Na území Slovenska sa vystriedalo množstvo známych aj menej známych panovníkov. Čitateľ v knihe nájde základné informácie o každom z nich. Autor približuje ich životy - ako vládli, akí boli, čo dobré, ale aj zlé vykonali. Text dopĺňajú dokumenty, výroky súčasníkov a množstvo ilustrácií a portrétov. Na území Slovenska sa vystriedali vladári domáceho, ale aj cudzieho pôvodu. Od kupca Sama, cez Pribinu

Vědecký katalog připravený k výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 seznamuje čtenáře s československým kulturním a hospodářským pronikáním do Orientu v době První republiky. Vědecké studie jsou zaměřeny na instituce a osobnosti, jež stály u zrodu československé orientalistiky a vědeckého zájmu o Orient. Významnou roli při propojení snah hospodářských a kulturních hrál

Líčení skončilo v předchozím svazku přenesením sídla proslulého císaře Rudolfa II. do Prahy. Následuje popis jeho vlády, nástup Matyáše až po potlačení stavovského povstání bitvou na Bílé hoře a vítězstvím Ferdinanda II.

Jako se poledníky neúprosně stahují k tomu pomyslnému bodu zvanému severní pól, tak k němu mířilo i množství objevitelských a vědeckých expedic. Nepřitahoval pouze magnetickou střelku, ale i muže, kteří v touze za poznáním byli ochotni podstoupit jakákoli nebezpečí a obětovat cokoli… mnozíi život.

Dobová kronika stredovekého nemeckého kupca, ktorý sa na začiatku 15. storočia uchytil na dvore kráľa Žigmunda Luxemburského a niekoľko rokov strávil v Bratislave a na budínskom kráľovskom dvore. Svoje dobrodružstvá i stretnutia s významnými ľuďmi, kráľmi, kráľovnami, vojvodami a mnohými ďalšími, zaznamenal v unikátnom diele, ktoré zo stredovekej nemčiny preložila doc.

Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy.

Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968. Nechybí široce a detailně pojaté historické pozadí ani pohled do každodenního života občanů i vojáků, kniha se zároveň nese v emocionálním duchu tohoto převratného období.

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století.

Publikace Jiřího Pavlíka je věnována legionáři a královéhradeckému rodáku Otakaru Červenému, který sice nebojoval se zbraní v ruce na bojištích první světové války, ale významnou měrou přispěl k zformování československého zahraničního odboje a legií v Rusku. Autor neopomenul ani velmi statečné a záslužné chování Otakarovy choti Marie, podporovatelky legií, právem přezdívané matka legií.

Soubor studií vybraných z díla předního českého historika Eduarda Maura, jenž od roku 1962 působí na Filozofické fakultě UK a od roku 2003 zároveň na Univerzitě Pardubice, je důkazem o neobvyklém rozpětí jeho zájmů. Ve svém rozsáhlém díle se Maur věnuje především hospodářským a sociálním dějinám raného novověku a historické demografii.

Táto výnimočná a atraktívna publikácia prezentuje kľúčové ikonické dokumenty histórie krajiny. Historické archívy príslušnej krajiny predstavujú najvzácnejšie národné vlastníctvo a ako také by sa mali aj chrániť.Nemožno ich však chápať ako inštitúcie slúžiace výlučne záujmom úzkeho okruhu historikov či amatérskych bádateľov.

Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po

Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla vznikala – možná by bylo výstižnější napsat zrála – několik desetiletí. Během této doby objevil totiž celou řadu příběhů, a zejména lidí, kteří se stali přímými svědky událostí, jež vyústily ve válku před válkou.

Téma holdovacích cest do slezské metropole, jimiž se autorka zabývá již několik let, shrnula do jednolité publikace, v níž nejen poskytuje cenné informace o průběhu a zákulisí (trasa, délka pobytu, podoba slavností atd.) těchto cest jednotlivých českých panovníků na sklonku středověku a počátku novověku, ale shrnuje i obecně problematiku tohoto symbolického aktu. Diachronický pohled na podobu jednotlivých

Dejiny a pôsobenie amerických Slovákov zostali až podnes v mnohých ohľadoch pre slovenskú historiografiu terrou incognitou. Aj keď sa ich aktivity v záujme slovenského autonomistického hnutia v rokoch 1918 – 1938 zavŕšili uzákonením autonómie Slovenska, asymetrické členenie Česko-Slovenska bolo v rozpore s intenciami Pittsburskej dohody, ktorá nastoľovala požiadavku federatívneho usporiadania.

Dejiny mesta Jihlava.

Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru. Cílem projektu bylo zpracování výsledků historického bádání v mezinárodních souvislostech kartografickou

Kniha se zabývá vývojem pravoslavné církve na území Československé republiky v letech 1918–1938, která reprezentují období jejích počátku a etablování v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pod vedením Srbské pravoslavné církve. Podrobně analyzuje její spiritualitu, organizaci, jurisdikci, ustavení eparchií a náboženských obcí.

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?

Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století.