Podmanivou a dávno odvátou historii pravého českého bijáku zachytil autor v sérii vyprávění o slavných (či jinak proslulých) filmech, hercích a událostech, které provázely jednotlivá natáčení. Učinil tak se znalostí věcí a pořádnou dávkou smyslu pro humor.

Mexický režisér Carlos Reygadas patří mezi vůdčí osobnosti současného autorského filmu. Za Tiché světlo (2007) získal Cenu poroty v Cannes a za Post Tenebras Lux (2012) Cenu za nejlepší režii tamtéž.

První odborná kniha věnovaná dějinám Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary před rokem 1989. Významnou kulturní socialistickou instituci zkoumá s důrazem na transnacionální perspektivu.

Třetí díl mimořádné obrazové historie českého filmu zachycuje válečná léta 1939-1945. Dozvíte se, proč v době světové války vznikala umělecky nejzdařilejší díla.

Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím WWA photo. Jde o životní příběh jedné z největších českých hereček Jany Brejchové, zachycený dcerou Terezou Brodskou.

V roku 2009 pripravili Rudolf Urc, Ingrid Mayerová a René Lužica zborník Ostáva človek - Martin Slivka. Sedem rokov od jeho úmrtia zozbierali od päťdesiatich piatich spolupracovníkov, priateľov a príbuzných spomienky na výnimočné autora a človeka.

Kniha Jany Dudkovej Zmena bez zmeny. Podoby slovenskej televíznej hranej tvorby 1990 – 1993 je prvou publikáciou, ktorá sa systematicky venuje vývoju ponovembrovej televíznej tvorby na Slovensku.

Deníkové dílo filmového režiséra a scenáristy Pavla Juráčka vychází v úplnosti ve čtyřech rozsáhlých svazcích v nakladatelství Torst. Zahrnuje léta 1948–1989 a ve své detailnosti a přesnosti popisů je nejen cenným svědectvím o jedné mimořádně podnětné tvůrčí osobnosti, ale poskytuje i neocenitelný vhled do života české společnosti v daných čtyřiceti letech.

Kniha přináší možnost seznámit se se slavným režisérem očima lidí, kteří měli to štěstí s ním spolupracovat, anebo s ním nějaký čas pobýt napříč dekádami celého jeho života. Převážnou část tvoří vzpomínky Radima Kratochvíla, nevlastního bratra Petra a Matěje Formanů a syna herečky Věry Křesadlové-Formanové, na jejich více než třicetileté setkávání.

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? O čem si povídal Marián Labuda s filmovým Otíkem maďarsky?

Kniha Jana Žáčka je souborem jeho vlastních zážitků coby filmového a dabingového režiséra a scénáristy, v nichž vzpomíná na zajímavé a humorné okamžiky a také na četné osobnosti českého filmu a divadla. Zároveň je kniha exkurzí do pro čtenáře přitažlivého prostředí filmového zázemí a podobně jako v Čapkově díle díky této knize získá čtenář povědomí o tom, jak vzniká například filmový scénář nebo jak

Každý týden se objeví v televizi či online několik nových seriálů ze všech koutů světa. Jak se rozhodnout, kterému věnovat čas?

Knižní portrét Tomáše Vorla (1957), současného významného filmového režiséra a člena divadelních souborů Sklep a Mimoza, součástí uměleckého hnutí Pražská pětka, přináší obsáhlou umělcovu zpověď, svědectví o jeho divadelních začátcích, o etapě krátkých grotesek, které ho přivedly na FAMU, jakož i o filmech, jimiž režisér již asi vstoupil do dějin české kinematografie (Pražská 5 a Kouř), o „diváckých

Umřít pro film? rozhodně není obvyklá memoárová kniha o tom jak jsme kdy co natáčeli a jak u toho bývalo veselo. Naopak – vypráví především o osudech celé dlouhé řady vesměs významných českých umělců i umělkyň, jejichž osudy film, televize či umění vůbec zásadním způsobem poznamenaly.

Norma, normativita, normalizace… Seriály Nemocnice na kraji města a Sanitka se staly v době svého vysílání fenoménem televizní tvorby a na české obrazovky se vrátily s novými epizodami i po revoluci. David Nachlinger poukazuje na způsoby, jak se producenti dokázali vypořádat s povinným zahrnutím komunistické propagandy do životů doktorů a saniťáků a jak i po pětadvaceti letech přilákali diváky, kteří

Tato publikace je kritickým zpracováním zcela neznámé pozůstalosti jednoho z předních českých kameramanu°, Jaroslava Kučery, spolupracovníka Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Karla Kachyni, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského či Petra Weigla. Kniha se pokouší jednak o teoretické uchopení práce kameramana a jeho základních mediálních praktik v jejich obecnosti, jednak o postižení specifických postupů

Filmová ročenka zaznamenáva všetky dôležité fakty, informácie a aktivity slovenskej kinematografie v rokoch 1990 až 1999.

Publikace se pokouší především o vylíčení různých, někdy i zdánlivě okrajových okolností vzniku a průběhu činnosti spolku, tak jak je odráží zejména dobová korespondence, zdaleka nevyčerpává všechny historické okolnosti a zejména teoretické aspekty fenoménu zvaného „Brněnský Devětsil“. Spolu s výstavou je prvním pokusem o shrnutí dosavadních poznatků o tomto tématu a jejich doplnění o informace získané