Kniha Vyhraj každú debatu ukazuje, ako sa každý môže naučiť komunikovať s potrebnou dávkou sebadôvery, povzniesť sa nad malicherné spory na sociálnych médiách a zvíťaziť v kvalitnej a produktívnej debate v reálnom svete. Mehdi Hasan, moderátor americkej televíznej stanice MSNBC sa slovným súbojom rozhodne nevyhýba.

Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat. Nathan Jurgenson se přes analýzu fenoménu selfie nebo oblibu vintage filtrů a fungování sociálních médií jako novodobých archivů dostává k tomu, co lze nazvat nevědomými habity uživatelů kyberprostoru:

Můžeme ještě v dnešní době hovořit o oddělení technologií a člověka? Nebo přístroje s lidmi už zcela splývají?

Lucie Králová přináší unikátní kritickou reflexi vnitřního života České televize v oblasti dramaturgie dokumentárního filmu. Ukazuje, jak aktéři v televizi chápou dramaturgii a žánr, jaké představy mají o divácích i autorech a jak „rozumějí televizi“. ČT zároveň odhaluje jako instituci definovanou konkrétními lidmi a jejich představami o tvorbě obsahu a pomocí často anonymních zpovědí ukazuje mocenské

Komunikace zaujímá v dnešní společnosti přední postavení a nejinak je tomu také v katolické církvi. I tady se v posledních letech musely udát změny, aby církev dokázala držet krok s moderní dobou.

Každý ví, co je televize. Hodně lidí ji má doma a každý den se na ni dívá.

Literatura – tak jako další umění – patří ke skupině toho, co dnes nazveme „tradičními médii“. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média. Kniha Za obrysy média z pera devíti autorek a autorů přináší genealogii „média“, příběh mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy, jež jde ruku v ruce s jejich zdánlivým zastaráváním

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality.

Kolektivní monografie Média v meziválečné publicistice se zaměřuje na reflexi povahy publicistické produkce v meziválečném období, kdy dochází k prolínání rolí literáta/spisovatele a žurnalisty. První část knihy tvoří studie analyzující dobové představy o pojetích žurnalistiky, zde se autoři opakovaně obrací k dílu Karla Čapka (a dalších). Druhá část knihy je věnována výkladu toho, jakým způsobem dochází

Kniha čtenářům představuje velmi kontroverzní téma mediálního pokrytí jaderného testování a jeho vliv na americkou společnost čtyřicátých, padesátých a šedesátých let dvacátého století. Zároveň dokazuje, že zástupci americké administrativy úmyslně manipulovali s médii, aby rizika jaderného zbrojení bagatelizovali, nebo naopak v Američanech vyvolávali pocit strachu, když to pomáhalo naplnit jejich osobní

Kniha mapovuje české mediální scény s myšlenkou, že sebeodbornější teorie bez uvedení konkrétních příkladů a zážitků z tvorby adeptům žurnalistiky nebo mediálních studií nemůže poskytnout dostatečný vhled do problému. Tento text je zaměřen na žánr komentáře.

Zprávy se mezi lidmi šířily od nepaměti. Vyprávění, poselství, dopisy, písně, ale i psané novinky, vyobrazení a letáky předcházely periodickým tiskovinám, které díky pravidelnému a stálému uveřejňování „nejnovějších“ informací brzy dosáhly v tištěné komunikaci prvenství.

Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na \"tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů \"toho, co již pominulo“ a \"toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do

Naprostá většina uvedených „zázračných“ smart technologií a řešení již dnes existuje a je používána, autor však těchto 99 „všedních“ technologických zázraků soustředil do jediného města. K Synopcity vedou inteligentní dálnice s vozidly bez řidičů, autonomními vlaky a letadly, vedle kterých si to ve vakuu sviští kapsle Hyperloop Elona Muska a jednou ze zastávek je jeho nedaleký kosmodrom, kde právě

Kniha francouzského významného politologa Dominique Moiseho (* 1946) se neotřelým způsobem zabývá otázkou emocí v dnešním světě, jež vysvětluje na podkladu současných nejpopulárnějších televizních seriálů (Hra o trůny, Dům z karet, Okupace, Homeland, ale i Panství Downton). Autor upozorňuje na to, že od 11. září 2001 zasahuje světová politika stále více nejen do našeho každodenního života, ale i do

Česká publicistika mezi dvěma světovými válkami procházela obdobím nebývalého rozkvětu. Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby.

Publikace předkládá ucelenou a originální koncepci „života v médiích“. Přestože člověk obvykle trvá na pojetí technologie jako něčeho, co je vůči životu vnější, média nejen reprodukují, ale i utvářejí svět, v němž žijeme. Přítomnost médií v lidském životě obvykle vnímáme, jen pokud jde o jejich technologickou infrastrukturu, je ale třeba si uvědomit, že intuitivnost a samozřejmost jejich používání

Kniha rozoberá znalosti a schopnosti v oblasti komunikácii, ktoré každému uľahčujú život - profesionálny i osobný.

Zdálo by se, že s reportáží je to snadné. Je to žánr očitého svědectví: autor by měl být události přítomen, zapsat, co viděl, a pořídit rozhovory s několika svědky.

Sborník Kultura, média a náboženství je druhým vydavatelským počinem Vyšší odborné školy publicistiky, navazujícím v ediční řadě Studie na předchozí titul Vladimíra Bystrova Svobodná nesvoboda. Do svého obsahu soustředil příspěvky erudovaných odborníků z kulturní, mediálně – společenské i náboženské sféry, ale ihistoriků či ekonoma (Martin C. Putna, Aleš Opatrný, Jiří Zajíc, Jiří Hanuš, Tomáš Ježek