Podmanivou a dávno odvátou historii pravého českého bijáku zachytil autor v sérii vyprávění o slavných (či jinak proslulých) filmech, hercích a událostech, které provázely jednotlivá natáčení. Učinil tak se znalostí věcí a pořádnou dávkou smyslu pro humor.

Katalóg hranej produkcie zvukového filmu 1930 -1945, prvorepublikovej a protektorátnejéry.

Čtyři filmoví tvůrci, kteří svým dílem významně zasáhli do vývoje evropské kinematografie druhé poloviny dvacátého století: Fellini, Antonioni, Bergman a Saura. A čtyři herečky interpretující v jejich filmech ženské postavy, které v určitém údobí byly současně i jejich životními partnerkami: Masinová, Vittiová, Ullmannová a Chaplinová.

Päť úvah o súčasnej dokumentárnej tvorbe z pera piatich absolventov Ateliéru réžie dokumentárneho filmu Filmovej a televíznej fakulty Vysokej školy múzických umení v Bratislave. Výber textov reprezentuje rôznorodé uvažovanie mladých dokumentaristov o angažovanosti, vnútornej slobode, hraniciach manipulácie a autorskej jedinečnosti.

Zborník Stopy začiatkov tvorí súbor príspevkov z jubilejného 20. ročníka výročnej česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa uskutočnila v dňoch 21. až 24. októbra 2021 v Krpáčove. Hlavná téma sa v kontexte pripomínania 100. výročia zrodu slovenskej kinematografie dotýkala jedného z jej kľúčových fenoménov: vymedzovania počiatkov, pôvodnosti, prvosti, bodov pripojení i zlomov, reštartov,

David O. Selznick (1902–1965) patřil k nejvýznamnějším producentům hollywoodské studiové éry. Během více než třicetileté kariéry dohlížel na vznik oceňovaných i divácky oblíbených a komerčně úspěšných snímků jako například King Kong, David Copperfield, Anna Karenina, Zrodila se hvězda, Jih proti Severu, Mrtvá a živá, Rozdvojená duše nebo Třetí muž.

Autor o knize: Abych se přiznal, slov jsem měl už plné zuby, a tak jsem udělal obrázkovou knížku. Tři příběhy v daném pořádku… První je příběh unaveného člověka, který kornatí působením dávného vyprávění, jež není jeho, a mizí pod přílišnou tíhou minulosti: plastická asfyxie daná odkazy směřujícími jinam.

Až do 19. století byl čas obvykle vnímán jako kontinuální proud, živel, jehož plynutí prakticky nedokážeme ovlivnit. Nástup kapitalistické modernity spojený s jeho racionalizací a vynález fotografie, která jej dokázala zastavit, však radikálně proměnily způsob, jakým se k času vztahujeme.

V nové knize, kterou Martina Formanová navazuje na předchozí autobiografické prózy Skladatelka voňavého prádla a Snědla dětem sladkosti, se setkáváme se zralou ženou reflektující vlastní život po smrti manžela Miloše Formana. S pomocí deníku zpracovává svůj smutek a prázdnotu ze ztráty člověka, po jehož boku strávila dvacet tři let a s nímž vychovala dva syny.

V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa.

Styl filmové tvorby se od dob klasického hollywoodského systému, který kladl důraz na narativ a postavu, velmi proměnil v dnešním digitálním prostředí YouTube a instalačního umění, kde vládu přebírá audiovizuální představení. Současně se proměnily i způsoby, jimiž filmoví kritici a vědci analyzují tyto proměny ve filmovém stylu.

Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna! Koho by neoslnily? Byli to však opravdoví bohémové, jak by napovídal i název televizního seriálu Bohéma, mapujícího barrandovské ateliéry od nástupu fašismu po 50. a 60. léta?

V rámci ročníkových klauzur či státních zkoušek bylo na Filmové a televizní fakultě AMU v roce 2012 prezentováno 144 autorských filmů a audiovizuálních instalací, 20 scénářů a 52 fotografických souborů. Pozvání na klauzurní projekce a prezentace přijalo 13 hostů, kteří je reflektovali ve svých textech pro tuto knihu.

Francúzsky režisér Robert Bresson (1901-1999), svojimi životnými cestami prechádza celé 20. storočie. Patrí medzi solitérnych tvorcov svetového filmu a počas svojho dlhého tvorivého obdobia štyroch dekád si dokázal zachovať absolútne špecifický štýl.

Svet filmárov a politická moc 1945-1970: v barrandovských ateliéroch sa dnes nakrúcajú skôr zahraničné filmy, ale do roku 1990 bolo toto štúdio symbolom a pomyselným centrom českej kinematografie. Kniha je prvým pokusom zachytiť jeho históriu.

Rozsáhlá odborná monografie Jana Bernarda, věnující se přednímu světovému a českému režisérovi Janu Němcovi nabídne komplexní obraz jeho díla v historických, politických, ekonomických a estetických souvislostech. Jan Němec tvořil v různých zemích a dobách v naprosto odlišných produkčních podmínkách.

Monografia sa zaoberá postavením rozprávania v dnešnej audiovizuálnej kultúre. Sleduje jeho teoretický a historický kontext z hľadiska literárnej a filmovej mediality a intermediality.

Kolektivní monografie, jejímž tématem je proslulý film režiséra F. Vláčila \'Marketa Lazarová\', poskytla prostor pro nové zhodnocení tohoto snímku z pohledu znalců z nejrůznějších oborů, kteří analyzovali jeho různé stránky - domácí a zahraniční recepce, film a literární předloha, film a dějiny, hudba a zvuk, střihová skladba, širokoúhlý formát,gender apod. Obsahuje také dokumentární část, která podle

Monografie Markéty Lošťákové je určena pro ty, kdo se hlouběji zajímá o svět filmu a jeho přesah do oblasti tištěných médií. Kniha se zabývá filmovým divákem v meziválečném období 20. století.