Pokud vás Patrick Taylor už okouzlil knihou Doktore, fofrem, jde o život!, vracíte se do vesničky Ballybucklebo právem domovským. Teď to tam právě pod zdánlivě klidným povrchem jenjen vře.

Kniha Zběhové líčí španělskou občanskou válku (1936-1939) bez heroismu a idealismu jako konflikt, v němž se tisíce mužů vyhýbaly vojenské povinnosti a jediný únik před hrůzami válečné fronty našly ve zběhnutí. Je to obraz, který zpochybňuje mnohá klišé, jež převládala v kolektivní paměti Španělů.

Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a v srdci umělecké scény Soho padesátých let si vybuduje nový život.

Štyridsaťročný Kálmán Mikszáth (1847–1910) už bol uznávaný prozaik a obľúbený profesionálny publicista, parlamentný spravodajca, keď zaujal miesto liberálneho poslanca v Uhorskom parlamente (1887–1910). Pravda, vtedy na svojom konte ešte nemal tzv. veľký román. V čase neúprosných parlamentných polemík (zákon o civilnom sobáši, 1892–94) mu žičlivý kolega poslanec Dezső Bernáth vnukol tému z lásky uzavretého

Neil je neúspešný herec a študent predmetu Kultúra a civilizácia, ktorý vedie profesorka Elizabeth Finch. Medzi učiteľkou a žiakom vznikne zvláštne puto, ktoré však v ničom neponáša na typickú „love story“.

Druhé, brožované vydání mezinárodního bestselleru. Jmenuju se Renée.

Niektoré veci sa nemenia. Je leto a klimatické zmeny dosiahnu nezvratný bod, v ktorom sa život na zemi mení na nočnú moru.

Román inspirovaný životem a dílem španělského malíře Francisca Goyi. Ústředním motivem a metaforou románu je Saturn požírající svého syna, Goyův slavný obraz z cyklu Černých maleb.

Napínavý příběh se odehrává v Indii roku 1867. Inženýr Banks se rozhodne pozvat plukovníka Munroa, kapitána Hooda a Francouze Mauclera na výpravu po severní Indii.

Nejdiskutovanější italský román posledních let - příběh Benita Mussoliniho. Podrobná kronika fašismu z pohledu samotného Mussoliniho a dalších protagonistů hnutí.

Každý rok sa v polovici pôstneho obdobia koná v ústave pre choromyseľné ženy netradičný bál. Celý Paríž sa v tento večer oddáva tónom valčíka a polky v spoločnosti žien v maskách kolombín, cigánok, vojakov či mušketierov.

Pražské jaro: V létě roku 1968, v období pražského jara a studené války, zavede prázdninové dobrodružství dva studenty z Oxfordu, Eleanor a Jamese, až do socialistického Československa. Ocitají se tak náhle ve víru dění, jehož úhelnými kameny jsou nejen politické události, ale také láska a zrada.

Román švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta (1927–1988) je sžíravou sondou do absurdních zákrut moderní evropské společnosti, která musí vytvářet umělé modelové situace, aby mohla na základě takto získaných zkušeností vůbec obstát. Schizogorsk, břitká karikatura každodenního vojenského života, je výstižným sarkastickým popisem jakéhosi „chodu naprázdno“ jednoho konkrétního armádního odboru,

V newyorskom metre náhle odpadne zdanlivo zdravá mladá žena a krátko po prevoze do nemocnice zomrie. Ostrieľanému súdnemu lekárovi Jackovi Stapletonovi jej prípad pripomenie pandémiu chrípky z roku 1918.

Šesťsto rokov trvajúca Guttenbergova epocha v novom románe jedného z najpopulárnejších moderných ruských autorov Vladimira Sorokina končí. Začína sa epocha, kde sa knihy už nevydávajú a netlačia, uchovávajú sa už len v múzeách.

Jostein Gaarder, autor Sofiinho sveta, aj vo svojej knižke pre dospelých hýri príbehmi. Tentoraz ich rozpráva hlavný hrdina Jakop, vážený akademik a vášnivý lingvista, ktorý je natoľko osamelý, že navštevuje pohreby cudzích ľudí a dáva sa na smútočných hostinách do reči s pozostalými.

Bonavia, vrstevnatý román s autobiografickými prv­kami potvrdzujúci autorovo majstrovstvo v zachytení vlastného literárneho sveta, demonštruje Velikičovu vý­nimočnú rozprávačskú a jazykovú kultúru, vybrúsený štýl a cit pre pôsobivý detail. Ľúbostný príbeh z obdobia postjuhoslovanskej traumy a tranzície, univerzálne zro­zumiteľná kniha, ktorej názov je odvodený od rovnomen­ného hotela v Rijeke; zároveň

Dráma je známa aj ako Posledné dni a bola napísaná v 1935. Zobrazuje posledné dni nerovného zápasu klasika ruskej poézie Alexandra Sergejeviča Puškina s cárskym dvorom, vrcholiacim jeho tragickou smrťou.

Autor vyprovokoval touto divou komédiou najznámejší spor v dejinách írskeho divadla. Hra čoskoro zdomácnela takmer všade v Európe.

Válečný román zčásti inspirovaný skutečnými událostmi . Pavel a Ennelise Bauerovi se spolu se svým synkem Pepíkem rozhodnou v roce 1939 prchnout před německou okupační mocí, protože jim jako židům hrozí deportace. Odjedou do Prahy, kde vyhledají chlapcovu chůvu Martu.