Kniha přibližuje českému čtenáři problematiku udržitelné dopravy z pohledu společenských věd. Významná část je věnována aktuálnímu tématu udržitelné dopravy ve městech.

Monografie \"Úvod do metodológie spoločenskovedného výskumu\" a \"Úvod do metodológie sociálnych vied\", o ktoré sa táto publikácia opiera a ktorá ich chce ďalej rozvíjať, si nekládli za cieľ podať ucelený výklad problémov vedy ani metód. Predložená publikácia predpokladá istý stupeň orientácie čitateľa v teórii vedyi v otázkach metodológie výskumu.

Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost. Nespokojuje se pouze s historickou analýzou, ale sleduje širší filozofická a pedagogická východiska celého fenoménu.

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, kterépod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie.

Text knihy vznikal od března 2021 do března 2022. Pandemii covidu za ten rok vystřídala pandemie válečného šílenství po nevyprovokované agresi Ruska na Ukrajinu.

Sociální služby pro občany se zdravotním postižením prošly v průběhu času, zejména v posledních dvou desetiletích, podstatnými proměnami. Tato kniha se věnuje některým z těchto trendů, a to především v souvislosti s vazbou mezi životní situací a podporou dostupnou v různých zemích.

Kniha určená všem teoretikům i praktikům sociální práce a dalším osobám v pomáhajících profesích napomůže zkvalitnit praxi pomocí hlubšího porozumění vlastní osobnosti a pochopení mechanismů zacházení s věděním a emocemi v sociální práci s rodinami. Kniha nabízí první ucelený a výzkumně podložený pohled na téma reflexivity v České republice a podpoří čtenáře ve vědomém využívání zplnomocňujících a

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou.

Publikace osvětluje populační vývoj a majetkoprávní praxi v protoindustriální oblasti severovýchodních Čech v 18. a 19. století. Základem výzkumu se staly životní osudy obyvatel obce Stružinec u Lomnice nad Popelkou, které byly rekonstruovány na základě rozsáhlých archivních pramenů, umožňujících postihnout nejen život konkrétních osob, ale odhalit i dlouhodobé společenské procesy.

Žijeme v časoch, v ktorých majú mnohí z nás nástojčivý pocit, že náš spoločenský status a vyhliadky do budúcnosti sú ohrozené. Paralyzuje nás pocit, že sme sa ocitli vo svete, v ktorom sme absolútne bezmocní.

Kniha se zabývá otázkou, zda samotné vlastnictví bydlení může pomoci vyřešit finanční obtíže ve stáří a představovat doplňkový zdroj příjmu. Autoři a autorky objasňují postoje Čechů k vlastnímu bydlení v souvislosti s finančním zajištěním na stáří, a to na základě statistických dat i speciálně provedených výzkumů.

Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.

Náš tekutý moderní svět není – jako žádná tekutina – schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění.

Objem informácií a ich vzájomná prepojenosť sú pri komplexných voľbách také veľké, že obyčajne nie je v našich silách objektívne posúdiť všetky alternatívy rozhodnutia a ich možné dôsledky. Výskum v psychológii a ekonómii naznačil, že pri komplexných rozhodnutiach ľudia využívajú tzv. heuristické stratégie.

Monografie se zabývá emocemi a postoji k cizincům. Na pozadí terminologie z oblasti multikulturní výchovy objasňuje roli médií v postojích k imigrantům, dále definuje emoce a představuje sociální funkci emocí.

Známy sociológ Zygmunt Bauman (1925 - 2017) sa vo svojej knihe venuje téme utečeneckej krízy. Na pozadí súčasnej situácie analyzuje pôvod a dopady paniky, ukazuje, ako politici zneužívajú strach obyvateľov a dochádza k záveru, že by sme sa namiesto stavanie múrov mali pokúsiť skôr o budovanie mostov.

Kniha otevírá novýpohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.

Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost.

Předkládaná kolektivní monografie je právě proto věnována ukrajinským migrantům žijícím v České republice a jejím cílem je představit tyto migranty v co nejširším záběru témat. Informace zde obsažené pocházejí z velké části z výzkumu, který uskutečnilo Centrum pro studium migrace Univerzity Karlovy založené při Katolické teologické fakultě v Praze.

Publikace je věnována vědeckému dílu a s ním spojeným životním osudem jednoho ze zakladatelů moderního empirického sociálního výzkumu Paula Felixe Lazarsfelda. Zaměřuje se hlavně na jeho výzkumy prostředků hromadného sdělování.