V této knize se vám poprvé představuje nesmírně bohatý \"Svět Nagualu\", svět nekonečných možností, ve kterém jen vy sami určujete, která z různých možností se stane Vaší realitou.

Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí

Publikácia je venovaná etickej reflexii vojen a terorizmu ako globálnych a verejnosť takmer vždy šokujúcich prejavov násilia, ktoré sa stávajú najpoužívanejšími prostriedkami pri dosahovaní ideologických, náboženských, politických či ekonomických cieľov a záujmov. Jedným z cieľov tejto práce je priniesť pre čitateľa nový pohľad na celú problematiku a do istej miery mu poskytnúť lepšie pochopenie motívov,

Križujúc Kongens Nytorv v Kodani, tak obľúbené miesto pre Kierkegaardove prechádzky, ma zastavila pani predávajúca ruže a ponúkla mi jednu z nich. Z ničoho nič som stála pred štyrmi rôznymi druhmi ruží a nevedela som, ktorú si vybrať. Nakoniec som si vybrala a pobrala sa ďalej. Cestou som začala rozmýšľať, či som si nemala vybrať buď inú farbu, alebo o niečo menej rozkvitnutú ružu. Neskôr som usúdila,

Tento zväzok je venovaný antickej filozofii, približne obdobiu od6. do 4. storočia pred n. l. Obsahuje jednak zlomky z predsokratovcov, jednak Platónove filozofické dialógy. Fragmenty z diel prvých gréckych mysliteľov (Táles, Anaximandros, Anaximenes, Pytagoras, Alkmaion, Filolaos, Xenofanes, Herakleitos, Parmenides, Zenón, Melissos, Empedokles, Anaxagoras, Leukippos, Demokritos, Protagoras, Gorgias,

Kolektivní monografie Víra, kultura a společnost je jedním z výstupů mezinárodního badatelského projektu zaměřeného na výzkum náboženských kultur v Evropě 19. a 20. století. Prostřednictvím jednotlivých případových studií se kniha dotýká důležitých procesů, zejména modernizace a demokratizace společnosti a sekularizace a pluralizace náboženství, přičemž poukazuje na jejich vzájemný vztah.

Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni

Sv. IV: Traktát, v němž padovský renesanční aristotelik zkoumá různé možnosti řešení otázky po nesmrtelnosti lidské duše. Pomponazzi rozebírá stanovisko Averroovo, Platónovo, Tomáše Akvinského a Alexandra z Afrodisiady a dochází k závěru, že problém není filosofickými prostředky řešitelný.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jednou z klíčových osobností filosofie 20. století a jeho dílo jedním z hlavních pramenů moderní analytické filosofie. Svým myšlením naplnil univerzální nárok filosofie a svou teorií významu inspiroval mj. i etnology či lingvisty.

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.–15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.

Titul Moc a síla dákiní volně navazuje na knihu Moudré ženy od Tsultrim Allione vydanou nakladatelstvím OWP před několika lety. Díky ní měli čeští čtenáři možnost seznámit se s významnými tibetskými mystičkami z různých historických období, které dosáhly osvícení a staly se inspirací pro mnohé ženy i muže kráčející po duchovní cestě.

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil.

Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J. Homolka o složitých souvislostech vztahů mezi náboženstvím a modernitou a pokaždé z jiného zorného úhlu téma začleňují do širších

Sborník textů na téma jednotlivin a obecnin (G. L. Owen, B. Jones, A. Loyd, M. Frege, G. Patzig, D. W. Modrak, J.M. Rist) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.

Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa.

Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza

Kniha sa sústreďuje na niektoré moderné verzie náboženstiev a ekologického myslenia, a ich prelínania - angažovaný buddhizmus, New Age, Osho, Hnutie ľudských potencií, G. Snyder, A. Naess, Deep ecology...

Za nejvýznamnější duchovní odkaz východní spirituality vedle tradice ikon se obecně považuje encyklopedie duchovních textů zvaná Filokalie. Zahrnuje duchovní zkušenosti četných autorů: pouštních otců, asketů, mnichů, starců, v rozsahu 4. 15. století. Asketiku otcové nenazývali ani vědou, ani mravní činností, ale uměním, dokonce uměním nad umění! Neboť z askeze plyne nejen poučenost, ale hlavně vhled

Sedm „hovorú“, které Maurice Merleau-Ponty napsal pro rozhlasový pořad nazvaný „Hodinka francouzské kultury“, bylo uvedeno v podání samotného autora v roce 1948. Obecným tématem tohoto pořadu bylo „utváření myšlení“.