Kniha pomocí teoretického aparátu studia sociálních hnutí popisuje vývoj interpretačních rámců a rámovacích procesů romských a pro-romských aktivistů v České (a Československé federativní) republice po roce 1989. Ve čtyřech zkoumaných letech (1992, 1997, 2002, 2007) jsou sledovány změny u sebe-definičních, diagnostických, prognostických a motivačních rámců vzhledem k proměnám integračních politik,

Kniha je syntetickým výkladem národotvorných procesů v Evropě 19. století. Snaží se zachovat rovnováhu mezi využíváním empirických poznatků a výsledky teoretických analýz moderních společenských věd.

Sborník dvanácti studií odborníků z několika akademických pracovišť, jehož pořadateli jsou Jana Temelová a Martin Ouředníček, je zaměřený na současné sociální proměny pražských čtvrtí. Hlavní město zaznamenalo v posledních dvaceti letech demokracie a tržní ekonomiky klíčové změny ve vnitřní struktuře i organizaci městského prostoru, které sem přinesl nový institucionální, ekonomický i mezinárodní kontext

Peter Burke, emeritní profesor kulturní historie na univerzitě v Cambridgi, touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů „od Gutenberga po Google\". Hranici mezi oběma částmi tvoří rok 1750 a osvícenská Encyklopedie. Éra probíraná v tomto svazku je

Ako covid-19 zrýchľuje beh dejín? Aká bude povaha práve sa rodiaceho sveta?

Co je skutečným pramenem prudkého růstu životní úrovně v posledních dvou stoletích? Co odlišuje úspěšné firmy od neúspěšných?

„Psaní je má celoživotní obsese – nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecká literatura a publicistika, a jak stárnu, začínám psaním reflektovat především své niterné pocity a textem komunikovat s lidmi,“ přiznává Fedor Gál na své webové stránce. Pro titul Několik dnů je to výstižná charakteristika.

K tomu, aby se projevila nelidskost, jejímiž nejkřiklavějšími formami jsou válečné zločiny a masakry, stačí jen nerozpoznat ve druhém svého bližního. Tuto svou pracovní hypotézu o banalitě nelidskosti se autor snaží ověřit na příkladech od antických autorů přes Shakespearovy postavy či francouzskou revoluci po masakry 20. století.

Kolektivní monografie se zabývá tématem materializace identit v prostoru socialistického a post-socialistického města. Vychází z předpokladu, že městský prostor sehrával důležitou roli v procesu formování národních identit těchto měst, přičemž formulace nových identit výrazně ovlivňuje vzhled (post)socialistických měst.

Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence \"střetu civilizací\". Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí

Kniha představuje historii sociologie města, nabízí nové čtení a interpretace klasických prací z 19. a 20. století a rámcový přehled dosavadních teorií města. Zároveň mapuje některé aktuální debaty, které se odehrávají na poli mezioborových urbánních studií a které výrazně mění způsob, jakým se dnes sociální vědci dívají na města.

Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů.

V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce – společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále používány.

Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost.

Současný politický diskurs v USA - a i v dalších průmyslových demokraciích - byl až doposud založen na bezmezné víře v \"prosperitu\", která pramenila z pocitu vítězství nad chudobou a zápasem o přežití. Dnes, když demokracie získala spíše materiální rozměr, se již málo bavíme o tom, kam by měla vlastně směrovat.

Dvojjazyčný česko-anglický soubor aforismů.

Dvanásty ročník Štatistickej ročenky Slovenskej republiky prináša štatistické informácie v tradičnej forme a štruktúre z predchádzajúcich ročníkov. Zahŕňa aj dva dôležité minuloročné míľniky: voľby a sčítanie ľudu.

Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že \"už vlastně všechno víme\". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek. V této knize autorka nahlíží na chování uživatelů marihuany a alkoholu jako na rituál, který chápe jako zdroj a zároveň výsledek lidské kreativity umožňující prožívání něčeho,

Studie je chronologicky dělena kolem témat - Religiozita svobodné společnosti a její studium, Kořeny české sociologie náboženství, Akademická sociologie zkoumá náboženství, Sociologie náboženství pod knutou marxismu, Období tkz. vědeckého ateismu...

Autori v knihe • tematizujú súčasný stav v univerzitnom vzdelávaní a vede • filozoficky reflektujú našu akademickú situáciu • kriticky analyzujú jej spoločenské a ideové pozadie • identifikujú príčiny a dôsledky • hľadajú hodnoty, na ktorých stojí akademická kultúra