Práca pojednáva o formovaní sa predstáv o raji v prostredí západného kresťanstva od neskorej antiky až po 18. storočie.

Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referátyna patristické konferenci, která se konala v Olomouci ve dnech 7.-8. listopadu 2008 pod patronací Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Organizátoři se pokusili pozvat širší obec zájemců z řad akademických a výzkumných pracovníků, doktorandů

Kniha se věnuje egyptskému pojetí člověka a lidství. Sleduje přitom strukturu navrženou již v prvním díle tak, aby bylo jasně patrné, že Egypťané nahlíželi na všechny kategorie světových bytostí (bohy, blažené zesnulé, žijící i panovníka) shodným způsobem.

Vedecká monografia s názvom Náboženstvo izraelského ľudu ponúka syntézu adekvátneho pohľadu na náboženstvo izraelského ľudu vo vedeckej koncepcii od stručných dejín židovského národa až po súčasnosť. Predstavuje identitu židovského ľudu, ktorý so silne náboženským akcentom vyjadroval svoj postoj viery v jedného a jediného Boha.

Druhý díl Církevních dějin, který navazuje na předchozí zpracování církevní historie v antice a středověku, je vymezen obdobím sahajícím od počátků protestantské reformace až po předvečer Velké francouzské revoluce. Autoři předkládají komplexní syntézu církevních dějin, která neopomíjí žádnou z důležitých křesťanských skupin novověku a překračuje konfesní pohled na církevní dějiny.

Kniha ve svých třech částech prezentuje současný kontext debaty mezi judaistickými mysliteli a křesťany o postavě Ježíše z Nazareta, historii prvních staletí, kde se objevují různé proudy židokřesťanství, a následně pojednává o problematice mesiánských židů, s nimiž je autor řadu let v příímém osobním kontaktu. V české odborné literatuře se jedná o téma naprosto nové.

Santería – u nás prakticky neznámé náboženství má ve světě více jak sto miliónů vyznavačů. Je velice komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidském osudu i o roli dobra a zla.

Roger E. Olson jako představitel post-konzervativního amerického evangelikalismu prezentuje evangelikální teologii jako příběh hnutí, které má své historické kořeny i milníky, ale zároveň napětí i zápasy o klíčové otázky ortodoxie a křesťanské identity. S otevřeností popisuje vnitřní dialog v rámci evangelikalismu mezi těmi, kdo chtějí jasně definovat jeho doktrinální hranice a \"velkorysou ortodoxií\"

Přednáškový cyklus interpretuje starověký obřad sómy coby teologický základ celého křesťanství, nachází rozdíl mezi původní koncepcí základního liturgického obřadu indoevropského náboženství a sekundární židokřesťanskou verzí. Sóma byl v pojetí indoevropské liturgie Kristus jako světlo poznání, jež se zrodil v obřadu zpívání svatých hymnů, čímž podporuje veškeré hodnoty lidství.

Obecný úvod do fenomenologického a historického studia náboženství z pera klasika moderní religionistiky určený pro široké publikum. Jednotlivé kapitoly knihy pojednávají o vztahu posvátného a profánního na rovině prostoru, času, přírody a lidského života.

Fenomén new age sa naďalej kryštalizuje ako globálne pôsobiaci ezoterický prúd, ktorý sprevádzal vstup do nového milénia. Ako taký, vstúpi časom i do análov dejín náboženstiev, v rámci ktorých je a bude považovaný za najreprezentatívnejší variant postmodernej religiozity.

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury.Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností

V rámci indického subkontinentu Bengálsko vždy představovalo osobitou oblast, která se v řadě ohledů lišila odsvého okolí. Ve středověku zde vznikla a vzkvétala řada pozoruhodných náboženských tradic (zejména tantrických a šaktistických). V moderní době po příchodu Britů se Bengálsko na dlouhou dobu stalo kulturním centrem celé Indie.

Štúdia znalkyne a prekladateľky spisov dánskeho mysliteľa pojednáva predovšetkým o jeho mieste v dejinách kresťanskej kultúry.

Abecedne radené esejistické heslá sa zaoberajú predovšetkým bohmi a mýtami starovekého Ríma od najstarších dôb ovplyvnených gréckou mytológiou až po nastolenie kresťanstva, ako jedinej vierouky.

Filokalia vznikala od 4. do 15. storočia a výsledkom sa stala zbierka textov, ktorá je kľúčová pre porozumenie pravosláviu.

Otázka Boha patrí už od antických čias k najvýznamnejším systematickým oblastiam filozofie.Kniha vznikla na základe prednášok, ktoré autor máva už niekoľko rokov na Hoschshule für Philosophie v Mníchove.

Kniha podrobne rozoberá dejiny organizácie od jej založenia v USA v roku 1966 až do súčasnosti.

Tato knížka vznikla na základě kolokvia o interpretaci posvátných textů, které se konalo v rámci Setkání zájemců o teologii, spolupořádaného CDK a Institutem ekumenických studií při ETF UK v listopadu 2011 v Praze. První část příspěvků je zde věnována aktuálním odoborným diskusím o přístupech k posvátným textům v křesťanské, židovské a islámské tradici.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývájednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí.