Noviny, časopisy a knižní publikace, které vycházely v letech 1939–1945 za tzv. Protektorátu a česky v zahraničí, charakterizuje literární historik Jiří Brabec v jejich základním směřování, okruhu spolupracovníků a na příkladech profilujících příspěvků. Knihu tvoří abecedně řazená monografická hesla. Duchovní klima válečné doby skládají denní listy, periodika zaměřená k politice, zábavě, vědecké nebo

Osobnosť ruského spisovateľa a pravoslávneho kňaza Rarevského sprevádza veľký paradox česko-ruských vzťahov 19. storočia. Edícia prináša všetkú jeho dostupnú korešpondenciu.

Dejiny sa najlepšie píšu prostredníctvom ľudských príbehov a príbeh šľachtického rodu Friesenhof Oldenburg, ktorý žil v 19. až 20. storočí v kaštieli v Brodzanoch, stojí za rozpovedanie. Je unikátny svojimi nadnárodnými väzbami – alsaským pôvodom, spojením s habsburskou monarchiou a územím dnešného Slovenska, s veľmi silným ruským kontextom, prepojeným na rodinu básnika A. S. Puškina.

Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky). V první části jsou představeny rozšířené pamětní zápisy o obnovách městských rad coby ústřední pramen vedeného výzkumu, zároveň je rozebrána jejich výpovědní

Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě.

Posledné veľké dielo najvýznamnejšieho slovenského historika stredoveku prof. PhDr. Richard Marsina, DrSc., ktorý spolupracoval s Mgr.

Retro ČS čtenáře vrátí do let socialistického konzumu – k věcem každodenní spotřeby, které provázely (anebo v nedostatkové socialistické ekonomice naopak neprovázely) průměrného obyvatele Československa. Pestrý obrazový doprovod umožní každému připomenout si éru čtyř dekád před rokem 1989.

Nacistické zločiny spáchané v průběhu druhé světové války neměly do té doby v celosvětových dějinách obdoby. Reakcí československé exilové vlády bylo připravení tzv. velkého retribučního dekretu, který na osvobozeném území zřizoval mimořádné lidové soudy.

Kniha Fenomény dejín je pútavou výpravou do minulosti. Trinásť historikov mapuje v rozhovoroch s Jaroslavom Valentom rôzne epochy ľudských dejín.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora. Zasazuje náboženské poměry v zemi do kontextu válečných operací a poukazuje na jejich provázanost s vývojem v západní Evropě.

Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci a tak se například boje s bolševiky překrucovaly.

Nacionální \"obranné\" spolky sehrály v německé společnosti českých zemí 19. a 20. století významnou roli. Jako podstatná komponenta německého nacionálního hnutí podněcovaly ve veřejném prostoru ideovou a politickou radikalizaci na bázi xenofobního nacionalismu. Vyhrocená \"nacionalizace\" ústící do absurdních představ o nadřazenosti a světovládě \"germánské rasy\" s německým jádrem v čele však měla

V srpnu 1934 překonala Zdenka Koubková na Světových ženských hrách v Londýně světový rekord v běhu na 800 metrů. Tehdejší tisk ji oslavoval jako nejlepší běžkyni a možná i lehkou atletku světa.

Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - severní Čechy je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem 388 stran je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů.

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu.

Zborník nadväzuje na zborníky Židovská menšina v Československu v 20. rokoch a Židovská menšina v Československu v 30. rokoch. Z rôžnych aspektov si všíma obdobie, ktoré býva nazývané druhou československou republikou.

Publikácia nadväzuje na spoločné práce oboch autorov Štátna moc a cirkvi na Slovensku 1948 – 1953 a Pod kuratelov moci. Cirkvi na Slovensku v rokoch 1953 – 1970.

Tato kniha od Jiřího Kuchaře přibližuje specifickou část Hitlerova vidění a chápání nejen uměleckého světa. Obsahuje plastiky a busty, které podivuhodným příběhem dějin zůstaly na konci druhé světové války v Čechách.

Kniha pojednává o případu nejproslulejšího českého policejního konfidenta, ale také politického radikála a spisovatele Karla Sabiny (1813–1877). Karel Kazbunda (1882–1982), který svoji práci zpracovával ve 30.– 60. letech 20. století, se v ní jako historik vyrovnával s realitou protektorátního a poúnorového konfidentství. Nedokončenou publikaci z Kazbundovy pozůstalosti editoval Martin Kučera.

Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii (italské tažení, pád \"Bachova absolutismu\", únorová ústava z roku 1861), v české společnosti (první fáze diskusí o pravosti Rukopisů, příprava obecních voleb, voleb do zemského sněmu i říšské rady) i obou vědců a politiků osobně