Výbor divadelních skečů z legendárního surrealistického cyklu, v němž černý humor pokládá na lopatky nejen každého z Vás!

Devátý svazek edice Korespondence Jakuba Demla Po Bohu celý Váš… obsahuje soubor dopisů mezi dvěma českými literáty a vydavateli Jakubem Demlem (1878–1961) a Josefem Florianem (1873–1941). Přestože je tento konvolut pouhým torzem mnohem širší výměny, o čemž svědčí především početní nepoměr mezi Demlovými a Florianovými listy, tvoří dosud nejrozsáhlejší svazek v rámci této edice (436 položek), a byl

Petr Borkovec vypráví pěkným jazykem, přitom obyčejně a jednoduše k pochopení. Má bohatou slovní zásobu a žádná věta se neopakuje.

Toto je pravdivý příběh krásné a rozumné fenky jménem Dášenka (ano, jako ta Čapkova), která byla dohnána k rozhodnutí, že nebude patřit nikomu, že bude svoje paní. Odehrává se v jednom odlehlém šumavském údolí v posledních letech minulého tisíciletí a vystupují tam taky lidé.

Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody. Jiří Pelikán (1923 Olomouc–1999 Řím), v mládí radikální komunista, hledaný Gestapem který prožil německou okupaci v ilegalitě, v 60. letech 20. století čelný představitel

Kniha přináší edici dopisů dvou předních českých intelektuálních osobností a v osobním vztahu švagrů: Zdeňka Neubauera (1942–2016) a Václava Bendy (1946–1999). Dopisy byly psány v letech 1967–1969, kdy Zdeněk Neubauer pobýval na vědecké stáži v biochemické laboratoři v Neapoli. Tématem dopisů jsou jistě i politické události oněch let, především však intelektuální atmosféra doby, v níž oba myslitelé

Klasické dílo československé literatury a filmu 60. let v novém vydání překladu Iris Urwin Lewitové. Originální a aktuální příspěvek k otázce \"všichni lidé bratři jsou\". Ilustroval Jiří Grus, doslov Benjamin Frommer.

Chci počkat, až ostatní zákazníci odejdou, chci být úplně poslední. Ale nejde to.

Baladický příběh o osudu pětileté holčičky a její rodiny z doby represivní normalizace, který po mnoha letech skládá jako již zralá žena z nesouvislých střípků svých vzpomínek. Její rodiče patřili mezi emigranty, jimž se nepodařilo dostat své dítě za hranice.

Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků Tajného čtenáře. Od roku 1981, v pařížském exilu, psal své eseje dále, Pařížský zápisník I. z nich přinesl podstatný výbor.

Třiadvacetileté Janě se právě konečně otevírá cesta k vysněnému vysokoškolskému studiu. Snaží se prožít pestré léto, alepřipadá si tak trochu sama.

V psychiatrickém centru začíná sezení. Krabice nedoručených dopisů svede dohromady umělce s pubertálním nacistou.

Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty.

Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.

Soubor aktuálních povídek a fejetonů od všestranné autorky, scénáristky a moderátorky, které jsou určeny i pro všechny, kteří nejsou in. Halina Pawlowská své postřehy koření vydatnou porcí sebeironie, vtipné nadsázky a prozrazuje mnoho ze svého soukromí.

Kniha fejtónov o dobe, duši, mozgu a inom myslení.

Ivan Wernisch se svérázným způsobem pokusil zkomprimovat na poměrně malou plochu narativní útvary, z nichž dokonce jeden každý sestává z jednotlivých, konkrétně nazvaných kapitol, které ovšem povětšinou nepřesahují rozsahem několik řádků. Jsou to přitom příběhy, z jejichž motivů by nejeden spisovatel dokázal skutečně vytěžit látku na rozsáhlý román nebo aspoň novelu.

Denníkový záznam priam erotického vzťahu dievčiny s kúpeľou vaňou. Smiešne dôstojná dievčenská metafora úniku od bolesti a samoty v nekonkrétnom prostredí liečebne Lipka.

Román odohrávajúci sa prevažne v druhej polovici deväťdesiatych rokov v Prahe na Letné. Autor v ňom rozvíja vzťahy z predchádzajúcej tvorby, vzťahy krčmovo-alkoholové, eroticko-milenecké, priateľské, športové, cudzinecké i domáce.

Výběr textů publikovaných v Britských listech, I. díl. Přemysl Janýr (1949) studoval publicistiku a sociální vědy na Karlově univerzitě v Praze, ze studia byl vyloučen v roce 1975.