, koníčky a i smrt, skoro čtyř generací s židovstvem spřízněných Čechů, nezapletených ve spolupráci ani s nacistickou, ani komunistickou mocí. Tito lidé byli životně spojeni s pražským domem v Blanické ulici, který se před válkou nazýval Palác Continental.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu.

Prvá časť monumentálneho diela obsahujúceho súpis všetkých dochovaných bohemikálnych rukopisov 17. a 18. storočia uložených v múzejních zbierkach v Čechách.

Kniha přináší obraz zmizelého Nového Bydžova včetně úvodního textu věnovaného dějinám tohoto města..Prom. historik Jaroslav Prokop (16. 11. 1939) vystudoval obor historie – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-vy v Praze a od r. 1975 pracuje v Měst-ském muzeu v Novém Bydžově. Kromě místních dějin se věnuje životu a dílu malíře Petra Brandla a dějinám venko-va.

Už první knížata z rodu Přemyslovců položila základy českého státu, uvedla křesťanství do naší země a zařadila český národ do společenství kulturních národů křesťanské Evropy. Vladařské dílo českých knížat a králů sehrálo v následujících staletích namnoze podstatnou úlohu, výrazně se vepsalo do podoby českých zemí i dalších krajin, které čeští panovníci ovládali.

Kniha Topoľčianky na starých pohľadniciach je ďalším titulom z edície Na starých pohľadniciach. Len jedna dedina na Slovensku sa môže popýšiť takým množstvo historických pohľadníc a tou sú Topoľčianky.

Osudovost, tragika, zločin a někdy i tajemno – to spojuje hrady, pevnosti a města, která si podle Vladimíra Lišky zaslouží označení nejděsivější místa české historie. Obří hrad, Zvíkov, Býčí skála, Velké Losiny nebo hrad Houska jsou lokality, které na nás působí svou skrytou energií. Jde o místa s magií lidské bolesti, utrpení, bídy, ale i smrti, která si zde kdysi vybírala svou krutou daň.