V poslední době je kvalita hlasu a řeči na ústupu. Smysl pro správnou výslovnost a příjemný mluvní projev se vytratil nejen z předškolních zařízení, ale i ze základních škol, nemluvě o školách středních a vysokých.

Komediální alegorie Betrug der Allamoda z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, nejvyššího purkrabí Bernarda Ignáce z Martinic. Unikátní, důsledně dvojjazyčná česko-německá publikace, jež vzešla z interdiciplinární spolupráce historiček a historiků divadla,

Milan Wagner, fotograf a blízký přítel Šimka a Grossmanna, přináší nejen vtipné a dojemné historky, ale také mnoho dosud nepublikovaných fotografií. Zavzpomínejte na oblíbené duo společně s autorem, zasmějte se u kultovních povídek a ponořte se do atmosféry doby! Snímky slavných osobností z éry Š + G, Semaforu i z jejich soukromí vás přenesou přímo do středu dění.

Неда Неждана / Кицька на спогад про темінь Herečka na pódiu šúpe zemiaky, krája mrkvu a varí ukrajinský boršč. Stojí sama pred divákmi v protileteckom kryte chersonského divadla, ktoré funguje aj počas vojny pod ruskou paľbou.

Práce se zabývá kompozičními a výrazovými prvky hudby, tance a dalšími uměleckými druhy ze sémiotického hlediska, tak jak se projevují, ovlivňují či prolínají ve scénickém tanci. Najde své uplatnění v odborných kruzích a svým metodologickým vyústěním v hudebně-taneční praxi.

Monografie věnovaná českému herectví se věnuje nejen obecnějším otázkám spojeným s tímto uměním – co vlastně tvoří hercovo charisma, v čem spočívá symbolická potence hereckého umění, jak zkoumat jeho osobnostní zdroje, proč patří herectví k nejobdivovanějším i k nejzavrhovanějším uměleckým povoláním –, ale zaměřuje se i na konkrétní osudy těch, jejichž kariéru poznamenaly totalitní režimy, ať už šlo

14. a 15. mája 2013 sa uskutočnila konferencia o súčasnej dramaturgii v preistoroch Štúdia 12 ako sprievodné odborné podujatie deviateho ročníka festivalu Nová dráma / New Drama. Festivalová platforma bola ideálnym miestom na konfrontácie a predovšetkým na tvorivé stretnutie dramaturgov, ktorí zásadne ovplyvňujú uvádzanie novej drámy v slovenskom divadle, keďže funkcia dramaturgie a metódy jej realizácie

První ředitel Národního divadla František Adolf Šubert (1849–1915), člověk mimořádně aktivní a zasloužilý hned v několika ohledech, dosud neměl žádnou vydanou monografii. Zpřístupněním zrevidovaného rukopisu z pera novináře, uměleckého kritika a literárního historika Antonína Veselého (1888–1945) o F. A. Šubrtovi jako dramatikovi splácíme část dluhu českého kulturního dějepisectví vůči této velké,

V prvom z radu publikácií v novej edícii Rozhovory uverejňujeme portrét Kornela Földváriho, dnes už legendy slovenskej literatúry a kultúry, ktorý pôsobil ako redaktor Kultúrneho života, riaditeľ Divadelného štúdia (Divadla na korze), dramaturg Štúdia L +S a tiež ako námestník ministra kultúry. Spisovateľ, publicista, výtvarný a literárny kritik, divadelník, prekladateľ, milovník detektívok i kovbojok,

Dvanásť esejí o inscenovaní Shakespeara v 20. a 21. st. v slovenskom, českom, rakúskom, maďarskom a poľskom divadle. Autori, univerzitní shakespearisti a teatrológovia strednej a mladšej generácie zo šiestich krajín, ukotvujú uvedenia do sociálno-politických kontextov a poskytujú tak aj širší obraz o divadle a kultúre v ich historických súvislostiach.

O pestré historii Divadla Rokoko dosud nebyla vydána žádná publikace. Proto se Městská divadla pražská rozhodla oslovit renomované divadelní historiky a k významnému jubileu připravila knihu, která popisuje nejvýznamnější éry tohoto kulturního prostoru.

Monografie scénografa a malíře Jana Vančura sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurům umělecký životopis, studie k jeho významných uměleckým obdobím a především řadu reprodukcí Vančurových scénografických děl.

Elfriede Jelinek je jednou z najčastejšie inscenovaných súčasných po nemecky píšucich autoriek a autorov. Jej hry a prístup k jazyku divadelného prehovoru doslova revolucionizovali súčasnú inscenačnú prax.

Portrét významného divadelníka, ktorý spolu s P. Léblom a J. A. Pitínským najvýraznejšie profilovali ponovembrový divadelný vývoj v Čechách.

Nejznámější písňové texty Jiřího Suchého ze zlaté éry Divadla Semafor doprovázejí naopak dosud málo známé tehdejší koláže grafika Vladimíra Suchánka, v té době čerstvého absolventa Akademie výtvarných umění v Praze. Osobně se poznali až o několik let později a navázané přátelství trvá dodnes.

Zkušený psycholog při zkoumání scénické - a především herecké - tvorby - využívá nástrojů vlastní profese, aby mohl z pozice scénologie zaměřené na scénické projevy v umění i v každodenním životě analyzovat klíčové problémy: spoluprožívání okolního dění za pomoci empatie, uchopování dění přes vlastní tělesné prožitky, tedy vnitřně hmatově, psychologickou distanci od předmětu naší pozornosti (tedy např.

Tak ako kolár (wheelwright) vyrába kolesá, tak dramatik (playwright) vyrába hry. Hry sa skutočné nepíšu , ale vyrábajú.

Rozsáhlá monografie je věnována této jedné z nejzajímavějších a nejinspirativnějších individualit českékultury. Pavel Janoušek přitom Ivana Vyskočila nevnímá pouze tak, jak je dnes zvykem, tedy jako mimořádného divadelníka a pedagoga, ale také jako výrazného spisovatele, jehož povídky a texty měly od šedesátých let podstatný vliv na podobu české literaturya spoluformovaly proud poetiky absurdity a

Na základě čeho můžeme odlišovat herecké umění od kvazi-herectví pěstovaného v každodenním životě \'mediální epochy\'? Při pokusu odpovědět na provokativně položené otázky přibližují autoři čtenářům inscenace v předních berlínských a pařížských divadlech a herecké umění jejich protagonistů. Na příkladech \'odjinud\' je také možné zamýšlet se s příslušným odstupem nad některými tradicemi i novými tendencemi,

S uvedením nejúspěšnější inscenace českého polistopadového divadla r. 1991, loutkového provedení Mozartovy opery Don Giovann,i se zároveň zrodil i fenomén nového pražského marionetového divadla, jehož dvacetiletí je dokumentováno mj. i množstvím barevných ilustrací.